Fascinující hru provázelo šampaňské, klobouky a luxusní auta. Vítr foukal z východu a tak zvukovou kulisou nám byl zpěv 52 000 fotbalových fanoušků z přilehlého olympijského stadionu — zajímavý okamžik pro sportovní nadšence.
Počátky póla sahají až do roku 600 př. n. l. V 16. a 17. století sloužilo hlavní náměstí bývalého perského hlavního města Isfahanu jako hřiště pro pólo. V rámci islámské expanze se hra rozšířila přes Mughalské císaře do Indie a přes britské důstojníky, kteří byli v Indii v 19. století ve vojenské službě, se pak pólo dostalo do Velké Británie. 3. ledna 1898 představil Ernst von Heintze-Weissenrode, německý diplomat v Buenos Aires, pólo v Německu.
Extrémně pohyblivé pólo poníky dosahují rychlosti až 60 km/h, hráč může zasáhnout míč rychlostí až 200 km/h do dálky 120 metrů, i proto je pólo hřiště šestkrát větší než fotbalové. Maifeld Pólo Berlín patří i do memoárů. Na letních Olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 bylo na Maifeldu 50 000 diváků a ti sledovali poslední pólo turnaj, který se kdy konal na Olympiádě. Vítězným týmem se stala Argentina. Všichni olympijští zlatí medailisté v roce 1936, i argentinští hráči póla, dostali sazenice dubu ze Schwarzwaldu. Tato sazenice byla vysazena mezi dvě nejznámější pólo hřiště v Buenos Aires. Dub zde stojí dodnes a spolu s pamětní deskou připomíná velký triumf argentinského pólového týmu na olympijských hrách 1936 v Berlíně na Maifeldu.
Historie Maifeld Polo Cupu tedy spojuje nejen Berlín s Buenos Aires, ale je také základem pro mnoho fascinujících pólo her, setkání lidí z celého světa a víkend plný zábavy, radosti, odvahy a sportovního ducha.
Text Jan Siering Foto Stay. Architekturfotografie., Vincent Siering
