Naší krajinou: Morava, část I.

Je krásné září, dokonalé nejen k víkendovým procházkám po místech turisticky oblíbených, ale i méně známých. Tentokrát se podíváme na sever Moravy k Slezské Hartě, navštívíme Razovské tufity, lávový proud u Meziny a hrad Vikštejn.

23. 9. 2020

Víte například, že u nejmladší přehrady České republiky Slezská Harta se díky nádherné přírodní scenérii natáčel velkofilm Johanka z Arku? Toto vodní veledílo můžete probádat z několika přístavů jízdou na lodi, na kole nebo pěšky po cyklostezce, která vede okolo břehů hojně navštěvovaných rybáři a také pohledem z vrcholů vyhaslých sopek – Velký Roudný a Malý Roudný. Tyto sopky patří ke skupině nejmladších vulkánů České republiky – Bruntálským sopkám. V blízkosti Slezské Harty se tedy ještě nachází Venušina sopka, Uhlířský Vrch nad nestarším městem zemí Koruny české – Bruntálem a velmi zajímavý sopečný útvar – lávové proudy v Mezině.

Neobvyklý kamenný útvar s typickými čedičovými varhany byl vytvořen v proudu lávy nedaleké Venušiny sopky. Zajímavé geometrické tvary sloupků vznikly smršťováním horniny při jejím ochlazování. Místo najdeme v prostorách bývalého lomu, který je nyní z části zarostlý dřevinami. Vstup do této lokality je na vlastní nebezpečí, jelikož se tu uvolňují a padají kameny. Ve struktuře horniny jsou viditelná zelenožlutá zrníčka olivínu.

Tato zajímavá přírodní památka leží u obce Mezina poblíž břehu vodní nádrže Slezská Harta. Nad ní se jihozápadním směrem zvedá vrchol vyhaslé čtvrtohorní Venušiny sopky. Po dalších vulkánech, lávových proudech a dalších místech Bruntálska, která souvisejí s vulkanickou činností, vás provedou speciální naučné stezky.

K Razovským tufitům jsem se dostali lesní cestou, náhodou, když jsme se procházeli v okolí Slezské Harty. Je to přírodní památka, která se rozkládá u jihozápadního okraje obce Razová. Razovské tufity tvoří bývalý lom v oblasti razovského pyroklastického komplexu. V tomto lomu se již v období středověku těžil tufový stavební materiál. Razovská vulkanosedimentární hornina vznikla v důsledku sopečné činnosti nedalekého vrcholku Velký Roudný.

Ještě ten den jsme se stihli vykoupat, provézt se lodí po krásné vodní nádrži. Loď Harta a loď Santa Maria se zkušenými kapitány Vás zavedou na zajímavá místa, ukážou malebné zátoky, dozvíte se o historii nádrže a o okolních obcích, kterých se výstavba vodního díla dotkla. Večer jsme nakonec trávili v kempu, který je k dispozici přímo u Slezské Harty a druhý den jsme navštívili zříceninu hradu Vikštejn.

Nachází se v Nízkém Jeseníku nad řekou Moravicí, 5 km severovýchodně od Vítkova. Hrad postavil v polovině 13. století Vítek z Kravař k ochraně jižní části opavského knížectví. V 15. století patřil Vikštejn přímo opavským knížatům a na hradě sídlili purkrabí. V 16. byl hrad jednou z nejmocnějších pevností opavského knížectví. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu. Z kdysi hrdé pevnosti se do dnešních časů zachovaly jen části vysokých hradeb se slepými okny, vlhké sklepní místnosti a vyhlídková věžička s nádherným výhledem na lesy Nízkého Jeseníku. V 18. století na hradě ještě nějaký čas pobýval poustevník Martin, poslední obyvatel kdysi slavného sídla.

Od minulého století se na hradě prováděly příležitostné archeologické vykopávky. Mimo mincí, ostruh, zámků a kachlů se ve sklepě pod velkou věží našly lidské kosti a v tajném klenutí dokonce kostra ženy, pravděpodobně zazděné. V 70.letech 20. století byly pozůstatky zříceniny opraveny. Dnes je Vikštejn chráněn jako kulturní památka České republiky.

Pro děti je návštěva Vikštejnu velkým dobrodružstvím. Najdeme zde několik sklepů, kam můžeme opatrně vstoupit. Vezměme si tedy sebou baterku. Zajímavé jsou i samotné hradby, pozůstatky zdí, schodiště a temná zákoutí. 

Pro nás to byl jeden z nezapomenutelných víkendů a už nyní se těšíme na další neprobádané toulky naší krajinou.

Další díly seriálu Naší krajinou najdete zde.