Němci a Češi našli společnou řeč. Alespoň v boji proti polské uhelné elektrárně Turów

Na německo-česko-polském trojmezí mezi Žitavou, Libercem a Bogatyní se vyvinula poněkud zvláštní situace, kdy se Němci a Češi spojují proti Polákům. Důvodem je plánované rozšíření těžby v obrovském dole u jedné z “nejšpinavějších” polských uhelných elektráren Turów. Češi již počátkem roku podali proti Polsku žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku, což Poláky, řekněme, velmi zarmoutilo. Češi mají ovšem podporu sousedního německého regionu v Sasku. Německá Žitava si oficiálně stěžovala u Evropské komise, neboť se rovněž obává citelného poklesu spodních vod a dokonce sesuvů půdy.

Pohled shora na povrchovou těžbu v dole Turów.

Přeshraničního sporu si nedávno povšiml i britský deník Guardian, který se podivuje nad tenzemi mezi tradičními přáteli na trojmezí, jemuž se mimochodem v Německu říká Dreiländereck a v Polsku Trójstyk.

„Je to těžké a smutné, jsme sousedé, máme se rádi, máme přátele mezi Čechy i Němci,” citoval deník polskou televizní reportérku z Bogatynie Magdalenu Kościańskou. Pro Poláky je přitom nepříjemným překvapením i podpora, která se Čechům na půdě Evropského parlamentu dostává ze strany Němců.

Zavřete trojúhelník

Negativní stanovisko k rozšíření těžby vydala i Evropská strana zelených, která podpořila petici několika tisíců občanů z okolí Liberecka, Žitavy i německé části Zhořelce. Evropská strana zelených svou výzvu nazvala radikálně „Za evropskou budoucnost bez uhlí – Zastavte důl Turów!”.

V její výzvě již tedy nejde pouze o plánované rozšíření těžby v dole, proti kterému protestují Češi a Němci celé měsíce, ale rovnou o uzavření veškeré těžby. V Turówě a okolí jsou přitom největší zásoby lignitu v Polsku a přezdívá se mu proto “černý trojúhelník”.

Pád půdy až o 72 centimetrů

Co se týče Německa, tak se proti Turówu nejvíce angažuje europoslankyně za Evropskou stranu zelených Anna Cavazzini, která podporuje českou žalobu u Soudního dvora EU i stížnosti Sasů z příhraničí. Europoslankyně je sama ze Saska a podle ní je důležité, že se tamní obyvatelé obracejí s touto stížností přímo na EU. „Zejména v příhraničních regionech je evropské právo důležitým nástrojem k ochraně občanů. Emise, znečištění vody a ovzduší nekončí na státních hranicích,“ říká europoslankyně.

V případě Turówa nejde jen o pokles spodní vody, na který si české příhraniční obce stěžují celé roky. Stanice Deutsche Welle píše, že v Sasku existují studie, podle nichž rozšiřování těžby ohrožuje stabilitu půdy v okolí Žitavy a Zhořelce. Podle studií hrozí v okolí obcí pokles půdy o 32 až 72 centimetrů. Zástupci obou městských zastupitelstev žádali Saský zemský sněm, aby inicioval proti Polsku podobnou žalobu jako česká vláda. Anna Cavazzini dokonce oficiálně požádala Berlín, aby se k žalobě České republiky v Lucemburku připojil, německá vláda však reaguje velmi zdrženlivě a k podobnému kroku se zřejmě v blízké době nechystá.

Z Turówa jde proud i do Česka

Elektrárna Turów patří mezi největší znečišťovatele v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že Polsko oficiálně odchod od uhlí (z něhož pochází asi 80 procent jeho elektřiny) plánuje až v roce 2049, bude tato elektrárna otravovat ovzduší v celém trojmezí ještě dlouho.

Uhelná elektrárna Turów. Zdroj: turow2044.pl

Jistým paradoxem ovšem je, že zejména v zimních měsících importuje elektřinu z Turówa i Česká republika, která je přitom čistým vývozcem proudu. Energetická soustava v EU je natolik provázaná, že můžeme současně importovat z Polska a exportovat třeba do Rakouska nebo na Slovensko. A spotřebitel se většinou neptá, ze které elektrárny jeho elektřina je.

22. 4. 2021