Velkolepé Vzkříšení je druhou z devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera (1860 – 1911). Skladatel na ni pracoval šest let: V září 1888 dokončil první větu, která v té době ještě nesla název Pohřební obřad (Totenfeier). Druhou a třetí větu složil až v roce 1893 a celou symfonii uzavřel roku 1894. Opus měl premiéru o rok později, přičemž Mahler ho upravoval ještě v roce 1909.
Vzkříšen zas tvůj prach…
Nápadem na závěrečnou větu, která zhudebňuje myšlenku vzkříšení, se Gustav Mahler podle vlastních slov začal zabývat v roce 1894 během pohřbu dirigenta Hanse von Bülowa v hamburském kostele sv. Michala. Tehdy se zabýval písněmi z Chlapcova kouzelného rohu (Des Knaben Wunderhorn) s texty Achima Arnima a Clemense Brentana, z nichž v symfonii znovu použil v instrumentální podobě píseň Antonín Paduánský káže rybám (Des Antonius von Padua Fischpredigt) a ve vokální úpravě píseň „Urlicht“. Opus začíná pohřebním pochodem v hlavním tématu první věty, pokračuje lehkou větou, která vyjadřuje šťastnou vzpomínku a končí triumfálním vzkříšením, do něhož Mahler zakomponoval Klopstockovu báseň „Auferstehung“ (Vzkříšení). Toto finále je vůbec nejdelší Mahlerovou symfonickou větou, v jehož závěru se hudba ztiší a sbor zvěstuje naději, že „vzkříšen bude, vzkříšen zas tvůj prach…“
„Mahlerova Druhá symfonie je výjimečná svou naléhavostí a křehkostí. Pro sólistku jde o hluboký ponor do emocí a zároveň silný zážitek sdílený s velkým orchestrem, sborem a diváky. Těším se na opětovnou spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a také na setkání se skvělým dirigentem Tomášem Hanusem“, svěřila se se svými pocity před lednovým koncertem sopranistka Kateřina Kněžíková. Rozhlasoví symfonici, kteří se k Mahlerovi pravidelně vracejí, s tímto mimořádným opusem zahajují rok 2026, v němž oslaví sto let od svého založení.
Přímý přenos koncertu přenáší od 19,30 Český rozhlas Vltava.
