Přečtěte si

Kdož su boží bojovníci: Želivského & Jiřího z Poděbrad (Nejvíce esteticky exponované stanice na téma husitství)

Stanice Želivského, která je situována v místech bývalé vesnice a osady Olšany, byla v původních technických plánech pojmenována jako Olšanská. Díky středověkému historickému konceptu téměř celé linky však nakonec získala své jméno po Janu Želivském – radikálním husitském knězi a kazateli a velmi výrazné postavě celého husitského hnutí. Stanice byla uvedena do provozu 15. prosince 1980, přesně k 600. výročí narození husitského kazatele.
Přečtěte si

Linka C: Vstupenka mezi velkoměsta zítřka

V novém seriálu vám chceme představit nejzajímavější stanice, architektonické celky, místa, detaily a estetické prvky týkající se pražského metra. Seriál je rozdělen do tří dílů věnujících se jednotlivým linkám dle historie jejich vzniku.
českoslovenští uprchlíci v táboře Valka u Norimberka
Přečtěte si

Když odešli za kopečky

Je všeobecně známo, že záhy po komunistickém puči v únoru 1948 se tisíce lidí rozhodly k odchodu na Západ. Nejistá budoucnost v exilu pro ně byla lákavější než život pod diktaturou proletariátu. První kroky těchto lidí ve svobodném světě směřovaly do uprchlických táborů, především v Německu. V nuzných podmínkách zde byli nuceni vydržet dlouhé měsíce, ne-li celé roky. Jedná se o kapitolu českých moderních dějin i česko-německých vztahů, která dosud nebyla téměř prozkoumána.