Nejčtenější německý autor navrhuje revoluci: Chce doplnit evropskou úmluvu o právo na pravdu i na čisté životní prostředí

Když vydá úspěšný německý spisovatel Ferdinand von Schirach nějakou knihu, je to obvykle bestseller. Ve většině z nich (česky vyšel třeba román Zločiny) vychází ze zkušeností obhájce, tedy svého hlavního „řemesla“, kterému se v Berlíně věnuje od poloviny 90. let. Na počátku dubna však vydal docela útlou knížečku, svou tloušťkou připomínající téměř cestovní pas. Nese název Jeder Mensch a její obsah je stejně úderný jako revoluční. Von Schirach v ní totiž navrhuje doplnit evropskou úmluvu, která by se měla stát ústavou všech Evropanů, například o právo na pravdu či na čisté životní prostředí.

Ferdinand von Schirach © Steffen Roth, DIE ZEIT.

Von Schirach ve svém sborníku Jeder Mensch (Každý člověk) navrhuje šest základních zákonů, které by měl mít Evropan ve 21. století.

Ekologie, digitalizace, inteligence

Níže je shrnutí inovativních článků, jimž prozatím říká charta, ale měla by je podle něj jednou obsahovat i budoucí evropská ústava, která je stále v procesu vzniku. 

Článek 1: Životní prostředí. Každý člověk má právo žít ve zdravém a chráněném životním prostředí. 

Článek 2: Digitální sebeurčení. Sledování lidí (skrze algoritmy, pozn. red.) a manipulace lidmi je zakázána. 

Článek 3: Umělá inteligence. Každý člověk má právo, aby algoritmy, které jej obtěžují, byly transparentní, prověřitelné a fair. 

Článek 4: Pravda. Každý člověk má právo, aby vyjádření veřejných představitelů odpovídaly pravdě. 

Článek 5: Globalizace. Každý člověk má právo, aby mu bylo nabízeno pouze takové zboží a služby, které vznikly a byly dodány pod ochranou základních lidských práv (v zemi výrobce, pozn. red.). 

Článek 6: Vymahatelnost. Každý člověk smí kvůli systematickému porušování této charty základních práv vznést žalobu u evropských soudů.

Rezignace na smysl EU není řešením!

Nedávno byl von Schirach hostem podcastu Der achte Tag, který provozuje server Media Pioneer. V něm apeloval na posluchače, aby posílili „evropské propojení“. Měl tím na mysli hlavně to, že se Evropská unie stává pro své občany byrokraticky nesrozumitelným strojem, ale rezignace na tento stav podle spisovatele není řešením.

„Řekl jsem nápad (na doplnění evropské úmluvy, pozn. red.) v jednom vysílání, a když jsem dorazil domů, mailová schránka byla přeplněna vzkazy: Jsme v tom s Tebou, budeme Tě podporovat! Takto se zrodila celá myšlenka. Oslovil jsem hodně právníků a aktivistů od německých měst přes Lucembursko až po Brusel. Věříme, že existuje právo na ochranu životního prostředí. Pravdou však je, že neexistuje. Ústava jen říká, že ochrana je cílem státu, nikoli právo lidí. A hlavně – toto právo není vymahatelné,” řekl von Schirach v pořadu. 

V německých intelektuálních kruzích vzbudila útlá knížečka Jeder Mensch poprask. Sám autor svému nápadu zatím neříká “projekt”, nýbrž “idea”, nemá rád slovo “revolucionář”, nebrání se však přívlastkům “utopický”. Na tuto námitku obvykle odpovídá slovy, že leccos bylo v minulosti utopické. Dokonce i vznik EU byl před 75 lety utopií. 

Svolejme ústavní konvent EU

Von Schirach si především přeje, aby jeho iniciativa postupovala zdola – od obyvatel Unie směrem k institucím, nikoli naopak. EU podle něj ztratila počáteční nadšení občanů právě proto, že se v ní zdá všechno jaksi přikazováno “shora”. „Už to není ta naše Evropská unie, všechno se v ní zdá cizí. Když by si však lidé v Evropě nadělili nová základní práva, bylo by to něco úplně nového,” říká v rozhovoru s generálním ředitelem mediální skupiny Axel Springer SE Mathiasem Döpfnerem, který je též vydavatelem deníku Die Welt. 

Von Schirach založil webovou stránku www.Jeder-Mensch.eu (zatím jen v němčině a angličtině), prostřednictvím které se mohou občané o tyto základní práva hlásit. Jeho základní ideou je, že až se podpisů sejde dostatek, nastane čas požadovat svolání evropského ústavního konventu, který by v konečném důsledku mohl vést k evropské ústavě obsahující již tato práva. Právník von Schirach však zdůrazňuje, že neexistuje žádné pevně stanovené kvórum, které by stanovovalo minimální množství podpisů, aby se tento konvent sešel. „Musí jich být pouze tolik, aby vůle lidu byla citelná,” říká.

Co je právo na pravdu?

Některé články se zdají být jasné a srozumitelné. „Že dosud nemáme žádné právo na zdravé životní prostředí, tomu vlastně nerozumím,” řekl v rozhovoru s Legal Tribune Online partner právnické společnosti Sozietät Geulen & Klinger profesor Remo Klinger, který von Schirachovi se sepsáním sborníku Jeder Mensch pomáhal.

Jiné články jsou ovšem poněkud problematické. Co je to třeba “právo na pravdu”? Vždyť někteří anglosasští právníci dokonce operují s termínem “právo na lež”. Nebo „právo na zboží, které nevzniklo otrockou prací“? Nezbrzdí to zcela globalizaci?

Apple v Evropě klidně zakažme

Von Schirach a jeho přátelé rozlišují mezi “lží”, která je v politice občas nevyhnutelná, a “systematickou lží”, kterou šíří některé populistické strany – jako příklad uvádí opakované tvrzení německé Alternative für Deutschland (AfD), že koronavirus je vlastně obyčejná rýma. 

„Žurnalistika nikdy nehrála tak podstatnou úlohu jako v tuto chvíli,” komentuje šíření lží von Schirach. „Tisk je zodpovědný za sledování politiků. A když vidí, že politici systematicky lžou, musí to zveřejnit. Evropská ústava by dala možnost si na ty lži stěžovat a zakázat je,” řekl v podcastu Der achte Tag

A co si myslet o „zpomalení globalizace“, jež v podstatě obhajuje článek 5? „Mezi lidmi, s nimiž hovořím, jsou mnozí, podle nichž by tento článek vedl k poškození hospodářství. Jedná se však o cynický argument. Samozřejmě, i v 19. století poškodilo těžbu uhlí v Anglii, když byla zakázána dětská práce. A když Němci dostali volné neděle, ovšemže tím byl poškozen zdejší ocelářský průmysl. Nikdo se ale dnes nemůže vážně domnívat, že by to nebyly kroky správným směrem.”

V některých pasážích ve výše zmíněném rozhovoru s Mathiasem Döpfnerem zněl autor návrhu na nová evropská základní práva mnohem radikálněji. Především, když narážel na bídné pracovní podmínky v Číně. „Firma Apple musí z Číny do Ameriky přesunout miliony pracovních míst. Anebo se ty produkty mají v Evropě prostě přestat prodávat. Zní to asi neuvěřitelně. Ale jestli chce Západ ekonomicky a politicky přežít, považuji to dlouhodobě za nevyhnutelné.”

10. 4. 2021