Naše vydavatelství Black Swan Media nedávno na toto klíčové téma pořádalo diskusní setkání s názvem New CZ-DEal: Jak se z toho nezbláznit aneb Mladá generace a klimatická změna. Akce byla pořádána s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Článek Jak se nezbláznit z klimakrize se nejdříve objevil na NN Magazine.

Špatná zpráva: na výrobu papírové stránky se spotřebuje deset litrů vody. Dobrá zpráva: tato voda nikam nezmizela, na Zemi jí máme pořád konstantně. H₂O ve velkém vodním cyklu už před námi měly v žaludku různé druhy živočichů, včetně mamutů a dinosaurů. Špatná zpráva: za jednu až dvě miliardy let všechna naše voda vyfičí do vesmíru.

Článek Planeta Země jako jeden velký vodní svět se nejdříve objevil na NN Magazine.

Pokud jde o přístup politické elity, osobností a médií k tzv. Zelenému údělu, v posledních měsících to vypadalo, jako by Německo a jeho východního souseda nedělila zeď, ale přímo oceán.

Článek Aby nám z green dealu nevyrostla nová železná opona se nejdříve objevil na NN Magazine.

Titulek vypadá jako banální konstatování, ale vezměme v úvahu, že ještě na jaře se spekulovalo o budoucí kancléřce Annalene Baerbockové (Zelení), zatímco před rokem se zase jako nástupkyně Angely Merkelové jevila Krampová–Karrenbauerová. Do finále nakonec postoupili jen muži.

Článek Bude to chlapec, rozhodl německý volič. Ale jinak vládne po volbách totální zmatek se nejdříve objevil na NN Magazine.

Labe můžete "kopírovat" vlakem z Německa přes Českou republiku až k jeho pramenu v Krkonoších. Bez přestupu to nejde, ale na kolejích zažijete tuto pouť opravdu originálním způsobem.

Článek Vlakem po Labi přes Českou republiku se nejdříve objevil na NN Magazine.

Exkluzivně pro naše čtenáře se nám podařilo zajistit výjimečné cestovatelské nabídky na místa v Německu, kam se běžný turista jen tak nedostane. Cestovní agentura Onexperience je s autentickou jedinečností obchodní značkou nejpozoruhodnějšího partnera pro cestování. Zavede vás na místa, kde se mísí styly způsobem, který překonává běžnou lidskou představivost. V tomto domě z první poloviny 19. století naleznete původní prvky v citlivé harmonii s modernismem a docela současným luxusem.

Článek ONEXPERIENCE v Horní Lužici: Kde se art deco harmonicky snoubí s 19. stoletím se nejdříve objevil na NN Magazine.

Město se kdysi jmenovalo Krumme Aue (Křivý luh) a při pohledu shora ihned víte proč. Řeka se zde kroutí takovým způsobem, že se v jednom bodě (na Parkáně) téměř dotýká sama sebe, aniž si toho běžný turista všimne a stráví půl hodiny pochodem z jednoho bodu do toho samého. Od 18. století tu vládli Schwarzenbergové, přičemž poslední z nich, vévoda Adolf, byl natolik oddaným Čechoslovákem, že po odstoupení pohraničí odmítl přijmout Adolfa Hitlera na svém zámku. Město je proslulé jedním z nejmalebnějších historických center na světě. A také tím, že rakouský malíř Egon Schiele (pocházela odsud jeho matka) zde kromě pitoreskních panoramat města maloval také obscénní akty, takže byl z města vykázán. Dnes se tu ale Schielem a jeho akty chlubí na každém kroku a město mu postavilo nádherné muzeum.

Článek 48 hodin v Českém Krumlově se nejdříve objevil na NN Magazine.

Letních festivalů není málo a kdo chce, může o prázdninách spojit hudební záliby s objevováním nových lokalit. Kutná Hora mezi ně určitě patří. Důvodů, proč Kutnou Horu navštívit je mnoho, právem je zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Článek Kutná Hora bude na konci srpna žít klasickou hudbou. Rozezní se i majestátní chrám svaté Barbory se nejdříve objevil na NN Magazine.

