Kolejiště ve směru Černý most.
Samotný podoba interiéru a architektura dvoupodlažní stanice je určována ochozem, který kolem části stanice svádí cestujících po schodech na/z nástupiště a ven/na Nádraží – Praha Smíchov. Cestující si tak mohou užít netradiční výhled na soupravy jedoucí ve směru Černý Most.
Pohled z ochozu na nástupiště stanice Smíchovské nádraží.
Zde také – na typickém obkladu z béžových keramických desek – vzniklo při natáčení filmu Tomáš Vorla „Vejška“ graffiti (jako filmová dekorace). Tímto zásahem však došlo k poničení původního obkladu. Vzniklou a vizuálně rušivou škodu bohužel dodnes dopravní podnik nenapravil.
Obklad z glazovaných keramických desek od P. Svobody s názvem stanice.
Stanice, která původně fungovala jako konečná je vybavena také odstavnými a prohlížecími kolejemi s výhybištěm a garážemi v druhém podlaží, těsně před prostorem nástupiště. Smíchovské nádraží, tehdy ještě jako samotná drážní stanice, figuruje také jako místo ve známé dětské literatuře – Pohádkách o mašinkách od Pavla Naumana.
Vestibul ústí na autobusový terminál.
Eskalátory spojující budovu nádraží a podzemní prostor stanice metra.
Stanice, která vznikla z návrhu Josefa Davida, skýtá kromě svého atypického členění také množství postranních východů a dva vestibuly, které jsou spojeny s nádražím. I zde bylo samozřejmě v rámci umělecké vybavenosti a dekorace instalováno několik děl. Již zmíněné poničené obklady z glazovaných keramických desek za kolejištěm jsou z dílny sochaře Petra Svobody. Jsou dnes však jedinou dochovanou instalací. Keramický reliéf Pohled do krajiny od Marty Taberyové, plastika od Aleše Vašíčka a fontány od Jana Hendrycha byly odstraněny, takže je dnes známe pouze z dobové dokumentace. Vzhledem k jinak četné výzdobě nádraží, která z původní honosné estetiky nádražní budovy dělá budovatelskou galerii socialistického realismu, je to v tomto případě věčná škoda.
Odstraněný keramický reliéf Pohled do krajiny od Marty Taberyové (zdroj. Vetřelci a Volavky).
Pamětní deska.
Ikonickým prvkem Smíchovského nádraží je tzv. výdech z metra, rovněž pocházející z návrhu Josefa Davida. Výdech se vzpíná vysoko nad autobusový terminál. Podoba komplexu celého Nádraží Praha – Smíchov se v následujících letech dočká velkých změn v podobě avizovaných rozsáhlých rekonstrukcí a přestaveb celého konceptu.
Ikonický “Výdech” Josefa Davida.
Atypický východ z metra, esteticky připomínající některé stanice ve Stockholmu.
Další díly seriálu o pražském metru si můžete přečíst tady.
