Ovesné, kokosové, sojové, rýžové, mandlové, zkrátka rostlinné mléko jako náhrada kravského se stává samozřejmou součástí moderních kaváren. Ať už z důvodu zdravotního ve smyslu intolerance či alergie na laktózu, nebo z důvodu etického. S tím přibývá lidí, kteří se rozhodli vyřadit ze svého jídelníčku konzumaci jakýchkoli živočišných produktů.
Vypadá to, že dlouhodobá udržitelnost planety stojí právě na vědomém přístupu k sobě samému, potažmo ke společnosti. To začínají vést v patrnosti i bohatí byznysmeni, kteří alokují své finanční prostředky do green projektů. Jedním z takových je Bill Gates, který investoval do kalifornských firem vyvíjejících rostlinné náhražky masných výrobků – Impossible Foods a Beyond Meat.
I McDonalds testuje svůj “McPlant burger”
Z výzkumů vyplývá, že příklon k alternativám zpomaluje tempo masného průmyslu. Navzdory jednoprocentnímu podílu na trhu měly v roce 2020 náhražky masa mimořádně dynamický nárůst. Rostoucí počet vegetariánů a veganů vyvolal vlnu nových projektů, konceptů, brandů či certifikací. Na vegany myslí vinaři, výrobci obuvi a samozřejmě gastronomické podniky. Ty vyrábí nemaso ze směsi proteinů, jako je hrách, mungo fazole, konopí, hnědá rýže, a z tuků, jako je len, slunečnice, řepka, kokos a mnoha dalších přísad, mezi nimiž nechybí ani mořská řasa.
V nabídce jsou položky jako seitanový řízek, falafel s humusem, tofu klobásy, hrachová paštika či burger z hráškového proteinu. A právě burger je téma, které aktuálně řeší i McDonalds, který svůj McPlant burger – založený právě na hrachové a rýžové bílkovině – testuje na švédském a dánském trhu. Stále větší podíl má ale rostlinná alternativa i v Německu. Z ojedinělého zboží, které skromně vykrývalo mezeru na trhu, se stává atraktivní sortiment, který do nákupních košíků vkládají čím dám tím častěji i masožrouti.
Osmdesát tisíc tun nemasa
Z nemasa se nyní v Německu stává masová záležitost. Během jednoho roku se tam tržby zvýšily o 100 milionů eur na téměř 375 milionů. Spolkový statistický úřad uvádí, že v loňském roce vzrostla produkce masových náhražek o 39 procent, což činí 23 tisíc tun tovaru. Z německých výrobních linek tak bylo loni odbaveno celkem téměř 84 tisíc tun nemasa. Dynamika vývoje začíná znervózňovat provozovatele jatek a zpracovatele masa – jejich tržby totiž za stejnou dobu klesly o čtyři procenta.
Jednou z hlavních příčin změn jsou měnící se stravovací návyky Generace Z. Podle nedávno zveřejněného průzkumu Univerzity v Göttingenu se již 10,4 % Němců ve věku 15 až 29 let stravuje vegetariánsky, dalších 2,3 % vegansky. To znamená, že každý osmý mladý Němec nejí maso. Navíc tři ze čtyř veganů jsou zároveň aktivní v hnutí Fridays for Future.
Avšak i mezi Němci dalších věkových kategorií panuje jakýsi neklid ohledně konzumace masa. Ten vyvolávají média odhalováním pochybných podmínek na jatkách a popisem dopadu živočišných produktů na životní prostředí. Přestože se většina spotřebitelů nechce vzdát masa a uzenin docela, mnozí z nich zařazují do svého jídelníčku rostlinné alternativy stále častěji a stávají se flexitariány.
Spotřeba masa klesla na třetinu
Ke ztrátám odvětví mohlo přispět i nedávné uzavírání jatek z důvodu pandemie koronaviru. Avšak bez ohledu na loňský rok je patrný trend dlouhodobého poklesu. Zatímco v roce 1978 spotřebovala německá domácnost v průměru 6,7 kilogramu masa za měsíc, o čtyři dekády později to byla už jen třetina: 2,3 kilogramu. Zvláště výrazný je pokles spotřeby vepřového masa, která se snížila z průměrných 3,1 kg na 0,9 kg měsíčně.
Trend nemasa následují i celosvětoví výrobci. Nestlé prodala svou německou dceřinou společnost Herta, známého výrobce uzenin, a místo toho investuje stovky milionů eur ročně do vývoje rostlinných náhražek, jako jsou hamburgerové placky Garden Gourmet nebo tuňák na rostlinné bázi.
Dalším příkladem je diskontní řetězec Lidl, který zahajuje testování ekologické značky Eco-Score. Ta vychází z francouzského modelu postaveného na “semaforu nutriční hodnoty” Nutri-Score. Semafor klasifikuje potraviny z hlediska jejich udržitelnosti na pětistupňové škále od tmavě zeleného “A” až po červené “E” – vybarvené na symbolu listu.
Nejde jen o jednotlivá kritéria, jako jsou emise CO2, do hodnocení je zahrnuto dalších šestnáct kategorií dopadů – od spotřeby vody až po okyselování půdy, balení a přepravu. Ve Francii, kde se systém Eco-Score již nějakou dobu používá, vyvolává trochu kontroverze – zejména mezi podnikateli v masném průmyslu. A není se co divit!
