Srovnáváme: Výjimečné mrakodrapy chystá progresivní Ostrava i „stavebně konzervativní“ Berlín

Proč se staví ve světě mrakodrapy? Protože jsou stavební pozemky obzvlášť ve městech velmi drahé. A samozřejmě je jich i málo. Když v roce 1968 stavbaři dokončili ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici, nehrála zřejmě cena půdy takovou roli jako dnes. Jenže z mrakodrapu se stal dům duchů. To se má brzy změnit. V Berlíně zase existovala na výškové budovy dlouho stavební uzávěra. Už od roku 1875 platilo, že domy ve městě nesmí být vyšší než 22 metrů. Jenže časy se mění i v Berlíně a s nimi také vyhlášky a zákony.

Dřevěný mrakodrap Berlín, zdroj: Mad Arkitekter.

Ostravský mrakodrap známý také jako Věžák byl svého času experimentální bytový dům s 22 podlažími. Pocházím z Ostravy a dodnes si vzpomínám, že se o něm již tehdy mluvilo spíš jako o „věžáku hrůzy“ než jako o chloubě města. Toto označení si zasloužil hlavně proto, že v něm bylo neustále vlhko, protože tam všude zatékalo, a když zafoukal vítr, měl v něm člověk reálnou představu, jak asi začíná zemětřesení.

Věžák budoucnosti

V roce 2020 se ostravský magistrát rozhodl zadat vytvoření architektonického návrhu na rekonstrukci mrakodrapu studiu AI DESIGN Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Studio přišlo s řešením, jak zachovat jednu z ostravských výškových dominant a současně obohatit území o zcela nový prvek. Ve středu 20. ledna byl jejich návrh představen odborné veřejnosti.

Ostravský mrakodrap, zdroj: AI DESIGN.

„Samotný návrh přináší nový atraktivní a funkční dům se silným příběhem,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura. „K budoucím ostravským magnetům bude zajisté patřit i kavárna s vyhlídkou na město v nejvyšším patře budovy.“

Většinu objektu tvoří 76 nově navržených bytů různých velikostí od 1+kk až po exkluzivní mezonetové byty v horních patrech. „Aby byty i při nízké světlé výšce podlaží působily prostorně a vzdušně, počítáme s celoprosklenými okny, zároveň rozšíříme balkony se zelení,“ říká Eva Jiřičná. V letech 2021 až 2022 by měla být zpracována projektová dokumentace, rekonstrukce objektu by v ideálním případě mohla začít v roce 2023. Předpokládaná cena je 390 milionů korun včetně objektu, který je určen k parkování.

Ostravský mrakodrap, zdroj: AI DESIGN.

Petra Vágnera jsme se zeptali, jaké další architektonické plány na stolech studia AI DESIGN leží. „V současné chvíli pracujeme na prováděcím projektu nástavby fakultní nemocnice v Plzni, kterému říkáme „Obláček“. Tento název používal primář Koza, není už bohužel mezi námi, ale je to duchovní otec celé této akce pro Český národní registr dárců kostní dřeně. Dále pracujeme na návrhu bytového domu Westpoint v Praze 6 a bytových domů na Rohanském nábřeží v Praze a ve Zlíně nám probíhá rekonstrukce hlavní auly Univerzity Tomáše Bati. V nádherném pardubickém zámku jsme navrhli nové společenské křídlo se sálem pro 270 osob a věříme, že práce budou dále pokračovat.“

Blíží se i Ostrava Tower

Světoznámá architektka Eva Jiřičná s architektem Petrem Vágnerem jsou také autory návrhů Kongresového a Univerzitního centra ve Zlíně, Vzdělávacího komplexu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, bytových domů Sky Barrandov v Praze, Sněžka v centru Mariánských Lázní, Hotelu Josef v Praze, nové oranžerie na Pražském hradě a zrekonstruovali také kostel svaté Anny pro Nadaci VIZE 97. Eva Jiřičná ve Velké Británii navrhla AMEC Headquarters, autobusové nádraží Canada Water, vstup a recepci Victoria & Albert Muzea, obytné budovy, maloobchodní budovy a interiéry po celém světě.

