Kulturama: Jak zpívají ptáci v Museu Kampa

Kolik druhů ptáků rozeznáte podle jejich zpěvu? A jak byste tyto zvuky výtvarně zachytili? Olga Karlíková věnovala těmto studiím velkou část své kariéry a základním principem její tvorby se tak stalo pokorné, hlubinné naslouchání.

Noční zpěv, 1971, kombinovaná technika, olej, plátno, provázek, 70 × 60 cm, Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha, foto O. Palán.

Retrospektivní výstava Olga Karlíková – Naslouchání byla otevřena při příležitosti oslav 101. narozenin Medy Mládkové v Museu Kampa. Jedná se o komplexní představení autorčiny tvorby od práce s textilem až po nejrůznější formy zachycení přírody a jejích zvuků. Výstava je však zajímavá i tím, že v rámci oslav nejvýznamnější české sběratelky umění připomíná, jak bylo pro Medu Mládkovou vždy důležité prezentovat české umělkyně a ukázat, že umí tvořit stejně dobře jako jejich mužské protějšky.

Ikaros, 1961, olej, plátno, 144 × 119 cm, Sophistica Gallery, Praha, foto O. Polák.

Hemžení, 1967, olej, plátno, 162 × 135 cm, Sophistica Gallery, Praha, foto O. Polák.

Výstava je rozdělena do dvou pater, kdy jedno je celé věnováno právě ptačím zpěvům. Karlíková se tímto tématem začala zabývat v 60. letech a postupně ho dovedla k dokonalosti, takže výsledkem její práce je kromě řady výjimečných obrazů i vlastní série grafických kódů, která by se dala označit jako ptačí abeceda. Na vystavená díla tak můžete nahlížet jako na vizuálně krásné abstraktní obrazy nebo se můžete pokusit rozluštit, čí hlas je na nich zachycen.

Kos, 1980, fix, papír, 35,5 × 25,5 cm, soukromá sbírka, foto O. Polák.

Série obrazů Pobřeží, foto z vernisáže T. Vacková.

Druhé patro výstavy se věnuje autorčině volné tvorbě, která začíná prací s textilem. Zde najdete mimo jiné i zajímavé ukázky její úspěšné prezentace v rámci EXPO58 v Bruselu nebo na XII. Milánském trienále v roce 1960. Malbu potom kurátorky rozdělily tematicky na části: Voda, Země a Prostor, a právě zde je možné pozorovat, jak se vyvíjel vztah Karlíkové k přírodě a jejímu zobrazování. Například v obrazech z 60. let můžeme vidět vliv informelu, ale i její fascinaci mořem a touhu po svobodě.

Dekorační tkanina ÚBOK (vzorek), nedat. (50. léta), filmový tisk, umělá tkanina, 45 × 37,5 cm, soukromá sbírka, foto O. Polák.

„Někdy jsou nakonec ze všeho jen tři linky. Ale jak dlouho trvalo, než je člověk našel.“
Olga Karlíková

Právě touha po svobodě vedla Olgu Karlíkovou o několik let později k podepsání Charty 77, čímž se jí okamžitě zavřely dveře do všech oficiálních galerií. To je také důvod, proč se poté autorka věnovala hlavně ptačím zpěvům, které zpracovávala v přírodě, a proč byla její autentická tvorba dlouhou dobu v ústraní. Aktuální výstava v Museu Kampa se proto snaží její výjimečné a opravdu rozsáhlé dílo přiblížit veřejnosti a splatit tak dluh vůči výrazné české umělkyni.

Olga Karlíková v ateliéru v Thunovské ulici, 70. léta, foto Dagmar Hochová.

Ptačí zpěv, 1981, olej, plátno, 135 × 97 cm, Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha, foto O. Palán.

K výstavě vyšla i obsáhlá monografie Olga Karlíková 1923–2004 – Naslouchání / Listening, kterou vydává Sophistica Gallery, Praha. Ve studiích Terezie Zemánkové, Johany Lomové, Anežky Šimkové, Pavla Klusáka, Václava Cílka a Víta Zavadila, doplněných texty z autorčiných poznámkových zápisů, přibližuje na 424 stranách s 317 reprodukcemi portrét vzácné ryzí tvůrčí osobnosti. 

Monografie Olga Karlíková 1923–2004 – Naslouchání / Listening., foto z vernisáže T. Vacková.

Vernisáž, foto T. Vacková.

Výstavu můžete v Museu Kampa navštívit až do 8. listopadu.
Více najdete zde.

14. 9. 2020