Práva na projekt a pozemky pro elektrárnu Weesow-Willmersdorf získala v roce 2018 společnost EnBW. Do elektrárny investuje přibližně 100 milionů eur a celý projekt bude financován pouze ze soukromých prostředků.
Energetický milník
Očekává se, že solární park ročně vyprodukuje přibližně 180 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, což představuje roční spotřebu přibližně
50 000 domácností. Elektrárna, která bude sestavená celkem ze 465 000 solárních modulů, tak ročně ušetří přibližně 129 tisíc tun CO2. V provozu by pak měla být až do konce roku 2060.
“Je to důležitý milník pro náš solární park i pro obnovitelné energie jako celek,” říká Thorsten Jörß, vedoucí pro vývoj fotovoltaických projektů v EnBW. “U velkých projektů, jako je tento, fotovoltaika významně a nákladově efektivně přispívá k přechodu na obnovitelné energie.”
Import „špinavé energie“
Mohutná energetická řešení jsou v Německu nutná. Agenda energetické politiky, která do roku 2022 postupně zastavuje provoz atomových elektráren a za deset let chce skončit i s těžbou uhlí, způsobila, že Německo nikdy nebylo tak závislé na dovážené elektřině ze zahraničí, jak je tomu nyní. V současné době země více energie importuje, než sama vyrábí.
Jak uvádí německý statistický úřad, v roce 2020 činil nejvyšší tok elektřiny do německé sítě z Francie, přibližně šlo o 14 miliard kilowatthodin. Na dalších místech je Holandsko, Švýcarsko, Dánsko, Rakousko a Česká republika s 2,86 terawatthodinami. Je přitom zřejmé, že se jedná hlavně o dovoz jaderné a uhelné elektřiny.
“Podobné solární parky jsou v Česku v současné době nepředstavitelné, největší solární elektrárna FVE Ralsko má výkon 55,8 megawattu,” konstatuje pro N&N předseda české Solární asociace Jan Krčmář. “Žádný investor by totiž za situace, kdy vrchní představitelé vlády již několik let atakují solární investory, nechtěl investovat vlastní peníze bez jakékoli státní garance do takového projektu. V Česku je poškozena investorská důvěra natolik, že stát musí investory teprve nalákat zpět. V Česku se od roku 2010 nic velkého nestavilo.”
Evropská šance pro Česko
Aktuálně se ale zdá, že se i v Česku začíná blýskat na lepší časy. Evropská komise zřídila na období 2021–2030 takzvaný Modernizační fond, který umožní investice do inovace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Implementací tohoto nového finančního nástroje do české legislativy byl pověřen Státní fond životního prostředí České republiky.
Celková částka, která je při současných cenách emisních povolenek dostupná pro Českou republiku, představuje přibližně 150 miliard korun, což činí 15,6 % celkových prostředků Modernizačního fondu EU. První standardní výzvy jsou vypsány od března 2021, projekt poběží v časovém horizontu 10 let.
Česko v celoevropském projektu?
Pro Českou republiku může být podpora další výroby čisté elektrické energie jen výhodou. I když německá vládní odborná komise hlásá, že Německo je na přechod z fosilní na udržitelnou energii plně připravené, zdá se, že skutečnost vypadá jinak. Vládní komise je tvořena hlavně ekonomy, nikoli experty, kteří mají praktické zkušenosti s dodávkami energie v průmyslové zemi.
Energetici přitom odhadují, že i příští léta bude Německo ve výrobě vlastní elektřiny deficitní. V blízké budoucnosti podle nich nebude v Německu kvůli snaze o dosažení “klimatických cílů” možné získávat energii z uhlí nebo jaderných elektráren a výroba energie z udržitelných zdrojů nebude dostatečná. „Měli bychom uvažovat o založení nadnárodních projektů na evropské úrovni. Dovozu elektřiny se v Německu nevyhneme,“ konstatují doslova. Pokud se ambiciózního projektu podpory výstavby energetických systémů Česko chytne, možná ještě není pozdě na to, aby se do takového projektu zapojilo.
Tento článek si můžete přečíst i v němčině.
