Baroko na Malé Straně: Malostranská (Nejkrásnější exteriéry linky A)

Malá strana – latinsky Nova civitas sub castro Pragensi - je jedno z pražských měst, které si uchovalo esenci historie věků do dnešních dní. Kromě královské cesty na Pražský hrad – sídla naší státnosti, notoricky známých uliček z Nerudových Povídek malostranských, či jedním z nejstarších zábavních „klubů“ Malostranské besedy, se dnešní čtvrť honosí také jednou z nejestetičtěji pojatých stanic nejstaršího úseku Linky A.

1. 11. 2020 | Jakub Mašek

Kopie barokní sochy ve vestibulu – detail.

Interiér samotné stanice nijak významně nevystupuje z konceptu sjednocené vizuální kultury nejstaršího stavebního úseku historicky druhé linky pražského metra. Někdy, i díky lokálně-generickým názvům za sebou jdoucích stanic Hradčanská-Malostranská-Staroměstská a jejích verbální podobě, můžou být interiéry samotných stanic a nástupišť jednoduše zaměnitelné.

Pohled do středu stanice.

Malostranská je ražená, trojlodní stanice, která se nachází pod čtvrtí Klárov. Obklady interiéru jsou opět výlisky z eloxovaného hliníku v barvě champagne a tří různých odstínů zelené, pilíře jsou obloženy světlým mramorem.

Interiér stanice s typickým obkladem z výlisků z eloxovaného hliníku v barvě champagne a tří různých odstínů zelené.

Stanice vyniká v rámci estetiky zejména díky tomu, že je v jejích interiérech a exteriérech instalováno velké množství uměleckých objektů. Kopie barokních soch od Bernarda Brauna a Antonína Brauna zdobí vnitřní i vnější prostory stanice a společně s přilehlým respiriem (městskou zahradou určenou k odpočinku).

Kopie sochy Naděje Bernarda a Antonína Braunových.

Kopie barokní sochy ve vestibulu stanice.

V samotném interiéru se nachází socha Naděje (nad eskalátory) a dvě sochy v zabudovaných vitrínách v mezi-patře. Kruhový umělecký objekt připomínající hodiny se nachází na zadní stěně prodloužené střední lodi.

Kruhový umělecký objekt na zadní stěně prodloužené střední lodi.

Další z kopií soch Bernarda Brauna a Antonína Brauna v přilehlé zahradě

Významným uměleckým prvkem je trojdílná posuvná mříž od tvůrce Jana Smrže s motivem houslí, slunce a klíče, která obepíná stranu vestibulu z pohledu od tramvajové zastávky. Zde je také k vidění nárožní patník Lubomíra Růžičky s letopočtem a turisty a dětmi oblíbené pítko od Miroslava Vystrčila. 

Pohled na stanici z prostorného respiria.

Nárožní patník Lubomíra Růžičky.

Trojdílná posuvná mříž Jana Smrže s motivem houslí, slunce a klíče.

Veřejné pítko od Miroslava Vystrčila.

Další díly seriálu o pražském metru najdete tady.