Podle informací zpravodajského serveru Seznam Zprávy je český bankovní sektor velmi tvrdě zasažen koronavirovou krizí. V příštích letech se budou velké české banky zbavovat stovek zaměstnanců ročně a rušeny mají být i některé pobočky.
Zeštíhlování českých velikánů
Komerční banka v příštích pěti letech hodlá snížit počet zaměstnanců o 1 840. Zároveň postupně ruší i obchodní místa, kterých má bezmála čtyři stovky. V roce 2025 plánuje mít už jen 200 poboček. Zeštíhlování přitom plánují na českém trhu i další velké banky.
Skupina ČSOB má nyní 8 379 zaměstnanců a 212 poboček. Chce propustit 250 lidí, zavírání poboček zatím neplánuje. Na krizi zareagovala už v roce 2020 Raiffeisenbank, která také redukovala počet zaměstnanců, konkrétně o 7 %. Letos masívní propouštění neočekává. Ke konci roku měla 2 700 zaměstnanců a 119 obchodních míst. Loni jich uzavřela devět a v obdobném trendu bude pokračovat i v budoucnu.
Náklady šetří i Česká spořitelna, která kvůli nízké návštěvnosti a malé vytíženosti v roce 2020 uzavřela několik desítek poboček. Podobný trend bude pokračovat i v letošním roce. Česká spořitelna zaměstnává kolem 10 tisíc lidí.
Propad Commerzbank
Krize zasáhla také banky v Německu. Commerzbank byla v roce 2018 čtvrtou největší zdejší bankou. Kdysi hrdý peněžní dům německé střední třídy, který byl založen v roce 1870, je nyní natolik oslaben, že se stal hračkou pro spekulanty. Cena za akcii, která v roce 2000 činila 207 eur, doposud ztratila 97,53 procenta a nyní se pohybuje kolem hranice pěti eur.
Podle informací Steingarts Morning Briefing tato bankovní instituce plánuje zrušit 10 tisíc pracovních míst, zejména ve službách pro soukromé a firemní zákazníky, kteří byli doposud páteří banky. Ukončení vztahů se zákazníky, kteří jsou nyní označení jako nerentabilní, vyvolává u majitelů německých středních podniků a společností pobouření. Ani nový generální ředitel Manfred Knof dosud nebyl schopen dát skupině žádný impulz. V předtištěném dopise klientům, podepsaném dvěma oprávněnými prokurátory banky, se uvádí: „Tímto využíváme naše právo a ukončujeme vaše vedení účtu s účinností od 22. března 2021. Kromě toho k tomuto datu končí veškeré smluvní vztahy o kartách, úvěrech, smlouvy o inkasním řízení a jakékoli další smlouvy o produktech bez předem stanovené doby trvání.”
Pobočky už prostě netáhnou
Jak mohlo k takovému propadu Commerzbank dojít? Z hlediska vnitřní struktury zůstala Commerzbank bankovní institucí 19. století, ve které nebylo nikdy skutečně vybudováno investiční bankovnictví. Bývalý generální ředitel Martin Zielke se roky snažil budovat nové pobočky a spoléhal na ně jako na vlajkové lodě banky. Nyní má být 340 ze 790 poboček zavřeno.
Commerzbank se také potýká se zastaralou IT infrastrukturou a nedostatkem inovativních finančních aplikací, což ztěžuje přechod do současného digitálního věku. Situaci komplikuje i odchod dvou předních osobností digitální transformace banky. Roland Boeckhout, který předtím úspěšně řídil německou online banku ING-DiBa, byl podle názoru mnoha zasvěcených osob logickou volbou pro nástupce Zielkeho.
Dozorčí rada však rozhodla jinak, takže Boeckhout banku opustil. Nově zvolený Kerem Tomak, který pracoval v Googlu a později jako ředitel digitálního marketingu a analýz ve společnosti Sears Holdings, měl v Commerzbank vybudovat datový obchod a pomocí umělé inteligence organizovat nové produkty a procesy v bance. Za tím účelem vytvořil třísetčlenný tým. Poté, co si uvědomil, že jeho počínání ve zkostnatělé instituci nemá smysl, banku rovněž opustil.
Krize velkých bank, ať už těch v Česku či Německu, jasně ukazuje, že věk „klientů na pobočkách“ je za námi. Koronakrize tohle prozření jen uspíšila. V digitální době opravdu nikdo z klientů nepotřebuje čekat v paláci v centru Berlína či Prahy, až si ho někdo z tisíců zaměstnanců obřích bank všimne.
Z Prahy Jan Handl, z Berlína Danuše Siering