Eva Jiřičná a Petr Vágner, zdroj: AI DESIGN.

Přestavba ostravského mrakodrapu ovšem není jediný výškový projekt, který se v Ostravě chystá. V současné době probíhá geologický průzkum v místech, kde stával důl a kde má v budoucnu stát dvouvěžový mrakodrap Ostrava Tower. Jedna z věží by měla být obytnou budovou se 48 patry, druhá administrativní s 60 patry. V horní části bude i vyhlídková restaurace. Vyšší z věží má sahat do výšky 200 metrů, původně se mluvilo dokonce o 238 metrech. Ostravský mrakodrap, který čeká na rekonstrukci, má proti tomu „pouhých“ 68 metrů. 

Co se chystá v Berlíně

V Berlíně se nyní mluví o nové budově, která má mít výšku téměř sto metrů. Ve městě se každopádně jedná o revoluční projekt. Stavba nejvyššího mrakodrapu nejen v Berlíně, ale i v Německu, který bude kompletně postaven ze dřeva, je dnes hlavním tématem tamních urbanistů.

Budova má sahat konkrétně do výšky 98 metrů a bude mít 29 podlaží s celkovou užitnou plochou 18 000 metrů čtverečních. Vznikne v ní 160 bytů, plochy pro veřejné využití a maloobchod. Celá stavba je výjimečná tím, že je navržena ze dřeva, pouze jádro a suterén bude postaveno ze železobetonu.

Interiér berlínského mrakodrapu, zdroj: Mad Arkitekter.

Do soutěže o návrh jedinečného projektu v Schöneberger Strasse ve čtvrti Kreuzberg se zapojilo 14 známých evropských architektů. Vítězem se stalo inovativní architektonické studio z Norska Mad Arkitekter. „Kreuzberg je různorodý a nekonvenční. A to, že nám bylo umožněno účastnit se vývoje na tomto projektu, je fantastické,“ komentoval vítězství v soutěži architekt a partner v Mad Arkitekter Jonny Klokk. „Našim hlavním zaměřením bylo vytvořit dobrý a udržitelný projekt pro bydlení ve městě a vhodný prostor pro každodenní život uživatelů a obyvatel,“ dodal.

V dřevěném mrakodrapu vzniknou byty určené k pronájmu, sociální bydlení, studentské bydlení, mateřská školka, veřejná místa a prostory pro maloobchod. Pro ty, kteří se nebojí výšek, bude atrakcí otevřená střešní zahrada ve 29. patře, která nabídne návštěvníkům 360stupňový výhled na Berlín. „Jedná se o nejmodernější sociální a klimatickou udržitelnost,“ uvádí Klokk, který se svými kolegy přináší do Berlína kus severské architektury a inženýrského umění.

Dřevěný mrakodrap Berlín, zdroj: Mad Arkitekter.

Mad Arkitekter zaujali porotu designem, který zapadá do městského kontextu a zároveň řeší požadavky na bydlení. Diferencované objemy budov, které se skládají ze čtyř jednotlivých objektů, jsou inspirovány typickou strukturou Kreuzbergu a jsou důsledně rozvíjeny a vylepšovány. „Našli jsme dobré řešení, které odráží náš přístup k sociálnímu mixu, orientaci na společenskou zodpovědnost a udržitelnost,“ říká za investora Thomas Bestgen, ředitel společnosti UTB Projektmanagement GmbH a člen poroty. Projekt je nyní v procesu plánu rozvoje, dokončení se očekává nejdříve v roce 2026. Ve stejném roce by měl být mimochodem dokončen i dvojnásobně vysoký mrakodrap Ostrava Tower.

Petr Vágner, Danuše Siering a Eva Jiřičná, zdroj: archiv Danuše Siering.

Tento článek si můžete přečíst i v němčině.

1. 3. 2021