Květiny na lince A – fotografie z devadesátých let.
Výstavba Linky A, která má v celé své dnešní kráse 17 stanic a tratě o délce 17,13 km, započala v roce 1973. K otevření prvního z úseků, který nesl označení I.A po vzoru původního označení z výstavby první linky (dnes C), došlo 12. srpna 1978. Trasa propojovala severozápadní oblast Dejvic a okolí s širším centrem města – Náměstím míru.
O dva roky později byl otevřen navazující úsek z Náměstí míru do stanice Želivského o délce 2,6 kilometrů. Úsek s označením III.A/1, který trasu protáhl až do Strašnic, si na své uvedení do provozu počkal do roku 1987. Další z úseků zelené linky směrem na východ byl otevřen až po sametové revoluci v roce 1990. K připojení severovýchodní trasy se stanicí Depo Hostivař, kdy je trať vedena z většiny po povrchu, došlo až v roce 2006.
Původní podoba vestibulu stanice Staroměstská.
Nejnovější úsek V.A, který už kompletně zahrnuje použití moderních technologií a estetiky a spojuje Dejvice s Motolem a s čtyřmi novými stanicemi, tak nejspíš uzavírá finální podobu Linky A. Zelená linka A je ze současných tras pražského metra nejkratší s nejmenším počtem stanic. Je však také nejhlouběji vedenou linkou. Interiéry stanic této linky mají dle původního záměru architektů a estétu vyvolávat dojem exkluzivity a tajemna. Četné historické tematizace stanic a také velmi nadčasové pojetí hliníkových dlaždic a světla přivádějí Linku A do nejedné zahraniční publikace o technických stavbách a podzemní dopravě ve městech.
Kopie barokní sochy ve vestibulu stanice Malostranská.
Konvexní a konkávní tvar obkladů z kulatých výlisků eloxovaného hliníku, které v základní barvě zlatavé champagne a jejích odstínech přecházejí do různých barev spektra, jsou dílem Jaroslava Otruby – jednoho z hlavních architektů pražského metra. Mezi jeho jiné známé realizace patří například Otrubova Vřídelní kolonáda v Karlových Varech z roku 1961 a administrativní budova SUDOP v pražských Vršovicích. Barevné uspořádání obkladů je dílem slavného grafika a typografa Jiří Rathouského. Jejich účel není pouze estetický, ale také akustický. Uspořádání má tlumit zvukový smog a hluk, který vydávají podvozky projíždějících souprav. Stejný účel měly pruhy z tenkých hliníkových lamel v barvě champagne rozmístěné po stranách eskalátorových tunelů. Ty ve většině stanic zmizely po rekonstrukcích v devadesátých letech. Dodnes jsou však k vidění ve stanici Želivského. Další z výrazných porevolučních změn, které přinesly rozsáhlé rekonstrukce, bylo použití nových závěsných osvětlení, které dle mnohých změnilo původní vyznění stanic úseku I. A. Kompletní původní osvětlení bylo zachováno pouze ve stanici Flora.
Z ostatních materiálu je zejména na původních stanicích mramor či žula, které jsou běžně využívány na všech linkách pražské podzemky.
Nejnovější úsek se začal budovat na jaře roku 2010. V původní vizi této dostavby trasy se počítalo s protažením až na Letiště Václava Havla (v té době Ruzyně) či s připojením Letiště příměstskou železnicí do Kladna a konečnou metra na Petřinách. Konečná podoba přinesla čtyři nové stanice ve velmi moderním estetickém i technickém pojetí.
Jedno z plánovaných řešení prodloužení linky – posledního úseku směrem letiště.
Z Vypichu na Motol vede jeden velký dvojkolejný tunel, ražený starší metodou nazývanou Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM). Z Vypichu na Dejvickou byly pomocí razicích štítů Adéla a Tonda novější technologií TBM-EPB vyraženy dva menší jednokolejné tunely. Celý projekt nejnovějšího úseku Linky A provázely nejen mediální a plánovací dohady o umístění a pojmenování stanic, ale také problémy s financováním a korupčním jednáním rozhodujících orgánů. V listopadu roku 2013 byl tak Dopravní podnik hl. m. Prahy sankciován pokutou 4,2 miliardy za to, že porušil zákon o veřejných zakázkách. Okolnosti a podezřelost zakázek začal prověřovat také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.
Video z pohledu řidiče – Trasa A Strašnická – Depo Hostivař.
Z plánovaných úprav trasy Linky A přicházelo v úvahu rozvětvení konce linky ze stanice Strašnická přes Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši až na Nádraží Hostivař. Tento projekt však zmizel se zveřejněním územního plánu hlavního města v listopadu 2009.
Unikátních interiéry stanic, první podchod Vltavy 14 metrů pod dnem řeky, přítomnosti téměř živé národní historie, tajemnost, snížená hlučnost v kombinaci s nejnovějším designem nedávno vzniknuvších stanic – to a mnohem více je Linka A pražského metra.
Další díly seriálu o pražském metru najdete zde.
