Proč akce Taste Fake Meat? Protože lovíme mnohem víc, než kdykoliv předtím..

Soutěž Taste Fake Meat, kdy budeme v Černé labuti 30. srpna vybírat s odbornou porotou nejlepší umělé maso, má upozornit také na to, že ačkoliv to tak možná nevypadá, i ve 21. století se nacházíme ve stádiu vývoje člověka–lovce.

Stále ještě ve velkém lovíme v divočině. Ulovíme dokonce více živých tvorů než kdykoliv předtím. Jenže ne na souši, našimi prériemi jsou oceány. Prohání se na nich rybářské lodě vybavené původně vojenskou technikou.

I ve střední Evropě jsme si zvykli na bohatou nabídku mořské fauny. Čím bohatší ekonomika, tím víc má zálusk na zdravé ryby. Tuňák se stal symbolem mořské pochoutky. Za posledních dvacet let se jeho stavy proto zmenšily o 90 procent. Ryb vylovíme 80 až 100 milionů tun, z toho 90 % z moří, zbytek sladkovodních. 

Lze nějak spočítat, co to vlastně znamená sto milionů tun? Kolik se do takové tuny vejde ryb? Vzhledem k tomu, že většina ryb v oceánech jsou relativně malé jako tresky nebo ančovičky, tak není možné najít přesné číslo. Existují odhady, že je to mezi 1 a 3 triliony životů. Stojí za to napsat si to číslo. 1 000 000 000 000 až 3 000 000 000 000 živých tvorů ročně.

Rybářské lodě používají technologii vyvinutou kdysi proti ponorkám. Sonary, helikoptéry a drony sledující hejna ryb. Různé druhy vyžadují různý přístup. Žraloci se loví pro čínský trh kvůli ploutvím, které se jim useknou a těla umírajícího žraloka se hodí zpět do moře. 

Žraloci zabíjí ročně sotva několik lidí. Asi tolik, kolik se ročně natočí thrillerů o krvelačných žraločích bestiích. Zatímco my těch „obávaných predátorů“ ročně vylovíme 100 milionů – říká National Geographic. 

Plíce Země jsou modré

Kolik ryb v oceánech zbývá? To nikdo neví. Jsou odhady, že do poloviny století je stávajícím tempem vyhubíme všechny. Píše se, že většina známých lovišť už je v kritickém stavu. Hodně teď řešíme kácení pralesů, jenže plíce Země nejsou zelené, jsou modré. 

Moře pokrývá 70 % planety a díky planktonu produkuje přes polovinu veškerého kyslíku, více než stromy. Zvýšení objemu planktonu o jedno procento by mělo stejný efekt jako vysázení 1,7 bilionu stromů. Ryby a plankton jsou spolu propojené v potravním řetězci, na zdraví fytoplanktonu závisí zdraví ryb i mořských ptáků. 

Jedna velryba spotřebuje za život 33 tun oxidu uhličitého, strom ho za rok spotřebuje 25 kilogramů. Tento uhlík navíc klesá k mořskému dnu, kde zůstane uložen po celé věky, zatímco uhlík v pralesích se uvolňuje při vykácení.

Ryby z klece

Dnes sklidíme ročně 100 milionů tun z ryb, které chováme v zajetí. To je zhruba stejně, kolik jich vylovíme. Hlavně kaprů, lososů a tilápií. Za posledních padesát let po světě vznikly tisíce obřích mořských farem. 

Ve vnitrozemí chováme nejčastěji kapra. Je populární, levný, protože si myslíme, že je pro naše tělo zdravější než červené maso. Krmíme ho hormony, léky, aby co nejrychleji vyrostl. Zkonzumujeme jich desítky miliard ročně. Kapr je takové mořské kuře.

5. 7. 2021