Tekutá brána do centra Prahy

5. 12. 2017 | Kateřina Černá

Penta Masarykovo nadrazi Pohled z ulice Na Florenci

<span data-mce-type=“bookmark“ style=“display: inline-block; width: 0px; overflow: hidden; line-height: 0;“ class=“mce_SELRES_start“ data-mce-style=“display: inline-block; width: 0px; overflow: hidden; line-height: 0;“></span>

Jeden z největších projektů posledních dvaceti let se stane pomyslnou vstupní bránou do města jak pro cestující přijíždějící po magistrále ze západní strany od vltavských břehů, tak pro pasažéry vlakových spojů směřujících z letiště Václava Havla na Masarykovo nádraží, které by se mělo v budoucnu stát výkladní skříní Českých drah. Projekt Central Business District je plánován do několika etap. Vzniknou zde bulváry a náměstí, veřejné zelené plochy, restaurace, kavárny, obchody i kanceláře.

Penta Masarykovo nádraží dominanta projektu

„Projekt by měl do lokality vrátit život, přirozeněji propojit přilehlé městské části, a otevřít tak nové možnosti využití  veřejného prostoru. Ze špinavých ulic a nevyužívaných zákoutí se stanou široké bulváry se vzrostlými stromy,“ vysvětluje Petr Palička

Ozývají se ale i hlasy těch, co takový zásah do rázu lokality považují za megalomanský a obávají se, že tento typ architektury bude z okolní výstavby vyčnívat.

„Architektura je hodně o emocích a nemusí u každého vzbuzovat jen ty pozitivní vibrace. Nikdy není možné zalíbit se úplně všem, proto zastávám názor, že architektura by měla být především funkční a musí mít návaznost na reálie daného místa. Snažili jsme se zachovat genia loci této lokality a celá kompozice projektu vychází z území samotného. Toto místo je zatím jen veliký dopravní uzel, na kterém se nachází jak vlakové, tak autobusové nádraží, a navíc je protnuto magistrálou. Dnes to rozhodně není čtvrť, kde by člověk chtěl trávit mnoho času. To bychom chtěli změnit,“ říká Petr Palička.

Investor spolu s českými i světovými architekty hledal řešení, jak nepromarnit tuto jedinečnou šanci dostat do centra Prahy unikátní současnou architekturu. Do soutěže se přihlásila největší jména světové architektury, jako jsou Daniel Libeskind a nedávno zesnulá první dáma světové architektury Zaha Hadid, známá svým vizionářstvím. Projekt, který vznikal pod jejím vedením ve studiu Zaha Hadid Architects, zvítězil nejen díky unikátním oblým tvarům a šikmým liniím, které nejlépe vyjadřovaly pulzující energii toho místa, ale především díky velkému respektu k historii území, stávající zástavbě a urbanismu okolí. Studio Zaha Hadid Architects zároveň dokázalo pracovat s prvky, které jsou typické pro pražskou architekturu. Věže a mosty v jejím podání dostaly nový rozměr.

„Z celého projektu se mi nejvíce líbí dominanta prostoru – zlatá věž – a nápad vytvořit zastřešení kolejiště nad Masarykovým nádražím, které bude nejen propojením ulice Na Florenci s Opletalovou ulicí, ale i odpočinkovou zónou s promenádou plnou stromů a květin. Vznikne tak příjemný veřejný prostor s atraktivním výhledem,“ dodává Petr Palička.

Stejně jako u ostatních projektů se i tady řídí investor několika zásadami. Projekt musí stát na kvalitní architektuře, musí být přínosem pro danou lokalitu, musí být funkční a dokonale začleněný do okolní zástavby.

Celkově nabídne komplex budov až sto tisíc metrů čtverečních komerčních ploch. 
Tím se CBD stane jedním z největších projektů posledních dvaceti let.

Text Kateřina Černá