Podle vládního rozhodnutí bude stát Překlenovací podpora III. německou státní kasu 11,2 miliardy euro měsíčně. Ekonomika je každopádně už nyní v šoku. “Cílem nových nařízení je zabránit zahlcení zdravotnického systému. To může krátkodobě fungovat, ale vzhledem ke zkušenostem z jiných zemí existují pochybnosti o dlouhodobém snížení počtu nových případů infekce na základě lockdownu,” řekl deníku Die Welt ředitel Institutu pro německou ekonomiku Michael Hüther.
Černý scénář pro Evropu
Kvůli lockdownu nepředpovídá pro ekonomiku nic dobrého ani prezident mnichovského institutu Ifo Clemens Fuest. “Váhové posuny, které již nějakou dobu sledujeme, teď ještě pandemie zrychluje. V roce 2022 bude mít čínská ekonomika nárůst přibližně o 10 % vyšší, než měla před krizí. Američané dosáhnou úrovně před krizí počátkem roku 2022, dá se předpokládat, že i o několik procent stoupne. Do té doby Evropa dosáhne pouze předkrizové úrovně, možná bude dokonce o dvě až tři procenta pod ní,“ konstatuje Fuest.
„Evropa tak padne na příčku až za USA a zejména za Čínu. Rádi se na Američany díváme svrchu. Ale musíme střízlivě uznat, že dokonce i pod vedením Trumpa, o kterém si můžeme myslet, co chceme, jsou Američané čistě z ekonomického hlediska lépe schopni projít pandemií.”
Zakázat, izolovat, zavřít?
K tomu, že lockdown krizi neřeší, ale prohlubuje, se kloní i virolog Německého centra pro výzkum infekčních onemocnění Jonas Schmidt-Chanasit. “Lockdown je nouzová brzda, která je pro mě v pandemii neudržitelná. Ve skutečnosti bychom měli už od zítřka začít intenzivně přemýšlet o tom, co budeme dělat po 10. lednu a co uděláme jinak. Po celou dobu mluvíme o možnostech a opatřeních, které jsme tu měli již ve středověku: zakázat, izolovat, zavřít. Po 500 letech bychom měli být schopni využívat nejnovější technické možnosti, které máme nyní v 21. století.”
Lockdownem si politici jen koupili čas, který by měl být podle expertů použit pro změnu strategie, protože počty onemocnění a úmrtí jsou v Německu alarmující. Robert Koch Institut (RKI), jedna z hlavních zdravotnických institucí v zemi, zveřejnil seznam spolkových zemí s aktuálními počty onemocnění a úmrtí na covid.
Za posledních sedm dnů se znovu prohlubuje propast mezi severem Německa na jedné straně a jeho středem a jihem na straně druhé. Zatímco celkově je průměrný počet nových onemocnění na 100 tisíc obyvatel 172, jen Sasko má za poslední týden průměrně 348 nových nakažených denně.
Česká stopa v Sasku
Zpravodajský server ThePioneer v pondělí uvedl, že jedním z hlavních důvodů mají být přeshraniční pendleři z České republiky, která je zatížena vysokým počtem nakažených. Po Sasku následují s nejvyššími počty Durynsko (230 nakažených denně) a Bavorsko (200). Tradičně nejnižší počet nových onemocnění má Meklenbursko-Přední Pomořansko (83).
Bavorský premiér Markus Söder je sice na veřejnosti koronovým hrdinou, ale v tabulce covidových úmrtí zaujímá Bavorsko smutné prvenství. Je zajímavé, že k největšímu počtu úmrtí dochází v zemích, kde předsedové vlád byli již od jara rétorickými zastánci tvrdé linie a dokonce rozhodli o zákazu vycházení obyvatel.
Počet úmrtí za posledních sedm dnů na 100 000 obyvatel v Německu:
Bavorsko 34,4
Sasko 33, 9
Sársko 29
Bádensko-Württembersko 28,6
Hessensko 25,1
Hamburg 23,5
Severní Porýní-Vestfálsko 23,2
Durynsko 21,9
Brémy 20,8
Berlín 19,9
Porýní Falcko 18
Brandenburg 17,2
Dolní Sasko 16,3
Sasko-Anhaltsko 10,4
Šlesvicko-Holštýnsko 9,3
Meklenbursko-Přední Pomořansko 5,3
