Michael Bohmeyer, zakladatel sdružení Mein Grundeinkommen. Foto: Presseportal.
Projekt, za kterým stojí Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW) a neziskové sdružení Mein Grundeinkommen, se nazývá „Pilotní projekt základního příjmu“. Podle deníku Die Welt jde o jednu z iniciativ, které chtějí nastavit nebo alespoň vyzkoušet základní nepodmíněný příjem jako alternativu k současným sociálním dávkám.
O účast v pilotním projektu se ucházely více než dva miliony lidí. Bylo vybráno nejen 122 příjemců peněz, ale také 1380 dalších lidí, kteří tvoří srovnávací skupinu a budou pouze odpovídat na otázky ekonomů. Všichni vybraní pocházejí z úzce definované skupiny populace střední třídy. Je jim 21 až 40 let, vydělávají 1200 až 2600 eur čistého a žijí sami. Mezi vybrané patří třeba úředník, realitní agent či elektrikář.
Podle iniciátorů experimentu má zaměření na takovou skupinu lidí několik výhod. Skupina je tak velká a rozmístěná po celé zemi takovým způsobem, že lze vyvodit reprezentativní závěry pro celou populaci Německa.
Šance na novou kariéru
Michael Bohmeyer, který v roce 2014 založil sdružení Mein Grundeinkommen a nyní iniciuje výzkumný projekt, vysvětluje, že základní příjem pro lidi s nízkými příjmy byl již mnohokrát testován po celém světě. Tentokrát ale zkoumá vliv na německou střední třídu. Peníze, které budou v rámci experimentu vypláceny, byly získány prostřednictvím crowdfundingu a pocházejí od mnoha různých dárců.
Ambice jsou vysoké. Iniciátoři chtějí zjistit, jaké účinky na lidi nepodmíněný příjem bude mít – zda si častěji a v klidu budou hledat novou práci a jestli budou méně vystresovaní a šťastnější. Někteří ekonomové se domnívají, že finanční polštář lidem poskytne klid pro změnu kariéry. Mohou překlenout fázi bez zaměstnání, aniž by museli spoléhat na nízkou podporu z úřadů práce.
Očekává se také, že účastníci experimentu peníze použijí k dalšímu vzdělávání se. Ačkoli kritici namítají, že mnozí spíše pojedou na dovolenou, iniciátoři přesto věří, že většina účastníků studie nepřestane pracovat. V každém případě porovnání se skupinou lidí, kteří peníze nedostávají, poskytne mnoho cenných informací.
V realitě by to bylo trochu jinak
Mezi ekonomy je smysl experimentů v této oblasti sporný. Henning Vöpel, ředitel hamburského Institutu mezinárodního hospodářství, vysvětluje pro WELT, že podmínky modelového testu nelze nikdy zcela přenést do reality. Lidé by ve skutečném světě podle něj například věděli, že se po skončení zkušební doby budou muset znovu spolehnout na své vlastní vydělané peníze.
Má také pochybnosti o monotematické politické straně Bündnis Grundeinkommen (BGE – Spolek nepodmíněného příjmu), která zavedení základního příjmu prosazuje v celém Německu. Říká, že místo toho, aby se všichni zapojili do nového systému, by bylo lepší snížit stigmatizaci ve stávajícím Hartz IV (systému vyplácení sociálních dávek).