Exkluzivně pro naše čtenáře se nám podařilo zajistit výjimečné cestovatelské nabídky na místa v Německu, kam se běžný turista jen tak nedostane. Cestovní agentura Onexperience je s autentickou jedinečností obchodní značkou nejpozoruhodnějšího partnera pro cestování. Zavede vás na místa, kde se mísí styly způsobem, který překonává běžnou lidskou představivost. V tomto venkovském domě zažijete 19. století na dotek, aniž byste opustili souřadnice moderního věku.

Článek ONEXPERIENCE v Braniborsku: Unikátní průnik designu do vilémovského rustikalismu se nejdříve objevil na NN Magazine.

Náhražka masa. To zní vašemu uchu možná nevábně, leč vaše ústa by byla mile překvapena, jak chutné dnes může takové “fake meat” být. A proto vydavatel nnmagazine.cz, společnost Black Swan Media pořádá v domě Černá labuť první akci svého druhu u nás. TASTE FAKE MEAT – soutěž o ty nejlepší alternativy masa.

Článek Akce Taste Fake Meat – 30. 8. v Černé labuti hledáme to nejlepší maso bez masa se nejdříve objevil na NN Magazine.

Pandemie Covid-19 vedla k dramatickým sociálním a ekonomickým změnám pro populaci na celém světě. Více než kdykoliv jindy si lidé uvědomují, jak důležitý vliv má na jejich život kvalita prostředí, v němž pracují, bydlí a tráví volný čas. 

Článek Pandemie odhalila slabiny městských center. Praha i Hamburk mají co dohánět se nejdříve objevil na NN Magazine.

Augšpurk (Augsburg) je třetí nejlidnatější sídlo Bavorska a živé univerzitní město plné obchůdků. Leží na soutoku řek Wertach a Lech – v jehož blízkosti se odehrála v roce 955 slavná bitva na Lechu. Český kníže Boleslav I. a jeho družina pomáhali prvnímu císaři Svaté říše římské Otovi I. Velikému odrazit vpád maďarských kmenů. Později byl Augšpurk jedním z největších finančních center v Evropě, což je na něm dodnes znát, a také sídlem reformace. Narodili se tu Mozart i Bertold Brecht, Rudolf Diesel zde v roce 1892 sestrojil svůj slavný motor. Dnes je Augšpurk (pojmenovaný po římském císaři Augustovi) sídlem univerzitních studentů a odpočinku – italský punc křivolakých uliček láká bloudění a znovunalézání se.

Článek 48 hodin v Augšpurku se nejdříve objevil na NN Magazine.

Události, rozhovory, tipy na výstavy a nejzajímavější články z dílny n&n magazínu budou od této neděle dostávat také německy hovořící čtenáři, kteří se přihlásí k odběru našeho newsletteru FON AUS PRAG. Vládnete dobrou němčinou? Přidejte se k nim.

Článek VOLÁ PRAHA! Vydali jsme první newsletter pro německé čtenáře se nejdříve objevil na NN Magazine.

V mentální mapě běžného Berlíňana je Praha mnohem dále, než je tomu ve skutečnosti. Vzdálenost od Berlína přestřelují jeho krajané až dvojnásobně, svěřuje se v rozhovoru s n&n Vincent Siering (19 let). Vyrostl sice v Berlíně, ale v Praze má část rodiny, mluví plynně česky a často sem jezdí. Občas se cítí jako Čech, hlavně v daleké cizině: “Češi jsou k sobě velmi loajální. Když se potkají na cestách, ihned mezi nimi vzniká pouto. To Němci neznají.”

Článek Praha je pro mě geograficky Západ, ale politicky Východ, říká mladý Berlíňan Vincent se nejdříve objevil na NN Magazine.

Rebel Hnízdil. Tak zní název knižní novinky, biograficky laděné knížky novináře Jana Müllera o jednom z nejznámějších a také nejvíce politicky aktivních lékařů současnosti, MUDr. Janu Hnízdilovi. Vydavatel n&n magazine se stal mediálním partnerem tohoto knižního projektu.

