Nová stanice berlínské „podzemky“ Museumsinsel na trase U5 měla být do provozu původně uvedena koncem léta. Práce ale zatím váznou kvůli pandemii, stavaři, kteří pocházejí hlavně z Polska, kvůli karanténě nemají do Německa přístup. To Pražané se těší dokonce na celou trasu D, ovšem její otevření rozhodně není tak blízko, čekat budou muset minimálně do roku 2027. Zatím probíhají hlavně geologické výzkumy, které by měly být hotové už v červnu 2021.

Článek Srovnáváme: Berlíňané se těší na novou stanici metra Museumsinsel. Pražané na celou trasu D se nejdříve objevil na NN Magazine.

Karlovo náměstí na Novém Městě pražském pojmenované po významném českém králi a císaři svaté říše římské Karlu IV. je dopravní tepnou, ale také zelenou oázou v širším centru města. Původně se místu říkalo Dobytčí trh (Viehmarkt) a některé prameny uvádějí, že místo bylo ve své době největším náměstím středověké Evropy. No a pod spodní částí náměstí se ukrývá i zajímavá stanice metra Karlovo náměstí.

Článek Co skrývají útroby metra na Karlově náměstí se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Anděl, která je dnes součástí asi nejvýznamnější dopravní křižovatky na levém břehu Vltavy, má velice specifickou a zajímavou historii. Svůj dnešní název, který může v konceptu ostatních okolních stanic vypadat netradičně, získala až po pádu komunismu. Odkazuje k lokálnímu pojmenování místa, které získalo své označení dle nárožního domu č. p. 222 U Zlatého anděla. Ten ke svému pojmenování přišel díky motivu fresky, jež zdobila jeho štít. Před listopadem 1989 se stanice jmenovala o něco méně romanticky. Moskevská.

Článek Stanice Moskevská: Andělská vzpomínka na československo-sovětskou spolupráci se nejdříve objevil na NN Magazine.

Národní třída, která měla být původně uvedena pod názvem Purkyňova, je trojlodní stanicí se zkráceným středním tunelem. Pro náš seriál je zajímavá hlavně pro to, že její vestibuly a výstupy, stejně jako část interiéru, prošly masivní rekonstrukcí, která souvisí s nevyhnutelnou komercionalizací veřejného prostoru a odstraňováním uměleckých prvků z původních stanic.

Článek I stanice metra Národní třída a Náměstí Republiky mají v sobě svá skrytá umění se nejdříve objevil na NN Magazine.

Palmovka, stanice metra, která leží na významné pražské křižovatce ve čtvrti Libeň, která již více než sto let platí za podstatnou industriální čtvrť a její historie sahá až do starší doby kamenné.

Článek Nejromantičtější pražské „zákoutí“ Libeň se hlásí o slovo: Palmovka (Nejatypičtější stanice na lince B) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice metra Smíchovské nádraží je součástí budovy Nádraží Praha – Smíchov. To se nachází v čtvrti se stejným názvem, která byla v době vzniku nádraží ještě samostatným městem pouze se statutem pražského předměstí. Komplex Smíchovského nádraží dnes obsluhuje vlakovou, tramvajovou, autobusovou (příměstské i městské linky) dopravu a je také jednou z nejatraktivněji vypadajících stanic na nejmladší lince pražského metra.

Článek Za kouzelníkem Zababou: Smíchovské nádraží (Sympatická návaznost na vlakové nádraží) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Naše poslední částí seriálu o pražském metru se věnuje legendární žluté lince. Ono adjektivum legendární si nejmladší trasa pražské podzemky získala díky četným lidovým pověstem a mýtům, které o ní mezi Pražany kolují, a také díky již tradičnímu pejorativnímu pohledu na její vizuální kulturu.

Článek Linka B: Nejmladší ze sester se nejdříve objevil na NN Magazine.

Dva chronologicky nejnovější úseky linky A vznikly již v nové době, mimo ideově vychovávanou společnost a sní spojené požadavky na estetiku. To se samozřejmě projevuje na jejich podobách. Trasa, která prodloužila linku A na severovýchod do již existujícího Depa Hostivař, byla otevřena v roce 2006.

Článek Nenápadně jiné konce: Depo Hostivař & Nemocnice Motol (Konečné stanice linky A) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Malá strana – latinsky Nova civitas sub castro Pragensi - je jedno z pražských měst, které si uchovalo esenci historie věků do dnešních dní. Kromě královské cesty na Pražský hrad – sídla naší státnosti, notoricky známých uliček z Nerudových Povídek malostranských, či jedním z nejstarších zábavních „klubů“ Malostranské besedy, se dnešní čtvrť honosí také jednou z nejestetičtěji pojatých stanic nejstaršího úseku Linky A.

Článek Baroko na Malé Straně: Malostranská (Nejkrásnější exteriéry linky A) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Dejvická, která leží pod úrovní Vítězného náměstí a Evropské ulice v Dejvicích byla v původním úseku až do roku 2015 konečnou stanicí linky A v tomto směru, a jako stanice koncová má také jiný koncept a podobu než stanice typické pro nejstarší stavební úsek.

