Velkolepé, ale komplikované. Jak se staví a nestaví koncertní sály v Česku a Německu

To, co se v Praze pořád zdá nereálné, dostává v Ostravě konkrétní obrysy. Řeč je o moderních koncertních sálech, velkolepých architektonických projektech, které vzbuzují očekávání, ale i pochybnosti způsobené prodlevami. Ostrava je v tomto směru před Prahou o několik kroků napřed. Tamní Janáčkova filharmonie by tak mohla už v roce 2024 dostat nové, supermoderní zázemí. Prodlevy s výstavbou supermoderních koncertních sálů však nejsou jen českou výsadou. Řeší je i Němci. Jejich monumentální stavba Labské filharmonie v Hamburku se protáhla o sedm let a několikrát překročila rozpočet. Výsledek ale podle všeho stojí za to.

Elbphilharmonie v Hamburku, foto: Maxim Schulz.

Koncertní dům u Labe je od svého otevření v roce 2017 jedním z největších turistických lákadel Hamburku. Stal se dominantou přístavu, nejvyšší hamburskou obydlenou budovou a symbolem německé moderní architektury. Zároveň se jedná o jednu z největších koncertních síní na světě, kam se vejde až 2100 návštěvníků.

Drama kolem Elphi

Kromě kultury (tedy, pokud zrovna není lockdown) však můžete do Labské filharmonie zajít i na drink, jídlo nebo se ubytovat v hotelových pokojích. Její německý název je Elbphilharmonie, Němci jí už však dnes neřeknou jinak než „Elphi“. Přesto, že její stavba neprobíhala úplně podle plánu a provázely ji různé spory, tak se v současnosti jedná o oblíbenou budovu jak u místních i turistů, což dokazuje například hodnocení na serveru Tripadvisor, tak u hudebních odborníků, kteří na ní podle Los Angeles Times cení hlavně „zvuk budoucnosti“.

Velký sál Labské filharmonie, foto: Maxim Schulz.

Budovu navrhlo švýcarské studio Herzog & de Meuron, které projekt převzalo v roce 2003 a udělalo z něj prioritu národního významu. Rozpočet budovy filharmonie byl původně stanoven na 77 milionů eur, což ovšem architekt Jacques Herzog označil v rozhovoru pro Guardian za absurdní. Nakonec se výdaje vyšplhaly až na 866 milionů eur, tedy přibližně na nějakých 22,6 miliardy korun. Neustále rostoucí náklady a mnohokrát odložený termín otevření vyvolaly u veřejnosti posměch a také obavu, že by nakonec Elphi zůstala nedokončená. „Byly chvíle, kdy jsme si mysleli, že tato budova zničí celou naši kariéru,“ říká Herzog a dodává: „Nějakým způsobem jsme byli za tu katastrofu zodpovědní, protože to celé vzešlo z našeho designu.“ Megalomanský projekt se však naštěstí podařilo dokončit. Sice s extrémními náklady a o deset let později, než bylo v plánu, ale ve vší velkoleposti a okázalosti, kterou původní návrh sliboval.

Elbphilharmonie v Hamburku, foto: Thies Rätzke.

Každý den jiná

Na celé stavbě jsou dost možná nejzajímavější její základy. Obří skleněná konstrukce, která sahá do výšky 108 metrů, totiž vyrostla na budově bývalého přístavního skladu s názvem Kaispeicher A, který byl postaven v šedesátých letech minulého století a je památkově chráněný. Během přípravy projektu se ukázalo, že má tato původní stavba ideální strukturu a skleněnou přístavbu bez problémů unese.

Kaispeicher (1967), foto: Zoch.

Obě části budovy jsou ve vzájemném kontrastu a v místě, kde se potkávají, vznikla prostorná terasa přístupná pro veřejnost. Na tuto terasu, které Němci říkají prostě „Plaza“ přijde za normálních okolností asi 16 tisíc lidí denně. Spodní část budovy odkazuje na historii hamburského přístavu, ta vrchní je jakýmsi zrcadlem Labe a Severního moře. Její fasáda je kompletně skleněná, takže odráží své okolí a mění se podle počasí a denní doby. Střecha má potom představovat rozbouřenou hladinu Severního moře, do kterého se Labe vlévá jen několik kilometrů od Hamburku.

Plaza, foto: Iwan Baan.

Světová Ostrava

Zajímavé propojení starého a nového slibuje i projekt koncertní haly v Ostravě, jejíž dokončení je v plánu na rok 2024. Architektonickou soutěž na návrh budovy vyhrálo americké studio Steven Holl Architects spolu s pražským Architecture Acts. Primátor města Ostravy Tomáš Macura pro server Aktuálně uvedl, že právě těmto architektům se nejlépe podařilo propojit novou koncertní halu s původním Domem kultury, který bude součástí areálu. Zároveň také zmínil, že Ostrava o novou koncertní halu usiluje bezmála 60 let.

Koncertní hala v Ostravě. Foto: Steven Holl Architects + Architecture Acts.

Novostavba, která při pohledu shora působí jako pouzdro na hudební nástroje, má být v první řadě architektonicky nadčasová a šetrná k životnímu prostředí. Proto architekti zvolili například nízkoemisivní skla, recyklované materiály nebo energetický koncept chlazení a vytápění, díky němuž bude provoz budovy nízkonákladový. „K opláštění sálu bude použit patinovaný stoprocentně recyklovatelný a vysoce flexibilní zinek. Dokonalou akustiku uvnitř sálu zajistí obložení z šedě lazurovaného javorového dřeva, které se běžně používá mimo jiné k výrobě houslí. Na stejném podlaží, jako jsou oba sály, vznikne speciální sklad na klavíry se stálou teplotou a vlhkostí, z něhož se budou téměř půltunové nástroje pomocí speciálních koleček přepravovat přímo na podium,“ vysvětluje architekt a spoluautor studie Martin Kropáč z Architecture Acts.

Koncertní hala při pohledu shora, zdroj: JFO.

Náklady na stavbu ostravské koncertní haly jsou odhadovány na 1,5 miliardy korun, a pokud půjde vše podle plánu, měla by být dokončena v roce 2024. Kromě nového zázemí pro Janáčkovu filharmonii Ostrava by měla budova přinést „růst urbanistické kvality města a jeho turistické atraktivity“. Primátor Tomáš Macura v oficiálním prohlášení dodává, že kombinace vizuálního řešení a ekologického přístupu „posune Ostravu do popředí světového zájmu“. Tak uvidíme a možná i uslyšíme.

Koncertní sál, zdroj: JFO.

Kde je Praha a Brno?

O nový koncertní sál pro filharmonii a stavbu světového významu každopádně usilují i Praha a Brno. V hlavním městě se projekt projednává už deset let, tedy od podpisu memoranda mezi tehdejším vedením města a Spolkem pro výstavbu nového kulturního sálu v Praze. V současnosti to vypadá, že by nová budova filharmonie měla stát v blízkosti zastávky Vltavská a podle serveru Aktuálně by se mohla otevřít do roku 2032.

Vizualizace Janáčkova kulturního centra v Brně z roku 2018. Foto: Konior Studio.

S novou budovou kulturního centra nebo spíš s její přestavou bojuje už téměř dvacet let také Brno. V roce 2003 vypsalo soutěž na stavbu Janáčkova kulturního centra, které se začalo stavět v roce 2015. V první fázi výstavby byly dokončeny podzemní garáže, potom se projekt i kvůli soudním sporům zastavil. Podle České televize ale dostalo Brno v loňském roce stavební povolení na druhou fázi stavby, která snad začne příští rok.

12. 3. 2021