Aktivisté v Berlíně vedli letos tříměsíční kampaň za vytlačování individuální automobilové dopravy z města Foto: Shutterstock
Berlíňané používají auta méně než obyvatelé jiných evropských metropolí. Podle indexu městské mobility Deloitte jich dvě třetiny chodí do práce pěšky, jezdí na kole a používají veřejnou dopravu, což je mezi evropskými hlavními městy jeden z nejvyšších podílů ekologicky šetrné dopravy.
Aktivistům a jejich plánu prosadit v Berlíně největší zónu bez aut na světě nahrává i to, že díky poválečné přestavbě a architektuře v ruském stylu jsou berlínské ulice a chodníky většinou dostatečně široké, aby se na ně vešli chodci, cyklisté i auta.
Aktivisté se rozhodně nedrží při zemi. Cílem je zcela eliminovat soukromá vozidla v rámci berlínského S-Bahn Ring, nebo, jak s určitým nánosem ideologie říkají, „zajistit, aby veřejné ulice v Berlíně byly spravedlivě rozdělené, zdravé, bezpečné, obyvatelné, šetrné ke klimatu a životnímu prostředí“.
Plán, který prosazují je takový, že po několikaletém přechodném období by se užívání městských ulic omezilo na pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu (vyhovující označení „Umweltverbund“). Osoby se sníženou pohyblivostí, vozidla veřejných služeb (policie, hasičů, hygieny atd.) a zásobování by nadále směla jezdit po městských ulicích. Ostatní uživatelé by museli svou cestu náležitě odůvodnit tíživou situací, případně by museli respektovat omezení např. na dvanáct jízd (cesta na dovolenou, jízda do prodejny s nábytkem, vyzvednutí prarodiče z nádraží) na osobu a rok.
Iniciativa se rozběhla v říjnu 2020, koncem dubna organizátoři zahájili tříměsíční kampaň, která na podporu příslušné vyhlášky, již navrhli jejich právníci, získala přes 50 000 podpisů. Nyní bude navrhovaný zákon projednávat berlínská městská rada. Pokud návrh zákona nebo většinu jeho ustanovení schválí, jako se to stalo v případě referenda o jízdních kolech v roce 2016, na „Berlínu bez aut“ by Berlín mohl začít pracovat už v příštím roce. Pokud však městskou radu nepřesvědčí, budou muset organizátoři shromáždit dalších 175 000 podpisů, aby se iniciativa dostala na pořad hlasování o rok později.
