Tahle moderní a živá metropole nepřestává překvapovat. Skrývá mnohé zajímavosti a vlastní několik významných prvenství. Schválně, věděli jste, že…

Článek Úžasný Berlín: 7 zajímavých faktů, o nichž jste možná nevěděli se nejdříve objevil na NN Magazine.

Hamburk je Benátkami severu – toto přirovnání se často používá s ohledem na množství mostů v tomto hanzovním městě. Hamburk je totiž s celkem 2500 mosty evropským městem s největším počtem mostů a jasně předčí Benátky, které mají přibližně 400 mostů; v žebříčku se tak umístily až na pátém místě. Na druhém a třetím místě mezi evropskými městy s nejvíce mosty jsou Vídeň a Amsterdam. My však zůstaňme v Berlíně, který se s počtem 960 mostů umístil na 4. místě. Které mosty patří v Berlíně k těm nejznámějším?

Článek TOP 5 mostů v Berlíně. Každý má své neopakovatelné kouzlo – ale úplně jiné se nejdříve objevil na NN Magazine.

Více zeleně, laviček, restauračních zahrádek, prvky umění nebo třeba nevšední osvětlení – to jsou nejdůležitější změny, které čekají ulici Na Poříčí v příštích letech. Místním totiž podle průzkumu iniciativy GoFlorenc vadí přetíženost dopravou a nedostatek příležitostí pro setkávání. „Původní ideou bylo zkrotit dopravu,“ říká zakladatelka projektu Danuše Siering.

Článek Danuše Siering: Chtěli bychom z ulice Na Poříčí udělat artový boulevard se nejdříve objevil na NN Magazine.

Pandemie Covid-19 vedla k dramatickým sociálním a ekonomickým změnám pro populaci na celém světě. Více než kdykoliv jindy si lidé uvědomují, jak důležitý vliv má na jejich život kvalita prostředí, v němž pracují, bydlí a tráví volný čas. 

Článek Pandemie odhalila slabiny městských center. Praha i Hamburk mají co dohánět se nejdříve objevil na NN Magazine.

Události, rozhovory, tipy na výstavy a nejzajímavější články z dílny n&n magazínu budou od této neděle dostávat také německy hovořící čtenáři, kteří se přihlásí k odběru našeho newsletteru FON AUS PRAG. Vládnete dobrou němčinou? Přidejte se k nim.

Článek VOLÁ PRAHA! Vydali jsme první newsletter pro německé čtenáře se nejdříve objevil na NN Magazine.

První telefonní budka na světě byla instalována v roce 1881 na berlínském Potsdamer Platzu. Z neodmyslitelné součásti veřejného prostoru se však o 140 let později stala pro města spíš zátěž. V Česku bylo fungování telefonních budek ukončeno k 1. lednu 2021, v Německu si z nich ale pořád můžete zavolat. A nejen to – v Berlíně si do nich můžete zajít i na soukromou party. Projekt Teledisko, který doslova předběhl dobu, je pro pandemii jako dělaný a i v době uzavřených klubů servíruje Berlíňanům jejich denní dávku techna.

Článek Jak se mění telefonní budky v Česku a Německu: Berlínské technobudky inspirují architekty, v Česku vedou knihobudky se nejdříve objevil na NN Magazine.

Jestliže budeme v současné kovidové pandemii hledat alespoň něco pozitivního, mohlo by se týkat cyklistů, kol a cyklostezek. Zájem o cyklistiku s počínajícím jarem stoupá a aut není v ulicích pořád ještě tolik, abychom se ve městech museli bát o život. Onen sport či přeprava (jak kdo chce) je navíc v obou zemích natolik populární, že výrobci kol už od loňského jara nedokážou pokrýt poptávku. A jak v Berlíně, tak i v Praze mají cyklisté kam vyjet. Cyklostezek totiž v obou městech neustále přibývá. A nejen těch bizarních.

Článek Srovnáváme: V Praze i Berlíně přibývá cyklistů. A během koronaviru přibylo i cyklostezek se nejdříve objevil na NN Magazine.

