Na jedné straně jsou vášniví konspirační teoretici, kteří koronu popírají. Jejich 20 000 zástupců prošlo v sobotu berlínskými ulicemi v demonstraci proti nošení masek a pro ukončení regulací kvůli koroně. Nejradikálnější z nich popírají a do jisté míry zpochybňují nebezpečí viru. Ke hlavním nepřátelům tohoto tábora patří profesor Lothar Wieler, veterinář, který je prezidentem nejvíce citovaného Robert Koch Institutu. Vyčítají mu, že RKI je státem financovanou skupinou, která spolupracuje s Billem Gatesem a s americkými tajnými službami. K hlavním protagonistům patří bývalý berlínský vegetariánský šéfkuchař Attila Hildmann, který v sobotu uvedl: „Paní Merkelová, německý lid ví, že jste satanista.” Pravdou je, že tak vysoká účast na demonstraci – ze všech vrstev obyvatelstva – překvapila celé Německo.
Uznávaný německý žurnalista Gabor Steinart při rozboru dnešní situace cituje slova historika Malte Thießen v eseji z roku 2015:
„Mor od nepaměti zasahuje celé společnosti, vzbuzuje kolektivní obavy a prohlubuje sociální napětí. Způsobuje změnu sociálních norem, hierarchií a myšlenek. V historickém kontextu není neobvyklé, že pandemie vedly k revolučním situacím a strhnutí vlády. Tzv. Moskevské morové povstání z roku 1771 je nezapomenutelné.”
Ke druhé neméně velké skupině patří ti, kteří nepochybují o existenci viru, ale pochybují o přiměřenosti reakce státu. Tato skupina argumentuje v souladu se svými ekonomickými zájmy. Protože maloobchodníci, organizátoři koncertů, podnikatelé v celém cestovním ruchu, výrobci a operátoři letadel a majitelé lodí – na rozdíl od zaměstnanců ve státní službě a majitelů velkých globálních společností DAX – platí cenu za vládní politiku korony. Oprávněně se bojí o svou ekonomickou existenci. Zpochybňují proporcionalitu koronových opatření a ptají se, proč stát hluboce zasahuje do jejich životů, zatímco počet těch, kteří zemřeli na koronavirus nebo s ním, je velmi nízký. Tato skupina je v rozpacích, že noviny hovoří o „druhé vlně“, zatímco na jednotkách intenzivní péče v německých nemocnicích je evidentně prázdno.
A pak je tu třetí tábor, většina spokojených lidí. Bojí se infekce, a je proto připravena snášet další nepříjemnosti. Akceptují předpisy kvůli koroně a nevidí RKI jako gang, ale jako komisi pro lékařskou pravdu.
Gabor Steinart uvádí, že politickým problémem této pandemie nejsou samotné tři tábory, ale nedostatek dialogu mezi nimi. Stejně jako ve studené válce i zde platí: Když jsou lidé nesmiřitelní, nemůžou spolu mluvit.
Nutno však zmínit ještě jednu kategorii, jejíž hlas je slyšet stále častěji. Kdo dnes navštíví restauraci nebo bar, musí se vzdát svého soukromí. Protože restaurace jsou povinné shromažďovat kontaktní údaje svých návštěvníků, aby zdravotnické orgány mohly sledovat všechny řetězce infekce, je třeba zde odevzdat e-mailovou adresu a telefonní číslo. Ale k této databázi mají přístup nejen zdravotnické úřady, nýbrž v mnoha spolkových zemích i policie. Stát si zde začíná nebezpečně zahrávat se svou důvěryhodností. Proto lidé řeší nařízení po svém – zanechají falešné kontaktní údaje.
