Pokud se Česko během svého předsednictví v Evropské unii představí jako plně demokratická země s kompetentní vládou, bude moci mluvit o úspěchu Ilustrační foto: Shutterstock
Jenže čeští diplomaté, kteří v obou těchto domech působí, vědí, že k tomu, aby měli dobrý pocit z připravenosti Česka, chybí nejen peníze, ale i lidé, kteří by onu druhou budovu plně zaplnili.
Bývalá vláda Andreje Babiše chtěla českou roli v čele EU pojmout jako nejúspornější předsednictví za mnoho let a před českými, z velké části eurospektickými voliči zaujala pózu, že přece za Brusel „nebude utrácet za chlebíčky“.
Když se pak Babiš na podzim minulého roku vzpamatoval a nějaké ty peníze přihodil, bylo už téměř na všechno pozdě. „Najmout další kvalitní lidi a vyškolit je, to se už v podstatě nedá. Budeme to muset zvládnout s tím, co máme. Nemohu říci, že se to nedá, ale bude to hodně těžké,“ říká jeden vysoký český diplomat v Bruselu.
Téměř zcela se pak kvůli Babišovi propásla možnost ukázat Evropě Českou republiku, především ty regiony, které jsou pro zahraničí téměř neznámé. Vše se totiž mělo konat jen v Praze – aby se ušetřilo.
Co Babiš pokazil, se už moc nedá opravit
Nad tímto přístupem si povzdechl i nový premiér Petr Fiala z Občanské demokratické strany. “Tato velká mezinárodní příležitost nebyla našimi předchůdci dostatečně pochopena a nebylo uděláno dost pro to, abychom ji dobře využili,“ uvedl směrem k Babišovi a jeho kabinetu. „Naše nová vláda nyní, vlastně na poslední chvíli, dává dohromady zdroje, experty i program a to proto, abychom předsednictví zvládli se ctí a abychom byli schopni prosadit v Evropě to, co Česká republika v blízké budoucnosti životně potřebuje,“ řekl premiér Fiala ve svém televizním novoročním projevu.
Jenže to jsou věci, které Evropu a svět kolem nás nebudou zajímat. Česká republika bude muset hrát s už Babišem rozdanými kartami. „Není toho mnoho, co se dá v tuto chvíli nějak zásadně změnit,“ uvedl při neformálním rozhovoru nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který bude mít předsednictví na starosti. A to i vzhledem k velmi napjaté rozpočtové situaci, kdy se nový kabinet snaží alespoň trochu snížit obrovský rozpočtový schodek 380 miliard korun bývalé vlády.
Bek chce posílit především propagaci našeho předsednictví. Velká část Čechů stále neví, že Česká republika v druhé polovině roku předsedá Evropské unii. Bek chce také uskutečnit alespoň několik málo akcí v českých regionech.
Dopad předsednictví na české obyvatelstvo je důležitější než v jiných zemích, Češi jsou euroskeptičtější, než většina obyvatel dalších zemí EU. Kdyby se konalo referendum o setrvání v EU, které požaduje parlamentní Strana přímé demokracie (SPD) a podporuje prezident Miloš Zeman, není jasné, jak by dopadlo. Zda pro setrvání v EU, nebo pro czexit.
Zelená dohoda je pro Česko dvojitý problém
Na blížící se české předsednictví lze také použít poučku, že odříkaného největší krajíc. „Česká republika je, řeknu to s trochou nadsázky, prostě odsouzena k tomu, aby Zelená dohoda byla prioritou našeho předsednictví. Protože je to úkol, který na nás vychází,“ uvedl při nedávné diskusi na brněnské radnici Mikuláš Bek. Pro Česko má Zelená dohoda a nutnost se ujmout role toho, kdo bude muset nalézt v boji proti globální klimatické změně celoevropský kompromis, hned dvojí hořkou příchuť.
První problémem je, že i uvnitř nové vládní koalice není jednotný názor, jak se k Zelené dohodě postavit. Svědčí o tom i výroky samotného Fialy, který například odmítá zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v Česku po roce 2035. „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory, to by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu.“ Podobné je to s rychlým koncem těžby uhlí. Jenže nejméně část Fialovy koalice je naopak pro to, aby Česko nic neblokovalo. A přiřadilo se k zemím, jako je Německo, či státy Skandinávie, které mají naplnění cílů Zelené dohody, tedy dosažení klimatické neutrality EU v roce 2050, jako jeden ze svých klíčových cílů.
Naopak koalice jako celek, ale i téměř celé Česko, stojí pevně za jadernou energií a jejím dalším rozvojem jako cesty k dosažení klimatické neutrality. Cestou k zvýšení atraktivity atomové energetiky má být nová taxonomie, v níž má Brusel uznat jádro za zelený zdroj energie. Německo a Rakousko se proti tomu velice ostře postavily. Česko, Francie a další země to naopak požadují. A jak připomíná Bek, Česko nebude moci jako předsednická země stát na jedné ze stran sporu, ale musí se snažit vyjednat kompromis.
Předsednictví Česka v Evropské unii – slovy premiéra velká, ale také předchozí vládou nedostatečně pochopená mezinárodní příležitost. Předseda vlády Petr Fiala v pražské Kramářově vile Foto: FB Petra Fialy
Česko na straně demokracie, ne Polska a Maďarska
Může se stát, že na Česko připadne úloha vyjednavače ve sporu o demokracii a právní stát, který vede Brusel i většina zemí EU vůči Polsku a Maďarsku. Tady je naštěstí stanovisko Česka jasné. „Naše pozice v jejich sporu o vládu práva s Evropskou unií bude rozhodně jiná než ta jejich,“ uvedl Bek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Jedna důležitá věc tu však oproti prvnímu předsednictví v roce 2009 je. Fialova vláda se může opřít o poměrně silnou většinu v parlamentu a téměř nehrozí, že by padla během předsednictví, tak jak se to stalo kabinetu Mirka Topolánka.
S rozpočtem a nevelkým počtem připravených lidí asi žádný zázrak během předsednictví EU Česko nepředvede. Ale už standardní výkon, představení Česka jako plně demokratické země s kompetentní vládou a kvalitním premiérem v čele země, by bylo vlastně úspěchem a napravením si pověsti. Vzhledem k situaci, která dnes panuje ve střední Evropě, by nás už to posunulo kýženým západním směrem. Dál od dnešní Varšavy a Budapešti.
Autor je evropský editor Deníku