Husqvarna Urban Green Space Index (HUGSI) je projekt švédské společnosti Husqvarna, která je známým výrobcem zahradní a lesní techniky. Cílem tohoto projektu je podle firmy „chránit a zkvalitňovat městská prostředí v duchu trvale udržitelného rozvoje“. Jinými slovy – čím více zeleně ve městech, tím lépe. Praha si v tomto hodnocení letos vůbec nevedla špatně. Ještě lépe na tom ovšem byla čtyři německá města.

Článek Nejzelenější města podle HUGSI: Praha je třináctá, před ní je Dortmund, Würzburg, Heidelberg i Hamburg se nejdříve objevil na NN Magazine.

Proč se staví ve světě mrakodrapy? Protože jsou stavební pozemky obzvlášť ve městech velmi drahé. A samozřejmě je jich i málo. Když v roce 1968 stavbaři dokončili ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici, nehrála zřejmě cena půdy takovou roli jako dnes. Jenže z mrakodrapu se stal dům duchů. To se má brzy změnit. V Berlíně zase existovala na výškové budovy dlouho stavební uzávěra. Už od roku 1875 platilo, že domy ve městě nesmí být vyšší než 22 metrů. Jenže časy se mění i v Berlíně a s nimi také vyhlášky a zákony.

Článek Srovnáváme: Výjimečné mrakodrapy chystá progresivní Ostrava i „stavebně konzervativní“ Berlín se nejdříve objevil na NN Magazine.

Berlín zavedl zákon, který zlepšuje postavení chodců v ulicích. Zároveň tak zvyšuje použitelnost ekosystému mobility pro uživatele invalidních vozíků a zrakově postižené. Jak se v tomto ohledu snaží Praha? Podle zástupců iniciativy Chodci sobě postavení chodců neodpovídá jejich podílu na celkovém počtu provedených cest.

Článek Berlín má nový zákon, který preferuje chodce před auty. Jak je na tom Praha? se nejdříve objevil na NN Magazine.

V Berlíně se jí říká „tatranská tramvaj“. Nikoli ani tak proto, že tyto soupravy označené Tatra KT4D vyráběla Tatra Smíchov, jež se stala později součástí ČKD, ale spíš proto, že původní vozy měly tři vysoké schody, které cestující při vstupu do tramvaje musel se značným vypětím sil překonat. O tom vědí své především starší lidé, rodiče s kočárky a také vozíčkáři, kteří byli prakticky z jízd „berlínskou tatrovkou“ diskvalifikováni.

Článek Berlín se loučí s československými tramvajemi Tatra. Jejich život prodloužil covid se nejdříve objevil na NN Magazine.

Architektonický ateliér A8000 připravil pro Brno koncept rozvoje industriální lokality Špitálka. Cílem projektu je nalézt pro západní část areálu Tepláren Brno nové využití, aniž by se zničila historická hodnota místa. I v centru Berlína se chystá podobná moderní zelená čtvrť, která má vyrůst na volném prostoru mezi čtvrtěmi Mitte, Schöneberg a Kreuzberg.

Článek Srovnáváme: Berlín i Brno postaví v centru města zelenou čtvrť se nejdříve objevil na NN Magazine.

Zákazníci pražského Domu bytové kultury (smí se do něj i dnes, protože je tu prodejna Billy) či obchodního domu Kotva (tam je zase Albert) zřejmě nemají ponětí, že se v podobné budově stojící o několik stovek kilometrů na sever od konce sedmdesátých let projednávají vztahy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Významný manželský pár českých architektů, manželů Machoninových, totiž se svojí vizí brutalismu uchvátil v éře socialismu i Berlín. Teď ovšem i tato budova chátrá.

Článek Brutalismus: Nejen pražská Kotva a DBK. Teď se hraje o osud budovy českého velvyslanectví v Berlíně se nejdříve objevil na NN Magazine.