Článek Ikonoklasmus doby: Dejvická (Stanice linky A, která prošla nejrozsáhlejší tematickou změnou po pádu totalitního režimu) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Želivského, která je situována v místech bývalé vesnice a osady Olšany, byla v původních technických plánech pojmenována jako Olšanská. Díky středověkému historickému konceptu téměř celé linky však nakonec získala své jméno po Janu Želivském – radikálním husitském knězi a kazateli a velmi výrazné postavě celého husitského hnutí. Stanice byla uvedena do provozu 15. prosince 1980, přesně k 600. výročí narození husitského kazatele.

Článek Kdož su boží bojovníci: Želivského & Jiřího z Poděbrad (Nejvíce esteticky exponované stanice na téma husitství) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Můstek je jednou ze dvou přestupních stanic na lince A. Sloupová, ražená přestupní stanice propojuje žlutou a zelenou trasu pražského metra od roku 1985, kdy byla uvedena v provoz stanice Můstek linky B.

Článek Dotek nejstarší Prahy: Můstek (Stálá historická expozice v interiérech a exteriérech stanice) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Náměstí Míru byla uvedena do provozu v roce 1978 jako stanice konečná. Jedná se o klasicky raženou trojlodní stanici, která je neuvěřitelných 53 metrů hluboko. Eskalátorový tunel spojující jediný vestibul s nástupištěm o délce 87 m je nejdelší nejen v síti pražského metra, ale také v celé Evropské unii.

Článek Mír a světlo na konci tunelu: Náměstí Míru (Nejdelší eskalátor na území Evropské unie) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Nejoblíbenější linkou pražského metra je dle cestujících Linka A, která vede ve směru severozápad-východ. Ve svém původním záměru esteticky a tematicky pojímá kapitoly ze starší (zejména středověké) české historie. Zřejmě nejvíce typickými znaky linky je její hloubkové založení, průnik do historického centra města a obklady kulatých výlisků z eloxovaného hliníku konvexního a konkávního tvaru v interiérech stanic, které jsou díky svému nadčasovému designu známe po celém světě.

Článek Linka A: Dávná historie tíživých hloubek se nejdříve objevil na NN Magazine.

Nejnovější úsek tří stanic linky C, který byl otevřen v květnu roku 2008 vede ze stanice Ládví do Letňan. Část úseku propojující severní oblast Prahy čítá tři stanice a za provozu v pracovních dnech je v úseku Ládví – Letňany zaveden pásmový provoz.

Článek Konce map a okraje stolů: Háje & Letňany (Konečné stanice linky C) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Prvenství nejhlubší hloubené stanice v Praze stejně jako těsné sousedství s budovou dopravních podniků a nádraží Praha-Bubny zastává stanice Vltavská. Technická dokumentace z výstavby Vltavské, která měla původně nést název „Dopraváků“, prozrazuje komplikovanost výstavby této konkrétní stanice.

Článek Faun a Vltava: Vltavská (Nejkrásnější exteriéry linky C) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Kobylisy, v původním plánu metro-staveb zanesena pod názvem „Rudé Armády“, byla vybudována v rámci stavby úseku IV.C1. Specifikem této stanice je, že se jedná o první raženou stanici na lince C, a také jedinou jednolodní stanicí tzv. petrohradského typu v celém Pražském metru.

Článek Deset tisíc mil pod mořem: Kobylisy (Nejhlubší stanice linky C) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice umístěná pod Legerovou třídou mezi náměstím I. P. Pavlova a Rumunskou ulicí, pojmenovaná po ruském psychologovi Ivanu Petroviči Pavlovovi, který na přelomu devatenáctého a dvacátého století proslul studiemi o fenoménech psychické sekrece u psů a rozlišování jejich reflexů, je dle statistických údajů nejfrekventovanější stanicí Pražského metra vůbec. O celkové délce 165 metrů, s obratem okolo 118 000 cestujících za den plní funkci jednoho z nejdůležitějších dopravních uzlů v širším centru hlavního města.

Článek Dav vyjde na světelný signál: I. P. Pavlova (Nejvytíženější stanice linky C) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Kačerov, která byla konečnou stanicí prvního úseku Linky C, a nese jméno původní osady, je nejestetičtější stanicí na lince C. Umění zde velmi organicky prostupuje každý kousek prostoru. Přesto se nedá říct, že by stanice z původního konceptu sjednocených mramorových obkladů trasy I. C. nějak zásadně vybočovala.

Článek Brána do velkoměsta: Kačerov (Nejestetičtější stanice linky C) se nejdříve objevil na NN Magazine.

Stanice Vyšehrad, která je dle mého anketního průzkumu nejoblíbenější a stanicí linky C, patří mezi stanice vybudované v rámci prvního úseku linky C. Při svém otevření v roce 1974 však nesla jméno Gottwaldova, dle tehdy akcentované postavy československé socialistické historiografie, prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Podle něj se ostatně jmenoval i masivní most z předpjatého betonu, který svými 485 metry překonává nuselské údolí. Stanice byla po roce 1990 přejmenována na lokálně generický název Vyšehrad.

Článek Vzhůru do oblak: Vyšehrad a Nuselský most (Nejoblíbenější stanice linky C) se nejdříve objevil na NN Magazine.

V novém seriálu vám chceme představit nejzajímavější stanice, architektonické celky, místa, detaily a estetické prvky týkající se pražského metra. Seriál je rozdělen do tří dílů věnujících se jednotlivým linkám dle historie jejich vzniku.

Článek Linka C: Vstupenka mezi velkoměsta zítřka se nejdříve objevil na NN Magazine.