Více než 400 tisíc sledujících na Instagramu, statisíce zhlédnutí každého videa a vášnivé debaty o literatuře. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o úspěšný literární magazín nebo kulturní instituci. Ve skutečnosti však tyto diskuse probíhají na parkovištích mezi panelovými domy francouzského sídliště.
Projekt nazvaný Club de lecture au quartier patří k nejpozoruhodnějším kulturním fenoménům posledních měsíců. Skupina mladých mužů diskutuje o románech, filozofii a společenských otázkách s energií, jakou jinde vídáme při debatách o fotbale nebo rapu. Pořádají literární „souboje“, porovnávají slavné autory a vedou živé diskuse o myšlenkách, které formovaly moderní svět.
Nejzajímavější není jen obsah. Skutečně výjimečný je samotný koncept.
Zatímco kulturní instituce po celé Evropě hledají způsoby, jak přivést mladé lidi ke knihám, tomuto čtenářskému klubu se podařilo něco nečekaného: proměnit literaturu v atraktivní obsah pro sociální sítě.
Literatura bez elitářství
Mnoho projektů na podporu čtení trpí stejným problémem. Snaží se lidem vysvětlit, proč by měli číst, a často působí vzdělávacím nebo mentorujícím dojmem.
Club de lecture au quartier jde opačnou cestou. Nikdo nepřednáší. Nikdo nepoučuje. Nikdo se nesnaží dokazovat, že literatura je důležitá.
Účastníci jednoduše čtou knihy a diskutují o nich. Souhlasí i nesouhlasí spolu, argumentují, smějí se a navzájem se vyzývají. Literatura zde není prezentována jako školní povinnost ani jako symbol společenského statusu. Je součástí živého rozhovoru.
Lucas Fernandez, jeden z členů projektu, to shrnuje jednoduše: „Chceme ukázat, že i když nosíme teplákovou soupravu, máme mozek.“ Právě tato přirozenost je jedním z hlavních důvodů jejich úspěchu.
Síla, která bourá zakořeněné stereotypy
Ve veřejném prostoru bývá literatura často spojována s akademickým prostředím, univerzitami nebo kulturními elitami. Lidé z okrajových částí velkých měst jsou naopak v médiích často zobrazováni především v souvislosti se sociálními problémy, nezaměstnaností nebo kriminalitou.
Členové tohoto čtenářského klubu však ukazují jiný obraz. Neodmítají své prostředí ani se nesnaží zapadnout do představ kulturních institucí. Zůstávají sami sebou a zároveň otevřeně mluví o knihách, filozofii a společnosti.
Vysílají jednoduché, ale silné poselství: intelektuální zvědavost a zájem o klasickou literaturu či ekonomické teorie nejsou vázány na prostředí, ze kterého člověk pochází.
Způsob prezentace odpovídá současné digitální kultuře
Dalším důvodem úspěchu je forma, kterou projekt využívá. Obsah je intelektuální, ale debaty připomínají spíše sportovní diskuse nebo rapové battly.
Kdo byl významnější myslitel? Který autor lépe vystihl společnost? Která kniha dokáže změnit pohled na svět?
Takové otázky jsou srozumitelné i lidem, kteří běžně nesledují literární pořady nebo kulturní rubriky. Účastníci umí převést složité myšlenky do jazyka, který je přístupný širokému publiku, aniž by je zjednodušovali nebo banalizovali.
Autenticita se tak stává jednou z nejcennějších komodit digitálního věku.
Proč to funguje?
Možná nejhlubší důvod úspěchu souvisí s atmosférou současných sociálních sítí. Mnoho uživatelů je unaveno nekonečnými konflikty, politickými hádkami, reklamou a sebeprezentací. Ve světě, kde pozornost často ovládají skandály a kontroverze, působí skupina mladých lidí diskutujících o knihách téměř osvěžujícím dojmem.
Nejde přitom jen o literaturu.
Jde o radost z přemýšlení.
O schopnost vést spor bez nenávisti.
O zvědavost vůči novým myšlenkám.
A především o autenticitu.
Diváci mají pocit, že nesledují marketingovou kampaň ani pečlivě připravený vzdělávací projekt. Sledují skutečné lidi, které knihy opravdu zajímají.
Kultura se přesouvá jinam
Možná budoucnost literatury neleží pouze v knihovnách, univerzitách nebo kulturních centrech. Možná vzniká i na místech, kde by ji málokdo očekával – na sídlištích a sociálních sítích.
Club de lecture au quartier ukazuje, že zájem o literaturu nezmizel. Změnily se pouze formy, jazyky a prostředí, ve kterých se o ní mluví.
A právě proto se z obyčejného čtenářského klubu stal fenomén, o kterém stojí za to psát.
Zdroj: Instagram / @geronymonstre
