Kam za uměním v Berlíně a na co se těšit v Praze? 8 výstav, na které už budeme moct zavítat i osobně

Německo je ještě stále ve víru (případně ve viru) lockdownu, s negativním testem a rouškou je ale konečně možné zajít do muzeí a galerií. Česko se takového luxusu zatím nedočkalo a místním milovníkům umění tak nezbývá (tedy pokud se nerozhodnou pro výlet k německým sousedům, který ovšem musí mít nějaké kloudné odůvodnění) než se spokojit s online provedením nebo venkovními instalacemi. I tak ale české galerie s plánováním výstav nepřestávají a Praha slibuje stejně jako Berlín na příští měsíce hned několik zajímavých výstav.

Plakát k výstavě 1920–2020 PRAHA–TOKIO / VLIVY, PARALELY, TUŠENÍ SPOLEČNÉHO v Galerii Jaroslava Fragnera. Zdroj: Facebook / Galerie Jaroslava Fragnera.

Vybírat si, do kterého muzea nebo galerie zajít, zní pro mnohé z nás pořád dost nereálně. I Berlíňané, kteří mohou výstavy navštěvovat od 8. března, to stále vnímají jako velkou událost a umělecké instituce se jim proto snaží naservírovat to nejlepší, co během uzávěrky připravily. My jsme pro vás vybrali čtyři zajímavé výstavy, z nichž jedna má dokonce české kořeny. Pražané zatím s napětím očekávají, kdy se otevřou i jejich výstavní sály a kdy budou moct konečně vidět dílo Toyen nebo třeba fotografie studentů UMPRUM. Tento termín je zatím ve hvězdách, i tak s vámi ale chceme sdílet i čtveřici pražských projektů, na kterou se můžeme společně aspoň těšit.

Kubelíkova vnučka v Berlíně

Vlohy k dirigování po dědečkovi a českém rodákovi Rafaelovi Kubelíkovi nezdědila, přesto je s hudbou úzce spojená. Anna Kubelík (*1980) vyrůstala ve Švýcarsku, Itálii, Německu a USA, studovala umění, design a architekturu v Londýně. Vedle vlastní umělecké praxe spolupracuje s řadou umělců a kreativců, mezi něž patří tanečníci, skladatelé, divadelní režiséři i vědci. Její projekt Well-Tempered Hygrometer v berlínském Schönebergu nás i s hudební ukázkou Olivera Schmida přenese do říše aktivního relaxu, až téměř meditace. Anna chce probudit naše smysly, které vše kolem nás vidí, ale my je často nevnímáme.

Vzpomíná si ještě na svého dědečka? „Mám hodně vzpomínek, protože mi bylo už 16 let, když dědeček zemřel. Takže jsem zažila nejen jeho návrat do Prahy, ale i jeho poslední koncerty. Vzpomínám si, jak jsem se jednoho rána probudila za úžasného zvuku nástroje, na který hrál dědeček před mým pokojem písničku Happy Birthday. Ten den mi bylo pět let a pamatuji si, jak jsem byla šťastná! Právě tento nástroj používám nyní v mé současné tvorbě,“ říká Anna. Výstava insights unheard of… probíhá v prostoru pro současné umění drj art projects do 9. května a k její návštěvě je potřeba se zaregistrovat. V souvislosti s výstavou je Anna Kubelík také hostem podcastu Českého centra Berlin, který bude zveřejněn 20. dubna.

Marina meets Robert v Charlottenburgu

Galerii hilleckes probst bych nazvala „klein, aber fein“, což v překladu znamená malá, ale delikátní. Její majitelky mají totiž velmi vytříbený vkus, což je tajemstvím galerie v Charlottenburgu, která otevřela v době pandemie, a přesto se dokázala etablovat v těch nejvyšších uměleckých kruzích. 

Připravovaná výstava Marina meets Robert je volně založená na klasickém žánru hollywoodských filmů „chlapec se setká s dívkou“, v uměleckém světě je však propojením dvou zajímavých výtvarných tendencí. Dílo Mariny Herrmannové (*1959) zaujme enormním citem pro jemnost a neviditelnost, zatímco díla starého mistra pop artu Roberta Indiany (1928–2018) tvoří základ inspirace, ze které Hermannová čerpala. O tom, jak dobře toto spojení funguje, se můžete přesvědčit od 24. dubna do 12. června.

Marina Herrmannová – Krychle 5 + 8, 2021. Zdroj: artatberlin.com

Berlin Global v Humboldtově fóru

Třináct let se diskutovalo, sedm let se stavělo a konečná částka dosáhla výše 677 milionů eur. Na sklonku roku 2020 bylo Humboldtovo fórum potichu virtuálně otevřeno na místě, kde dříve zasedal parlament NDR. Teď konečně klepe na dveře i první výstava. Na 4 000 metrech čtverečních bude možné zhlédnout projekt s názvem Berlin Global, kde budou návštěvníci v sedmi místnostech (pojmenovaných Prostor, Hranice, Potěšení, Móda, Válka, Závislost a Revoluce) moct zažít důležité milníky hlavního města. Výstava si klade za cíl vystihnout pravou esenci německého hlavního města a podtrhnout jeho diverzitu a jedinečnost. To vše za pomoci příběhů a zážitků těch, kteří Berlín znají doslova jako svoje boty. Definitivní termín otevření výstavy bude v nejbližší době zveřejněn na webové stránce projektu

Berlínská móda na výstavě Berlin Global. Zdroj: Facebook / Berlin Global.