Článek Jan Hnízdil v nové knize říká: Němci jsou s psychosomatikou mnohem dál se nejdříve objevil na NN Magazine.

Čeští a němečtí intelektuálové kdysi mívali salony, v nichž si mohli vyměňovat názory na soudobou společnost. Historickou propast, která nás od nich dělí, se snaží překlenout první Česko–Německý Salon Praha–Berlín, který v galerii Černá labuť uspořádala Danuše Siering. Mluvilo se na něm, jak jinak, německy, a ve znaku nesl Alberta Einsteina, který nebyl jen geniálním fyzikem, ale také častým salonním hostem a houslovým virtuosem.

Článek V pražské Černé labuti proběhla premiéra Česko-Německého Salonu. Navazuje na předválečné tradice multikulturní Prahy se nejdříve objevil na NN Magazine.

Půvabné městečko jménem Bamberk je radost navštívit, například pro jeho vyhlášené obchody se starožitnostmi či množství rodinných pivovarů. Rozkládá se na sedmi kopcích, přičemž každému vrcholu vévodí kostel. To vedlo k tomu, že se městu už v dávné minulosti přezdívalo “francký Řím”. (Oblíbeným vtipem zdejších průvodců je ovšem tvrzení, že Řím je ve skutečnosti “italský Bamberk”). V současnosti je Bamberk znám jako “pivní ráj”, neboť se tu nachází třináct rodinných pivovarů produkujících přes třicet druhů piv. Takovou nabídku nemá ani Mnichov. Bamberské dějiny se párkrát protly s českými, i když pro Čechy neslavně – kouzelné město na řece Regnitz vydrancovali v roce 1430 husité. I tak se Bamberk pyšní jednou z nejzachovalejších sbírek raně středověkých památek a od roku 1993 figuruje na seznamu dědictví UNESCO.

Článek 48 hodin v Bamberku se nejdříve objevil na NN Magazine.

Jsou projekty, kde iniciativa vychází opravdu od občanů. Málokdy ale iniciativa zdola (tedy od lidí, kteří chtějí měnit místo, ve kterém bydlí) nabude takových rozměrů, jako je tomu v případě projektu GoFlorenc. Tým projektu se na ně obrátil s jednoduchou otázkou: Co byste chtěli změnit, aby se vám tu žilo lépe? Vrátilo se několik stovek dotazníků, kde lidé popisovali, co je trápí, a také navrhovali řešení. Výsledky byly jednoznačné: 86 % si myslí, že Na Poříčí je moc aut, 85 % má za to, že v lokalitě chybí zeleň, 58 % postrádá místa k setkávání.

Článek GoFlorenc mění podobu ulice Na Poříčí. Měl by to být klidný boulevard. Inspirací je Berlín se nejdříve objevil na NN Magazine.

Annalena Baerbocková se narodila v roce 1980, zrovna když Zelení zakládali svou stranu. Teď tuhle partu vede a mění k nepoznání. Starším pánům obvykle zvedá adrenalin. Třeba tím, co žádá ve volebním programu: 500 miliard eur na klima, více sociálních dávek pro chudé, vyšší daně bohatým a taky – teď se raději posaďte – pozvání pro více přistěhovalců. I těch nekvalifikovaných. Dosavadní volič velké koalice to buď neslyší, nebo si to možná přeje též, vždyť proč by se jinak velká koalice v průzkumech propadala, zatímco Zelení jsou na dostřel od pozice nejsilnější strany? Je to tím, že korona Německo zdeptala a dosavadní vůdci působí jako vynervovaní škarohlídové. Proti nim stojí energická a věčně optimistická Annalena. V září, kdy se konají volby, bude možné cokoli.

Článek Všem dochází palivo, jen němečtí Zelení připomínají startující letadlo. A v jeho kokpitu sedí – můžeme jí říkat Hermiona se nejdříve objevil na NN Magazine.

