Průvodce českého čtenáře po německých médiích

S ročním objemem prodeje 10,6 miliardy eur (2019) stojí Německo v celoevropském srovnání na špičce trhu s novinami a časopisy. Nabídka deníků je široká. Pro ty, kteří jsou schopni číst v německém jazyce, vyvstává otázka: co opravdu stojí za přečtení? A který deník je nejčtenější? Nu, záleží na vkusu a intelektuální kapacitě.

V Německu žije více než 83 milionů lidí, mezi nimiž je 6,2 milionu dospělých, kteří nezvládají správně číst a psát. I když tento smutný trend klesá, jak píše server Deutsche Welle, v Německu žije stále celkem 12 procent lidí ve věku 18 až 64 let, pro které je i jednoduchý německý text nepřekonatelnou překážkou.

Přesto je Německo zemí čtenářů. Po USA a Japonsku je spolková republika třetím největším knižním trhem světa s obratem šest miliard eur (2018); okolo šedesáti procent Němců si zakoupí alespoň jednu knihu ročně. Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) předpovídá nadále rostoucí prodeje na německém knižním trhu. Celkové tržby v roce 2024 odhaduje PwC na bezmála osm miliard eur. Kromě toho se v Německu koná největší “knižní festival” na světě – totiž Frankfurtský knižní veletrh.

S ročním objemem prodeje 10,6 miliardy eur (2019) stojí Německo v celoevropském srovnání také na špičce trhu s novinami a časopisy. Sedm a půl miliardy eur připadá na noviny, 3,1 miliardy na časopisy.

Podle Svazu německých vydavatelů časopisů (VDZ) bylo v roce 2019 vydáno více než 1 570 titulů časopisů určených pro širokou veřejnost. Výší nákladu dominují časopisy s televizními programy tv14, TV Digital HörzuTV Direkt. Z hlediska prodeje inzerce byly v roce 2019 nejúspěšnějšími zpravodajské časopisy Stern, Spiegel a magazín o životě celebrit Bunte

Nabídka deníků je široká. Pro ty, kteří jsou schopni číst v německém jazyce, vyvstává otázka: co opravdu stojí za přečtení? A který deník je nejčtenější? Nu, záleží na vkusu a intelektuální kapacitě.

1. Kdo má rád zprávy, celebrity a senzace, zvolí asi deník Bild z vydavatelství Axel Springer. Se současným prodaným nákladem ve výši 1,18 milionu výtisků denně je nejprodávanějším německým deníkem. Od roku 2020 je vlastníkem nakladatelství investiční společnost KKR (Kohlberg Kravis Roberts), která je kótovaná na americkém trhu a v Německu je do značné míry neznámá. 

2. Süddeutsche Zeitung není vzhledem ke své grafické podobě každému po chuti. Nicméně s 279 tisíci výtisky se tento politicky levicově a zeleně orientovaný list (ovšem ne tak radikální jako noviny TAZ) umísťuje na druhém místě co se týče prodeje. 

3. Kdysi konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se po politováníhodné smrti spoluvydavatele Franka Schirrmachera v roce 2014 degradoval na cosi jako oficiální věstník spolkové vlády. Čísla to potvrzují: prodej FAZ v prvním čtvrtletí roku 2021 činil 204 400 výtisků, což v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2013 znamená pokles o 134 000 výtisků. Nutno přiznat, že to souvisí i s celkovým poklesem čtenosti tištěných médií vůbec… ale pouze tím se strmost poklesu vysvětlit nedá.

4. Handelsblatt s téměř 88 000 prodanými výtisky patří rodinné vydavatelské firmě DvH Medien (stejně jako časopis Wirtschaftswoche). Co se obsahu týče, vše říká název (der Handel znamená německy obchod).

5. Die Welt, který se – v poslední době stále více – kloní ke konzervativnímu spektru, zaznamenal překvapivý vzestup úrovně od chvíle, kdy se jeho vydavatelem stal Stefan Aust. Zatímco se jeho bývalý zaměstnavatel Der Spiegel pomalu měnil ze zpravodajského na tendenční týdeník, někdejší šéfredaktor listu v roce 2008 Spiegel opustil. Ve Weltu může své představy o dobré žurnalistice uplatňovat v úspěšném tandemu se šéfredaktorem Ulfem Poschardtem.

Co se berlínského trhu týče, mezi největší hráče patří čtyři deníky: 

1. Zeleně levicový Tagesspiegel má nejvyšší náklad mezi berlínskými předplatiteli; čte se hlavně v západní části města. Vydává jej Der Tagesspiegel, který (stejně jako Handelsblatt) patří do skupiny DvH Medien. Čtenáři se hlásí spíše k intelektuální střední třídě. 

2. Berliner Zeitung se čte hlavně ve východních čtvrtích města; až do sjednocení Německa vycházel výhradně v NDR. Jeho vydavatel Holger Friedrich byl neformálním spolupracovníkem Stasi. Velká část čtenářů Berliner Zeitung patrně sympatizuje s nástupnickou stranou Sjednocené socialistické strany “Die Linke”.

3. BZ je podobně jako Bild bulvárním listem a vychází pod hlavičkou vydavatelství Springer, stejně jako…

4. Berliner Morgenpost, který se na poměry místních novin prezentuje na vysoké úrovni a je spíše konzervativní.

Zbývá zmínit hrstku osobností, které brilantností svého projevu udržují vysokou úroveň německé žurnalistiky: Don Alphonso, Henryk M. Broder, Jan Fleischhauer, Roland Tichy, Frank A. Meyer, Christoph Schwennicke. Nedávno k nim přibylo ještě jedno jméno a to stojí více než za krátkou zmínku.

Jako fénix z popela v roce 2018 na německém mediálním obzoru povstal Gabor Steingart. Není to neznámá veličina: šest let (do roku 2007) vedl berlínskou redakci týdeníku Der Spiegel a poté tři roky jeho washingtonskou pobočku. V letech 2010 až 2018 zastával vedoucí pozici v deníku Handelsblatt. Se svou vizí, že se stane zcela nezávislým na rozmarech digitálních baronů “Zuckerberg a spol.”, založil vlastní vydavatelství ThePioneer, které stojí na dvou pevných pilířích – newsletteru s předplatným a na podcastu, který nahrává na vlastní mediální lodi ThePioneerOne, plující po Sprévě v Berlíně. Jeho ambice jsou vysoké: “Chceme dát žurnalistice novou estetickou podobu. Typický článek z dílny ThePioneer by měl být jazykově přesný, technicky správný a elegantně formulovaný. Úspěch neměříme lajky, ale vhledem. Důležitá je relevance.

Navzdory této rozmanitosti je úžasné, kolik intelektuálních čtenářů čte ještě jedny noviny – pocházející ze zcela nečekaného kouta. Pokud si přejete získat přesnou analýzu stavu věcí v Německu, přečtěte si curyšské noviny Neue Zürcher Zeitung (NZZ), které svou německou sekci rozšířily o deset německých novinářů v Mnichově, Frankfurtu a hlavně v Berlíně. A trend je vzestupný. V čem spočívá úspěch NZZ, ptají se mnozí? Snad jsou baštou střízlivosti, kterou mnohá německá média postrádají.

17. 5. 2021