Je to takový novoroční městský trend. Poté, co ve spižírnách dojde to nejlepší cukroví a to méně povedené naházíte kachnám, máte při pohledu na přežrané ptactvo najednou pocit, že byste měli s tím svátečním obsahem uvnitř svého těla něco dělat. Ulice měst se pak plní i takovými běžci, podle jejichž stylu běhu a oblečení poznáte, že obvykle neběhají a že to i letos vydrží maximálně do února. Letos je běžců ještě víc, protože jsou zavřená fitness centra a tělocvičny všeho druhu. Výhodou běhu je navíc fakt, že potřebujete pouze boty (no, něco na sebe taky) a pak už jen trasu, po které se rozeběhnout. Jaké jsou ty nejlepší v Praze a Berlíně?

Článek Jde to i v zimě: Vybrali jsme top 10 běžeckých tras v Praze a v Berlíně se nejdříve objevil na NN Magazine.

Pokud má někdo ve dvanáctém patře paneláku na Jižním Městě občas při poslechu rádia, které pouští soused o tři patra níž, pocit, že panelák je bizarní vynález socialistického plánování, tak se lehce mýlí. Historie paneláků je dnes téměř stoletá. První bloky domů vybudované z prefabrikovaných panelů vyrostly v Nizozemsku po první světové válce. A architektům z Berlína se nápad zalíbil natolik, že v letech 1926 až 1930 vystavěli známé Splanemannovo sídliště.

Článek Panelák není výdobytek socialismu. V Berlíně je začali stavět už v roce 1926 se nejdříve objevil na NN Magazine.

Objevujte ulice poválečného Berlína na výjimečném HD záznamu, který vás vtáhne do tehdejšího dění.

Článek Unikátní video odhaluje Berlín roku 1945 v barvách se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice metra Smíchovské nádraží je součástí budovy Nádraží Praha – Smíchov. To se nachází v čtvrti se stejným názvem, která byla v době vzniku nádraží ještě samostatným městem pouze se statutem pražského předměstí. Komplex Smíchovského nádraží dnes obsluhuje vlakovou, tramvajovou, autobusovou (příměstské i městské linky) dopravu a je také jednou z nejatraktivněji vypadajících stanic na nejmladší lince pražského metra.

Článek Za kouzelníkem Zababou: Smíchovské nádraží (Sympatická návaznost na vlakové nádraží) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Naše poslední částí seriálu o pražském metru se věnuje legendární žluté lince. Ono adjektivum legendární si nejmladší trasa pražské podzemky získala díky četným lidovým pověstem a mýtům, které o ní mezi Pražany kolují, a také díky již tradičnímu pejorativnímu pohledu na její vizuální kulturu.

Článek Linka B: Nejmladší ze sester se nejdříve objevil na NN Magazine.

Samozřejmě nás mrzí, že už nemůžeme grilovat, trávit čas u vody a naše letní oblečení zase skončí v nejvzdálenějším koutě ve skříni. Začíná ale podzim, a nejen Berlín se koupe v nádherném zlatém světle, přináší oranžové dýně, výlety za houbami, útulné večery s Netflixem bez pocitu provinění a romantické procházky padajícím listím. Co ještě dělá podzim v Berlíně nádherným?

Článek VIDEO: Kouzelný podzim v Berlíně se nejdříve objevil na NN Magazine.

Investiční skupina Penta stojící za plánovanou obnovou Masarykova nádraží a jeho okolí zveřejnila video finální podoby projektu, který prošel mnoha změnami. Po téměř deseti letech příprav by se měl investor dočkat stavebního povolení na začátku roku 2021.

Článek Konečná podoba renovace Masarykova nádraží odhalena se nejdříve objevil na NN Magazine.

Dva chronologicky nejnovější úseky linky A vznikly již v nové době, mimo ideově vychovávanou společnost a sní spojené požadavky na estetiku. To se samozřejmě projevuje na jejich podobách. Trasa, která prodloužila linku A na severovýchod do již existujícího Depa Hostivař, byla otevřena v roce 2006.