Kdysi se Evropou proháněly fůry nočních vlaků, jejichž hvizd prořezával temnou oblohu. V útrobách vagonů se odehrávala akrobatická cvičení – proplést tělo mezi palandami, sbalit se do klubíčka a zase se bezpečně rozbalit na palandě patřilo ke zkušenosti každého studenta. Potom se noční vlaky kamsi vytratily – vytlačily je levné aerolinky. Už příští rok se ale romantické kouzlo starých časů vrátí, alespoň v Česku, Německu a Beneluxu.

Článek Jak dva mladí trainspotteři vymysleli noční spoj Praha–Berlín–Brusel se nejdříve objevil na NN Magazine.

Drážďany jsou nejbližší metropolí, kterou má Praha po ruce (Brno leží zhruba o 50 kilometrů dále). Obě města spojuje moderní dálnice, železnice a také Vltava s Labem. Právě po Labi přivezli v roce 1622 vypovězení čeští protestanti své archívy, knihovny a pokladny, aby zde později založili exulantský sbor. V 18. století nazval německý myslitel Johann Gottfried Herder Drážďany “Florencií na Labi”, přičemž tohle vzletné přirovnání si město drží dodnes. Ani ne tak pro celkový dojem nebo podnebí – přestože básníci jako von Kleist opěvovali “italská nebesa” nad Drážďanami a jejich obyvatelé se díky tomu dlouho cítili takovými Italy ve střední Evropě – nýbrž díky bohatým uměleckým sbírkám a architektonickým skvostům, jako je Katedrála Nejsvětější Trojice nebo Belvedér, postavených právě italskými stavebními mistry.

Článek Ideální výlet kousek za české hranice: Jak si užít 48 hodin v Drážďanech se nejdříve objevil na NN Magazine.

Celkem 45 procent Němců by nechtělo mít za souseda příslušníka menšiny Sintů a Romů. Vyplývá to z průzkumu, který v roce 2020 podnikla nadace Heinrich-Böll-Stiftung. V Česku je tento podíl ovšem ještě vyšší, podle dlouhodobého výzkumu Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně by si Romy nepřálo mít za sousedy celkem 64 procent Čechů. V obou zemích se jedná o nejvíce diskriminovanou etnickou menšinu, ačkoli excesy známé z českých „vyloučených lokalit“ jsou v Německu vzácné.

Článek V Německu se potýkají s “anticikanismem”. V Česku se termín nepoužívá, diskriminace Romů je tu ovšem ještě větší se nejdříve objevil na NN Magazine.

Jan Pohaněl vede Německou turistickou centrálu pro ČR. Počet českých hostů v německých ubytovacích zařízeních podle něj během pandemie poklesl více než o polovinu, vyšší podíl z vícedenních návštěv navíc tvořily pracovní cesty. Přesto je do budoucna optimistický: „Nejnovější průzkumy ukazují, že chuť Čechů opět cestovat je stále přítomná.“

Článek Šéf Německé turistické centrály: Češi mají chuť cestovat a Německo má i teď jako jejich cílová destinace výhodu se nejdříve objevil na NN Magazine.

Na německo-česko-polském trojmezí mezi Žitavou, Libercem a Bogatyní se vyvinula poněkud zvláštní situace, kdy se Němci a Češi spojují proti Polákům. Důvodem je plánované rozšíření těžby v obrovském dole u jedné z “nejšpinavějších” polských uhelných elektráren Turów. Češi již počátkem roku podali proti Polsku žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku, což Poláky, řekněme, velmi zarmoutilo. Češi mají ovšem podporu sousedního německého regionu v Sasku. Německá Žitava si oficiálně stěžovala u Evropské komise, neboť se rovněž obává citelného poklesu spodních vod a dokonce sesuvů půdy.

Článek Němci a Češi našli společnou řeč. Alespoň v boji proti polské uhelné elektrárně Turów se nejdříve objevil na NN Magazine.

