Co zbylo po Merkelové? V čem Německo probouzelo jiné – a v čem naopak zaspalo

Obrovský vzestup Německa, ale i trochu ostudné klopýtání na cestě do budoucnosti. Co vše přinesla 16 let trvající éra Angely Merkelové coby německé kancléřky? Nad tím se na besedě v Praze zamýšleli česká politoložka, redaktorka německých novin a český exministr zahraničí.

4. 10. 2021

Angela Merkelová před slavným Vermeerovým obrazem na výstavě v Drážďanech. Foto: úřad spolkové vlády

Pod patronátem pražského Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku se v Praze k diskusi o éře Angely Merkelové a o tom, co přijde po ní, sešli Tomáš Petříček, český exministr zahraničí (do jara 2021), Alexandra Mostýn, zpravodajka listu Die Tageszeinung, a Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Besedu moderoval Tomáš Lindner, redaktor týdeníku Respekt. Z více než dvouhodinové debaty jsme se pokusili vybrat ty nejzajímavější názory.

Debata o Merkelové v Praze

Jaká je aktuální pozice Německa ve světě?

Alexandra Mostýn: Německo dnes v hodně rozbouřených časech působí jako jakýsi ostrov stability a předvídatelnosti. Německo se tak trochu vyhnulo populistické vlně, která zasáhla například Spojené státy, ale i řadu zemí v Evropě. Německo v těchto divokých vodách jakoby zůstalo na svém místě, a mnozí říkají: Zlaté Německo, tam pořád ještě svět funguje…

Německo je přitom mnohem sebevědomější než před 16 lety. Nikdy dřív od druhé světové války nebyla tolik vidět německá vlajka jako dnes. Němci se zbavili komplexů ze své vlastní minulosti. Důležitá otázka je, jestli se země rozhodne přijmout v Evropě ještě větší díl odpovědnosti než doposud, nebo se naopak začne více stahovat sama do sebe – ani jedno není vyloučeno.

Zuzana Lizcová: Podle žebříčků oblíbenosti jednotlivých zemí světa dnes Německo figuruje na čelních místech, což bylo ještě nedávno nemyslitelné. Ve světě má velký zvuk značka Made in Germany, země je považována za známku kvality. Druhotným efektem či důsledkem toho je, že Němci objevili po desítkách let znovu svoji národní hrdost. Němci zase začali být pyšní na svou zemi.

Nakolik byl německý úspěch osobní zásluhou Merkelové?

Zuzana Lizcová: Merkelová měla určitě výhodu, že zdědila ovoce reforem jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Ale stěžejní roli sehrála mnohokrát – například v ekonomické krizi začínající v roce 2008. Tehdy mimo jiné řekla německým občanům – vaše vklady v bankách jsou bezpečné, a my se jako vláda za ně zaručujeme. A strašně důležité bylo také to, že se tehdy plnou vahou postavila za euro. Nebyl to úplně altruistický čin – Německo si bylo vždycky dobře vědomo, že je na euru do značné míry založena jeho prosperita. Ale tohle byl okamžik, kdy bylo potřeba říct silná a uklidňující slova – a Merkelová to udělala.

Tomáš Petříček: Politik může ve skutečnosti jen málokdy skutečně udělat něco aktivního pro zlepšení ekonomického prostředí. A musí si být vědom rizika, že velmi často nakonec jeho slova zasáhnou ekonomiku negativně. Angela Merkelová se v době ekonomické krize úspěšně vyvarovala výroků, které jsme slyšeli jinde v Evropě a situaci pak často hodně destabilizovaly.

A druhá věc je ta, že ona sama vší silou dodávala pocit sebedůvěry svým spoluobčanům. V době, kdy se vnímání ekonomiky (a ekonomika je hodně založená na vnímání, například na úvaze, zda něco bude fungovat či ne, na pocitu, jestli jsou naše úspory v bezpečí nebo ne, jestli zítra budu ještě v práci nebo ne) stalo křehkým a nejistým, vláda Merkelové dokázala udržet víru Němců v lepší budoucnost, což třeba ve Spojených státech dopadlo úplně jinak.

