Martin Krafl: Máme skvělou šanci stát se čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu

Po dvouleté přestávce opět otevřel své brány Frankfurtský knižní veletrh. Kvůli pandemii koronaviru se veletrh v roce 2021 konal ve velmi omezeném rozsahu, český stánek na něm ale nechyběl a vzal na sebe podobu knihovny česko-německých titulů. Martin Krafl, koordinátor knižních veletrhů v České republice, v rozhovoru pro N&N magazín znovu podtrhl význam této jedinečné události. A přináší naději, že by Česká republika mohla být čestným hostem nejvýznamnějšího světového knižního veletrhu v letech 2025/2026.

29. 10. 2021 | Danuše Siering

Martin Krafl a Danuše Siering u českého stánku na frankfurtském knižním veletrhu. Foto: archiv

Frankfurtský knižní veletrh se koná poprvé po dvouleté přestávce. Jedná se o vůbec první veletrh, který se nyní může konat za účasti veřejnosti ve Frankfurtu, na třetím největším výstavišti na světě. Jaké jsou vaše pocity z toho, že jste znovu mohli přijet?

Bylo to velmi emotivní, zejména první den, kdy jsem opět viděl knižní stánky a mohl znovu vidět některé kolegy. Zahajovací ceremoniál s čestným hostem Kanadou byl o něco smutnější. Pozváno bylo pouze 300 lidí z celého světa, s nikým z kanadské delegace jsme se nesměli osobně pozdravit a dva z online přenosů z Kanady selhaly. Chybělo navazování kontaktů, v očích hostů byla někdy cítit nejistota a strach a chyběla spontánnost. Situace má však i své pozitivní stránky. Během veletrhu máme více času na vzájemné rozhovory. Navazování nových kontaktů je však mnohem obtížnější. Je to trochu jiný veletrh, ale všichni říkají ‘díky Bohu’.

Jak je podle vás česká literatura ve světě obecně vnímána?

Ohlas na českou literaturu ve světě bych rozdělil do tří období, přičemž se více zaměřím na čtenáře v Evropě. V USA nebo v Asii nelze hovořit o obecném povědomí o české literatuře, spíše jen o solitérech. V předválečném období to byli především Karel Čapek a Jaromír Hašek, kteří dodnes patří k nejznámějším českým autorům ve světě. Od šedesátých do osmdesátých let 20. století na sebe strhla pozornost vlna Čechů žijících v zahraničí, jako byli Pavel Kohout a Milan Kundera, ale také Václav Havel, Bohumil Hrabal a Jaroslav Seifert, náš jediný nositel Nobelovy ceny za literaturu. Československo by jistě mělo i více co nabídnout, ale před pádem komunismu nebylo snadné sehnat překladatele. To se změnilo po sametové revoluci a několik českých autorů je nyní známých i v Evropě.

Frankfurtský knižní veletrh se koná poprvé po dvouleté přestávce. Foto: archiv

Kteří čeští spisovatelé jsou v Německu žádaní? Desetina německé populace uvádí, že denně přečtou nějakou knihu; v Německu se ročně prodá 30 milionů knih (tištěných i elektronických) s obratem 9 miliard eur. Jsou mezi nimi i tituly českých autorů?

Mezi nejznámější patří jistě Jaroslav Rudiš, který působí velmi autenticky a dokonale ovládá německý jazyk, Radka Denemarková, která dokáže přesvědčivě tematizovat složité příběhy, a Jáchym Topol s mimořádnou kvalitou psaní; vždyť napíše jen jednu knihu za deset let. Škála českých autorů je však mnohem širší. Od chvíle, kdy jsme na Lipském knižním veletrhu 2019 přinesli na německojazyčný trh téměř 80 nových překladů, udělala česká literatura velký skok kupředu. To s sebou ale nese i výzvu postupně představit Německu současné literáty, jako jsou Kateřina Tučková, Iva Procházková, Marek Toman, Viktorie Hanišová, Alena Mornštajnová, Petra Hůlová a další.

Každý rok má Frankfurtský knižní veletrh čestného hosta, tentokrát Kanadu. Česká republika je jedním z pěti kandidátů pro rok 2025/2026. Jak vidíte naše šance a co by vítězství znamenalo pro českou zemi?

Frankfurtský knižní veletrh lze přirovnat ke sportovní olympiádě; byla by to jedinečná příležitost prezentovat nejen literaturu, ale i českou kulturu jako světovou značku. Byl by to přínos pro celé odvětví nakladatelů, autorů, grafiků i překladatelů… Ministr kultury Lubomír Zaorálek podepsal s ředitelem Frankfurtského knižního veletrhu Juergenem Boosem Letter of intent/Dopis o záměru, kterým potvrdil kandidaturu na veletrh v letech 2025/2026. Žádost bude třeba podat do června 2022, výsledek pořadatelé oznámí v červenci téhož roku. A šance? Myslím, že jsou skvělé. Úspěch na Lipském knižním veletrhu byl naší vstupenkou a chceme na něj navázat.

Kde vy osobně vidíte budoucnost tištěné knihy?

Moje generace, já jsem Husákovo dítě, bude nejspíš vždycky číst tištěné knihy. Ale například moje kmotřenka bere do rukou tištěné knihy pouze v jiných jazycích. Pandemie ukázala, že tištěná kniha žije. Já věřím, že bude ležet na našich nočních stolcích ještě několik desetiletí.

Frankfurtský knižní veletrh v době pandemie.
Mnohé bylo jinak, než na co byli návštěvníci i vystavovatelé zvyklí, ale radost ze setkávání byla nepřehlédnutelná. Ještě v roce 2019 se na knižní veletrh sjelo více než 300 000 návštěvníků a fyzicky zde bylo téměř 7500 vystavovatelů ze 104 zemí světa. 
Tentokrát se však veletrhu zúčastnila ani ne třetina obvyklého počtu vystavovatelů a denně jej mohlo navštívit pouze 25 000 zájemců, takže haly a vystavovatelské boxy často zely prázdnotou.