Nás zajímalo, zda je letiště komfortní pro cestující a jak vypadá. Popravdě řečeno, na první otázku odpovíme s klidem ano. Nejsou zde téměř žádní cestující, zato hodně pomocného personálu, který má trpělivost a radí, jak se zde vyznat. I přes svoji velikost je letištní hala přehledná, dobře značená. Co ale opravdu ohromí, je umělecký koncept plný symbolů. Podle slov hlavního architekta letiště Meinharda von Gerkan mají materiály jako pískovec, dřevo a sklo symbolizovat Berlín a Brandenburg – stojí na písku, jsou obklopeny lesy a bohatými vodními plochami.
Nejvíce prominentní místo má “Magic Carpet” přímo u vchodu. Dílo amerického umělce Pae White připomíná létající koberec. Rozprostírá se nad schodištěm v terminálu 1 a vypadá opravdu impozantně. Podle umělce funguje „magický koberec“ o rozměrech 37 x 27 metrů jako „membrána mezi známým a neznámým, realitou a představivostí, pamětí a nadějí“.
Foto: REALACE Studio.
Kdo letí v noci, ten se může pokochat pohledem na skulpturu “Gadget”, která po setmění svítí. Na nástupním rameni ji vytvořil umělec Olaf Nicolai a připomíná nadměrný světelný perlový náhrdelník.
Foto: REALACE Studio.
U vchodu čeká v podlaze 5 400 mincí ze 200 zemí světa – dílo uměleckého dua Stoebo. „Když jsme hvězdnou oblohu z penízků na podlaze navrhovali, dostali jsme poetický nápad,“ říkají umělci Bogman a Störmer. „Někdo cestuje ze vzdálené země a na berlínském letišti najde svoji minci… třeba se bude v Berlíně rychleji cítit jako doma.“ Nyní, podle katastrofy kolem otevření letiště, by dílo mohlo vypadat jako symbol plýtvání penězi. „Ale to opravdu nebyl náš záměr,” usmívají se umělci.
Foto: REALACE Studio.
Ještě jedno umělecké dílo stojí za zmínku. “Pád Daidala a Ikara“ vytvořený v roce 1985 Rolfem Scholzem pro letiště Tegel se stěhuje. Bronzová socha doposud stála, resp. ležela na Tegelu u vchodu na terasu pro návštěvníky. Nyní najde nové místo na terminálu 1.
Foto: Guy Delsaut.
Výstavba letiště BER pro Berlín a Brandenburg trvala neuvěřitelných 14 let. Projekt byl schválen v roce 1997, otevřen měl být o deset let později. Výsledek? V roce 2006 se teprve začalo s výstavbou. Špatné plánování, nekoordinovaná spolupráce mezi městem a vykonavatelem, explodující náklady. Kritika však trvá dodnes. Letiště otevřelo v době, kdy letadla stojí na zemi, a tak se už nyní proslýchá, jestli nedostane další státní podporu, bude “pleite”, neboli zkrachuje. Samozřejmě, že podporu dostane. Při těch sedmi miliardách euro, co letiště doposud stálo, se nějaký milionek navíc celkem ztratí.
Anastázie Harris