A Merkelová přitom dokázala i měnit dlouhodobé postoje země, což se například ukázalo loni. Bez jejího přínosu by se nemohl změnit názor Německa na fiskální politiku. Bez ní by nebylo možné, aby Německo souhlasilo se společným garantováním celoevropských úvěrů.

Merkelová v sídle EU

Jaké rozhodutí za vlády Merkelové bude mít na zemi největší dopad?

Alexandra Mostýn: Bezpochyby stopka jaderné energetice. Já vůbec nechápu, jak někdo může zcela zrušit jadernou energetiku a zároveň tlačit na to, aby jezdily po ulicích jen elektromobily.

Zuzana Lizcová: Dokonce i z úst nástupce Merkelové Armina Lascheta jsme slyšeli, že opustit hned na počátku změn ve prospěch ekologie jadernou energetiku bylo špatné rozhodnutí. Takže pochybnosti nemají jen pozorovatelé, ale i současná vládnoucí garnitura. Optimistická vize, na které německá vláda hlavně staví, je, že právě díky tomuto rozhodnutí se Německo postaví na špici technologického vývoje v této oblasti.

Co je podle vás největší neúspěch éry Angely Merkelové?

Zuzana Lizcová: Jednoznačně infrastruktura a digitalizace. Proslulé a vtipné je konstatování, že když nastoupila Merkelová, tak ještě neexistoval iPhone. Ale ono to není bohužel jen vtipné – v komunikačních technologiích Německo dost nepochopitelně zaostává. Moje zkušenost je taková, že jakmile překročím německou hranici, nedá se chytit žádný signál. A když člověk potřebuje opravdu pracovat (například účastnit se on-line porad), tak to nejde. Německo prostě na digitální revoluci nedokázalo adekvátně reagovat a to musí být jedním z hlavních úkolů nové německé vlády, aby se v tomto Německo posunulo dál.

Paradoxně je tento nedostatek asi způsoben i tím, že na tom v této oblasti bylo Německo dříve v čele. V zemích, kde dobře fungovaly staré technologie, bylo často těžší prosadit ty nové. V rozvojových zemích, které dosud žádné technologie de facto nebyly, se tyhle procesy rozjely často daleko rychleji a úspěšněji než ve „starých“ vyspělých zemích.

A druhá – a důležitá – část problému je v tom, že lidé ve vyspělých zemích jsou mnohem opatrnější na ochranu osobních údajů, jejíž oslabení nové technologie často přinášejí.

Kam se Německo posouvá v politice?

Alexandra Mostýn: Jednoznačně doleva. A „může za to“ hlavně ekologie. V okamžiku, kdy se na jaře zdálo, že hlavním soupeřem současné vlády budou Zelení, se tomu začalo říkat „zelená vlna“. Ale nejde jen o ekologii: hlavně mladí lidé dnes uvažují jinak, než uvažují mainstreamová média. Doba převahy konzervativních Němců je pryč.

Tomáš Petříček: Pro nás je velmi důležitý vztah Německa k Rusku a Číně – momentální stav vyvolává spoustu otazníků. A i budoucnost vztahů mezi USA a Německem je pro nás velmi zásadní.

Angela Merkelová s šéfkou Zelených německých Annalenou Baerbockovou

Merkelová několika slovy

Na závěr debaty moderátor Tomáš Lindner vyjmenoval předchůdce Merkelové s „přezdívkami“, kterými byli označováni. Například Konrad Adenauer – ten, který přivedl Německo na Západ, Willy Brandt – Ostpolitik, Helmut Kohl – kancléř sjednotitel, či Gerhard Schröder – kancléř reformátor.

A jakou stručnou „přezdívku“ by přisoudili účastníci debaty Angele Merkelové?

Zuzana Lizcová: Krizová manažerka (s důrazem na slovo manažerka, protože jde o obdivuhodný ženský výkon).

Alexandra Mostýn: Kancléřka, která vládla hodně dlouho.

Tomáš Petříček: Kancléřka, která vrátila Němcům sebedůvěru.