Článek Nenápadně jiné konce: Depo Hostivař & Nemocnice Motol (Konečné stanice linky A) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Umění v současné době nepatří k těm nejdiskutovanějším tématům. Přesto bych ráda upozornila na první samostatnou výstavu britské umělkyně Felicity Hammond v galerii C/O Berlin. Její dílo je opravdu zvláštní – zabývá se rozpory našich postmoderních měst.

Článek Uhrančivá postmoderní města v galerii C/O Berlin se nejdříve objevil na NN Magazine.

Období první republiky bylo bohaté na výjimečné architektonické počiny. Byla to doba zrodu významných rezidencí, které jsou známé nejen u nás, ale i ve světě. Ačkoliv se většímu zájmu těší spíše pražské či brněnské vily, nesmíme opomíjet unikátní stavby, jako je například Volmanova vila v Čelákovicích, jejíž prostory vypráví neuvěřitelný příběh úspěchu, nepřízně osudu a znovu nalezení své původní slávy.

Článek Arch+Art Connection – Volmanova vila, ve světě oslavovaná, u nás dlouho opomíjená se nejdříve objevil na NN Magazine.

Pražští radní schválili zpřísnění vyhlášky o používání amatérské pyrotechniky během novoročních oslav. Zákaz by měl platit v historickém centru Prahy, parcích a na dalších vybraných místech. Vyhláška, kterou ještě musí odsouhlasit zastupitelé, se netýká profesionálních ohňostrojů řízených odborníky.

Článek Praha bude na Silvestra bez petard a ohňostrojů se nejdříve objevil na NN Magazine.

Architektonický zázrak, moderní skvost, či symbol sjednoceného Berlína. I tak média píší o nově otevřené skleněné budově Axel-Springer Neubau, která slouží jako další sídlo tohoto slavného německého vydavatelství. Navrhl ji známý nizozemský architekt Rem Koolhaas, který mimo jiné vyučuje urbanismus na Harvardu.

Článek Vydavatelství Axel Springer otevřelo v Berlíně novou budovu: architektonický skvost se stal dalším symbolem města se nejdříve objevil na NN Magazine.

Tak prudký pokles prodeje nemovitostí berlínský trh ještě nezaznamenal. Je důvodem korona nebo zastropování nájemného?

Článek Prudký pokles na berlínském trhu nemovitostí – výjimky však existují se nejdříve objevil na NN Magazine.

Člověk dnes neví, co bude a kde bude zítra. A tak se může stát, že najednou, ani nevíte jak, máte v ruce lístek do Berlína a potvrzení, že nábytek dorazí v pondělí. Nová práce, nová láska, útěk, naděje na nový začátek, nebo zkrátka jen spleen... chci změnu tapety.

Článek 8 pravidel, díky kterým z vás bude pravý Berlíňan se nejdříve objevil na NN Magazine.

Mnoho – obě městské čtvrti se nacházejí v rankingu britského magazínu TimeOut, který vyhodnotil 40 nejlepších městských čtvrtí ve městech na všech kontinentech.

Článek Co má společné berlínská čtvrť Wedding s pražskými Holešovicemi? se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Dejvická, která leží pod úrovní Vítězného náměstí a Evropské ulice v Dejvicích byla v původním úseku až do roku 2015 konečnou stanicí linky A v tomto směru, a jako stanice koncová má také jiný koncept a podobu než stanice typické pro nejstarší stavební úsek.

Článek Ikonoklasmus doby: Dejvická (Stanice linky A, která prošla nejrozsáhlejší tematickou změnou po pádu totalitního režimu) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Želivského, která je situována v místech bývalé vesnice a osady Olšany, byla v původních technických plánech pojmenována jako Olšanská. Díky středověkému historickému konceptu téměř celé linky však nakonec získala své jméno po Janu Želivském – radikálním husitském knězi a kazateli a velmi výrazné postavě celého husitského hnutí. Stanice byla uvedena do provozu 15. prosince 1980, přesně k 600. výročí narození husitského kazatele.

Článek Kdož su boží bojovníci: Želivského & Jiřího z Poděbrad (Nejvíce esteticky exponované stanice na téma husitství) se nejdříve objevil na NN Magazine.