Export je podle Dorothey Siemsové základním kamenem německé ekonomiky, která je nyní sužovaná koronavirovou krizí. Podnikání napojené na zahraničí po jarním krachu překvapivě rychle znovu nabralo na obrátkách. Nyní však hrozí, že se dodavatelské řetězce znovu zpřetrhají, a to s ničivými důsledky pro německé společnosti. Hrozbou pro dobré obchodní vyhlídky je podle Siemsové také rostoucí protekcionismus.
Problém uzavřených hranic
Průzkum Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK), který sdružení pravidelně prezentuje na jaře, ukazuje, kde jsou v současnosti největší problémy německých mezinárodně činných společností. Čtyřicet procent německých firem, jež působí i v zahraničí, hlásí problémy ve svých dodavatelských řetězcích v důsledku koronavirové pandemie.
Většina problémů přitom nastává v eurozóně. Nedávné uzavření hranic a zpřísnění vstupu do země začátkem února, kterými chce německá vláda omezit šíření viru, mají velký dopad na německou ekonomiku, která je silně orientována na mezinárodní spolupráci při výrobě. A problém se ukázal právě i během opatření na česko-německé hranici, kde se tvořily až několik kilometrů dlouhé fronty.
„Extrémní vzájemná závislost je Achillovou patou naší spolupráce,“ zdůrazňuje pro Die Welt generální ředitel Česko-německé obchodní a průmyslové komory v Praze Bernard Bauer. To platí například pro německý automobilový průmysl, pro který je Česko jedním z nejdůležitějších dodavatelských míst.
Nejen Česko, ale i Čína
Když byla Česká republika prohlášena za oblast šíření různých mutací viru, vytvořila se na hranici dopravní zácpa a dodávky pro německé společnosti byly prakticky přerušeny. Asi 50 tisíc pendlerů z Čech mělo najednou problém dostat se do práce do Bavorska či Saska. Bez negativních testů nemohou řidiči nákladních vozidel ani pendleři překročit hranici dodnes. A protože Česká republika hlásí jeden z nejvyšších výskytů infekce na světě, nedojde podle Dorothey Siemsové v dohledné době ke zlepšení situace.
Akutní problémy jsou ovšem i v dodavatelských řetězcích v Číně a poté, co Britové nadobro opustili EU, také v přeshraničním styku s Velkou Británií. Z tohoto důvodu mnoho německých společností nyní hledá nové dodavatele, rozšiřují své sklady nebo dokonce uvažují o návratu výroby dílů a součástek zpět do své vlastní firmy. Tyto změny v dodavatelském řetězci jsou však obvykle spojeny se značnými náklady
I proto Němci vidí podle průzkumu Německé obchodní a průmyslové komory mezinárodní obchod skepticky. Pouze 17 % firem očekává v příštích dvanácti měsících zlepšení v podnikání, zatímco 27 % je pesimistických. Mezinárodně působící německé firmy jsou však stále daleko od návratu do běžných časů a pandemie jim nadále velmi ztěžuje podnikání. Celých 77 % firem si stěžuje na cestovní omezení. Zrušení veletrhů a akcí se dotkne dvou třetin společností a každá druhá německá nadnárodní firma raději odkládá investice.
Překážky ze západu i východu
Protekcionismus, který zuřil ještě před krizí, se v uplynulém roce výrazně zvýšil. Téměř polovina německých společností si stěžuje na nové obchodní překážky. Jedním z jejich hlavních argumentů posledních let byla obchodní politika bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zdá se však, že jeho nástupce Joe Biden je odhodlán pokračovat v kurzu represí, které byly nedávno uvaleny na Německo. Země jako Čína nebo Rusko také brání vývozu a investicím německých společností s diskriminačními předpisy.
Přestože je Čína mimořádně obtížným hospodářským partnerem, zůstává pro německou ekonomiku majákem naděje. Většina firem očekává, že se jejich podnikání v Číně bude vyvíjet pozitivně. Optimismus převládá i pro Evropu, ačkoli pandemie bude mít na nějakou dobu vážné dopady. Pohled firem na obchod s USA je nakonec také docela optimistický. Ve vztahu k rozvojovým zemím už tolik optimismu nepanuje, to samé platí pro Velkou Británii. Německý export letos pravděpodobně zvýší celkem o 6 %, a tak se alespoň částečně vzpamatuje z šoku. V roce 2020 poklesl v důsledku pandemie vývoz zboží o více než 9 %.
Jak uvádí německý Federální statistický úřad, objednávky ze zahraničí v lednu neočekávaně vzrostly o 4,2 %, což je dobrý začátek nového roku. Konkrétně objednávky z eurozóny vzrostly o 3,9 %, zatímco objednávky ze zbytku světa až o 4,4 %. Obchodníci ovšem vědí, že objednávka ještě nezaručuje konečný obchod. Téměř každá třetí německá firma se totiž nyní potýká s rušením objednávek. A pokud nebudou mít tyto firmy díly z Číny nebo Česka, budou muset objednávky rušit i samy.