Retrospektivní Jajoi

Jajoi Kusamaová (*1929) je japonská současná umělkyně, průkopnice ženského performativního a konceptuálního umění, vizionářka a módní ikona. Její práce je známá po celém světě, letos poprvé se jí však dostane retrospektivní výstavy v Německu. Stephanie Rosenthalová, ředitelka muzea Gropius Bau, kde výstava 23. dubna odstartuje, v oficiálním prohlášení uvedla, že výstava bude klást důraz hlavně na aktivity a tvorbu, kterým se Kusamaová věnovala právě během času stráveného v Evropě.

Výstava, o které jsme podrobně psali v samostatném článku, budí velká očekávání i kvůli instalaci, kterou Kusamaová přímo pro tyto účely vytvořila. Nese název A Bouquet of Love I Saw in the Universe a historické atrium Gropius Bau po dobu výstavy přemění v moře plné obřích nafukovacích chapadel. Retrospektivní výstava této japonské umělkyně by měla v Berlíně trvat do 1. srpna 2021.

Jajoi Kusamaová © Ota Fine Arts, Victoria Miro & David Zwirner.

Fotografové UMPRUM v Černé labuti

V pondělí 12. dubna odstartovala v Praze výstava fotografií studentů Ateliéru fotografie II UMPRUM, která už v září roku 2020 proběhla v Berlíně. Ve srovnání s berlínskou výstavou ale přibyla pro výstavu v galerii Černá labuť řada děl, pro něž studenti čerpali inspiraci právě z „teorie černé labutě“, tedy neočekávatelných událostí a zvratů.

V souvislosti s koronavirovými opatřeními probíhá výstava, o které jsme psali v samostatném článku, zatím online. V prostorách pražské galerie zůstane do 20. května, potom fotografie studentů poputují dál do Českého centra v Mnichově.

Jedna z vystavených prací v galerii Černá labuť, foto: Miriam Pružincová.

Snící rebelka v Národní galerii

Českou výstavní událostí roku je jednoznačně mezinárodní retrospektivní projekt věnovaný surrealistické ikoně Toyen (1902–1980). Výstava, o které jsme psali v samostatném článku, oficiálně začala 9. dubna, vzhledem k pandemii bohužel ale bez návštěvníků a doprovodných akcí. Zatím je tedy možné si některá autorčina díla prohlédnout v online sbírkách NGP, případně se připojit na některou z online přednášek, které galerie k výstavě připravila.

V plánu jsou zatím dvě, jedna věnovaná tvůrčí dvojici Jindřich Štyrský a Toyen (proběhne 22. dubna) a druhá sledující tvorbu Toyen ve zneklidňujícím meziválečném období (proběhne 29. dubna). Výstava by (snad už i za účasti veřejnosti) měla trvat až do 15. srpna 2021.

Jindřich Štyrský a Toyen během práce na díle Deka v roce 1929, autor neznámý.

Galerie Jaroslava Fragnera: Česko-japonský dialog

Co naopak v Praze navštívit můžete, je exteriérová část výstavy věnované architektonickému dialogu mezi Českem a Japonskem, kterou na konci března otevřela Galerie Jaroslava Fragnera. K vidění jsou modely, fotografie a umělecká díla japonských autorů, jejichž tvorba u nás zatím nikdy vystavena nebyla. Společnost jim na druhé straně dělají projekty českých architektů navržené přímo pro Japonsko nebo japonskou kulturou ovlivněné. Za zmínku stojí například replika modelu slavného pavilonu pro Expo 1970 v Ósace architektů Viktora Rudiše, Vladimíra PallyAleše Jenčka.

Pavilon ČSSR na EXPO 70 v Ósace. Zdroj: ČKA / Muzeum umění Olomouc.

Pro výstavu vznikl i unikátní čajový pavilon, kde jsou vystavena další umělecká díla, mezi nimiž najdeme i obrazy Patrika Hábla. Exteriérová část výstavy je otevřena každý den od 10 do 19 hodin ve dvorním traktu Betlémské kaple. Interiér bude otevřen opět po rozvolnění stávajících opatření.

Pohled do výstavy 1920–2020 PRAHA–TOKIO / VLIVY, PARALELY, TUŠENÍ SPOLEČNÉHO v Galerii Jaroslava Fragnera. Zdroj: Facebook / Galerie Jaroslava Fragnera.

Půdorysy Böhmovy paměti na Kampě

Pražské Museum Kampa plánuje otevřít výstavu moravského umělce Svatoslava Böhma (*1934), významného člena výtvarného Klubu konkretistů, který byl založen v roce 1967 právě na Kampě. Tvorba česko-slovenských umělců tohoto klubu se vyznačuje zejména progresivitou v uplatňování nových výtvarných prostředků a vztahem k experimentu. Takové je i dílo krnovského rodáka Svatoslava Böhma, které bude na pražské výstavě reprezentovat zejména série dřevěných reliéfů.

Dřevěný reliéf od Svatoslava Böhma. Zdroj: Muzeum a galerie Hranice.

Podle slov kurátorky Ilony Víchové je Böhmova tvorba i přes svoji originalitu u veřejnosti spíše neznámá. Důležitá část jeho díla byla v roce 1997 poškozena při povodni v Krnově, kde výtvarník působil. Týmu restauratérů z Musea Kampa se však podařilo zásadní Böhmova díla z období od 60. let do normalizace zrestaurovat, díky čemuž může vzniknout jak výstava, tak doprovodná publikace. Výstava měla původně začít už v dubnu, ale kvůli pandemické situaci bylo její konání přesunuto na období od září do prosince 2021.

Z Berlína Danuše Siering, z Prahy Tereza Vacková

19. 4. 2021