Ticho, které nastalo po vydání ceněného díla českého historika, jež v říjnu 2020 vyšlo v Německu pod titulem "Prag 1939-1945. Unter deutscher Besatzung. Orte, Ereignisse, Menschen” je ohlušující. Na žádném německém serveru prodávajícím knihy včetně třeba Amazonu nevyšla ke knize jakákoli čtenářská recenze ani poznámka. Nakonec se ale zadařilo. Knihy Jiřího Padevěta si v dubnu všiml list Süddeutsche Zeitung, který recenzi ukončil lapidárními slovy: „Padevět dokázal napsat základní dílo, jehož překlad do němčiny byl nutný a patří do knihoven. Ale pro začátečníky a pro běžné uživatele tohle čtení rozhodně není.“

Článek Süddeutsche Zeitung recenzuje Průvodce protektorátní Prahou od Jiřího Padevěta: Máme stejné dějiny, ale už ne stejné vzpomínky se nejdříve objevil na NN Magazine.

Nebyla to jen dcera nejslavnějšího spisovatele v Německu 30. let Thomase Manna. Byl to přímo prototyp “nové ženy”, která tančí, hraje v kabaretu, jezdí automobilové závody, píše knihy, žije s muži i ženami současně… A posléze táhne s americkou armádou skrze Afriku, Normandii až do Berlína jako válečná korespondentka. Zažila několik exilů, nakonec utíkala před FBI i z Ameriky. Zemřela v roce 1969 vyčerpaná z drog a divokého života. A hlavně zlomená po smrti svého bratra Klause, který byl zřejmě víc než jejím bratrem.

Článek Momentky z fantaskního života Eriky Mannové: O ženě, která se z “nejbláznivější herečky” stala ikonou boje proti Hitlerovi se nejdříve objevil na NN Magazine.

Ministerstvo hospodářství Braniborska (spolková země obklopující Berlín) si nechává zpracovat studii o plochách, které by bylo možné použít pro stavbu nových solárních elektráren. V úvahu připadají kromě klasických brownfieldů a zastavěných ploch i zatopené lomy po těžbě nebo dokonce zemědělská půda. To je v Německu na rozdíl od Česka možné, naráží to ovšem na zdrženlivost místních Zelených.

Článek Srovnáváme: Braniborsko hledá nové plochy pro soláry i na zemědělských polích. V Česku nic takového zatím nejde se nejdříve objevil na NN Magazine.

Když vydá úspěšný německý spisovatel Ferdinand von Schirach nějakou knihu, je to obvykle bestseller. Ve většině z nich (česky vyšel třeba román Zločiny) vychází ze zkušeností obhájce, tedy svého hlavního „řemesla“, kterému se v Berlíně věnuje od poloviny 90. let. Na počátku dubna však vydal docela útlou knížečku, svou tloušťkou připomínající téměř cestovní pas. Nese název Jeder Mensch a její obsah je stejně úderný jako revoluční. Von Schirach v ní totiž navrhuje doplnit evropskou úmluvu, která by se měla stát ústavou všech Evropanů, například o právo na pravdu či na čisté životní prostředí.

Článek Nejčtenější německý autor navrhuje revoluci: Chce doplnit evropskou úmluvu o právo na pravdu i na čisté životní prostředí se nejdříve objevil na NN Magazine.

Na konci roku 2021 má být v Německu odstavena zcela funkční jaderná elektrárna Grohnde v Dolním Sasku, která funguje od roku 1984. Má jen jeden blok s výkonem 1 430 MW a na počátku roku zlomila světový rekord: Za dobu své existence dodala do sítě 400 terrawatthodin. Češi by něco takového vyzdvihovali jako národní pýchu. Němci ale v posledních deseti letech nemilosrdně vypínají jednu jadernou elektrárnu za druhou a těch posledních šest zbývajících skončí podle plánu provoz na konci roku 2022. Proč má většina německé veřejnosti přesně opačné instinkty než ta česká, která se tváří, že bez dostavby Dukovan čeká zemi blackout?

Článek Německo odstavuje nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa. Češi se diví a jádro naopak posilují se nejdříve objevil na NN Magazine.

Nejprodávanější vůz mladoboleslavské továrny přijde během následujících let o spojku i spalovací motor. Co to udělá s jeho tržním podílem na světových trzích? Dosud je příliš mnoho neznámých.

Článek Škoda Octavia v pětadvaceti: skvělá minulost, nejistá budoucnost se nejdříve objevil na NN Magazine.