Přečtěte si

Architekt Adam Gebrian: Praha je město s obrovským potenciálem, který ještě zdaleka není využitý

Město s velikým množstvím veřejného prostoru, který ale mnozí lidé neumí ocenit a tím pádem není ani využívaný, to je Praha podle Adama Gebriana. Architekt zabývající se kvalitou života ve městě vidí příčinu tohoto stavu do značné míry ve vnímání obyvatel české metropole, kteří většinou městské prostředí považují spíše za prostor pro přesun mezi prací a bydlením a své víkendy tráví raději mimo město. V Praze tak nevzniká poptávka po kvalitním veřejném prostoru, kde by člověk mohl strávit klidně celý den. Není přitom vždy potřeba obrovských investic, mnohdy k příjemnějšímu fungování místa stačí vyřešit detail, ať už je to pítko, pohodlný průchod, nebo třeba přechod přes silnici.
Přečtěte si

Janek Rubeš: Snažím se mít morální kompas nastavený tím správným směrem

Janek Rubeš, průkopník video obsahu, nedávno odešel se svým parťákem Honzou Mikulkou ze Seznamu a vrátil se zpátky na YouTube, kde minulý rok založili nový kanál určený pro české publikum Kluci z Prahy. Jejich hlavní kanál Honest Guide už odebírá téměř milion uživatelů, takže se jejich tipy na výlety nebo reportáže podvodných praktik v Praze dostanou k turistům doslova z celého světa. Populární je jeho „scamfie“ – původně selfie s podvodnou směnárnou, stříhání zámečků lásky na Karlově mostě nebo jeho nelibost k trdelníku. V prosinci oslaví 34. narozeniny.
Přečtěte si

Symbolem Berlína je borová šiška a jemný nažloutlý písek v nekonečných lesích

Když se mne kdysi kdosi zeptal, co bych po třiatřiceti návštěvách Berlína řekl o tomto městě, co že je pro mne jeho symbolem, odpověděl jsem bez zaváhání, že borová šiška a písek, a pak ještě dodal: nekonečné lesy. Můj oblíbený švýcarský spisovatel Robert Walser, který žil v Berlíně na počátku 20. století, jednou napsal, že Berlín je město procházek. A stále to platí. Vím, že jsem mnohé svými výroky o symbolu města překvapil, ale pro mne je opravdu Berlín a jeho okolí, za těch více jak 23 let co tam pravidelně jezdím, právě toto. Místo pro dlouhé pěší výlety v lesích a kolem jezer a přesto stále na území Velkého Berlína.
Přečtěte si

Češi v roli uprchlíků. Takto vypadal nejznámější český uprchlický tábor

Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešlo z Československa mnoho tisíc lidí. Než se jim podařilo emigrovat do třetích zemí, strávili zpravidla několik měsíců v uprchlických táborech v západních okupačních zónách Německa. Každý nově příchozí uprchlík se musel podrobit zdravotní a bezpečnostní prohlídce. Lidé staří, nemocní nebo ti podezřelí z toho, že jsou nastrčenými komunistickými špiony, mohli zapomenout na brzkou emigraci i na relativně slušné podmínky v táborech Mezinárodní organizace pro uprchlíky (International Refugee Organization – IRO), a byli umístěni do lágrů pod správou místních úřadů. Tím nejznámějším byl Valka u Norimberku, komplex o rozloze tři na čtyři kilometry označovaný jako „hřbitov nadějí“.
Přečtěte si

Hlavní útok na Německo teprve přijde, říká spolumajitel značky Festka Michael Moureček

Skoro každý si někdy pořizoval kolo. Byly časy, kdy byl kupující rád, že na něj nějaké zbylo. V pozdějších letech to zase až takový problém nebyl, ale cyklista kolikrát po několika jízdách zjistil, že mu bicykl úplně nesedí. Trendem se nyní stává kupovat kola na míru. Pravda, není to nejlevnější záležitost, ale kdo si takový stroj pořídí, nedá na něj dopustit.
Shutterstock
Přečtěte si

Cenné mince i zrezlé zbraně. S detektorem kovů na česko-německé hranici vždy něco najdete

Chodíme po lese v pohraničí, a nacházíme i pozůstatky bojů s nacisty. Ale nejen to. Přístroje pípají i na ten nejnemožnější kovový podnět, ale už po dvaceti minutách jeden z nich upozorňuje na minci Františka II. Jsme na čerstvém vzduchu a nikam nespěcháme. Princip, kdy někdo něco vytrousí a my se pro to o 80, nebo i 200 let později zase sehneme, nás drží venku do pozdního večera.