Ruské tanky tolerují Pražané i Berlíňané jedině růžové anebo zničené

Ruský tank T-90A v ceně 5 milionů USD na vernisáži výstavy zničené ruské vojenské techniky na Letenské pláni v Praze
Propagandistickou podstatu ruských pomníků v podobě tanků na soklech demaskovali občané v Praze i v Berlíně. V obou metropolích za pomoci růžové. Zničená ruská technika se však v Praze těší velkému zájmu pročež její výstavu ukrajinská ambasáda prodloužila do 3. srpna.

V létě 1945 dal Kreml postavit v Berlíně-Zehlendorfu nedaleko bývalé železnice Stammbahn Berlín-Postupimi, tankový pomník na památku padlých vojáků Rudé armády. Na podestu dal tank T34, který se v roce 1945 podílel na dobytí Berlína. Nijak slavně nedopadl.

Růžová sněhová fréza místo tanku

Kolem památníku se brzy rozhořely ostré protesty kvůli blokádě Berlína a v souvislosti s povstáním v NDR v roce 1953 a eskalací studené války. Tak se stalo, že si Rusové svůj tank ještě za komunismu odvezli.

Po protestech v Berlíně ruský tank podstavec opustil už za komunismu. Nahradila ho růžová fréza Foto: Danuše Siering

Po revoluci v roce 1989 se umělec Eckhart Haisch nechtěl s odstraněním pomníku jen tak smířit. “Musí tu zůstat něco, co poukazuje na historii,” řekl si tehdy tento berlínský akční umělec. Na nic nečekal a na podstavec po tanku postavil starou sněhovou frézu, kterou natřel narůžovo. Zapomenutý stroj Haisch podle vlastních slov objevil na nájezdu na městský okruh, kde stál dlouhou dobu a nikdo o něj nejevil zájem. Frézu umělecky “osvěžil”, posadil na podstavec a od 28. března 1993 stojí na místě, kde po léta stál tank T 34. Haisch říká, že si vybral růžovou, protože je “křiklavá, drzá, veselá a radostná”. Památník si však dodnes zachoval název růžový tank – Rosa Panzer an der Stammbahn.

Haisch se mohl inspirovat přebarvením ruského tanku v Praze v roce 1991. Tehdy 23letý student Akademie výtvarných umění David Černý přetřel tank s číslem 23 na Smíchově na růžovo.

Zrůžovělá demonstrace síly

Potíž předmětného ruského tanku byla v tom, že v rozporu s dobovou propagandou daný typ za II. světové války do Prahy vůbec nepřijel. „Jedná se o typ, který se nezúčastnil osvobozování Prahy na konci 2. světové války,“ potvrdil v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek s tím, že tento těžký tank Rusové přivezli do Prahy jako demonstraci jakési síly sovětské Rudé armády, a také proto, že se jmenoval Josef Stalin.

Růžový tank Davida Černého ve vojenském technickém muzeu v Lešanech Foto: Wikimedia, VitVit

„Tady ta konotace byla dávno zrušena. Pro moji generaci naprosto. A myslím si, že i pro většinu lidí, kteří byli trošku soudní a zažili osmašedesátej. Ruskej tank, kterej byl uprostřed města na soklu a mířil hlavní na baráky, byl symbolem jediný věci, a to okupace,“ vysvětlil proměnu tanku ve vysílání Českého rozhlasu David Černý.

V dalších dnech nechal stát po tlaku některých politiků tank natřít opět na zeleno, jenže čtrnáct dní po Černého akci tank znovu natřela znovu na růžovo skupina poslanců. Artefakt následně skončil v Lešanech, kde později vzniklo vojenské technické muzeum.

Torzem tanku výtvarník připomněl ruskou okupaci Československa a následně vyjádřil podporu Ukrajině

Černý se v následujících dekádách na Smíchov ještě vracel na kulatá výročí ruské invaze do Československa.

Aktuálně výtvarník torzo tanku na pražském Smíchově natřel v barvě ukrajinské vlajky – na výraz podpory Ruskem napadené země
Foto: Wikimedia, Zpjet
Růžové torzo tanku Davida Černého s invazním pruhem v Praze připomnělo výročí vpádu ruských vojsk do Československa z roku 1968 Foto: Wikipedia, Matěj Baťha

Dne 21. srpna 2008 na náměstí Kinských v Praze na Smíchově umístil  torzo růžového tanku s bílým invazním pruhem, a o deset let později na padesáté výročí ruské invaze umístil na náměstí Kinských torzo tanku v klasické zelené barvě s bílým okupačním pruhem. Umělecký objekt byl dle jeho slov na travnaté ploše „Dočasně umístěn. Tak tomu říkali“. Na místě zůstal až do konce roku. V březnu 2022 je přetřel žlutou a modrou na výraz podpory Ruskem napadené Ukrajiny.

Podoba torza ruského tanku, jak je David Černý vypravil k 50. výročí ruské invaze Foto: Wikipedia Mojmir Churavy

Pražská výstava zničené ruské techniky ukázala současnou válečnou realitu

V červenci 2022 se v Praze na Letenské pláni v rámci výstavy „Ukrajina je štítem Evropy“ objevily hned 4 kusy ruské vojenské techniky, které napadená země zneškodnila a ukořistila. Po dva týdny vystavený ohořelý šrot zahrnoval i chloubu ruské armády v podobě bitevního tanku T-90A v ceně 5 milionů dolarů či samohybný protiletadlový systém BUK M2 a dva typy samohybných minometných systémů.

Samohybný minometný systém 2S34 CHOSTA v Praze na Letenské pláni Tamní výstava 5 kusů ruského šrotu potrvá nově až do 3. srpna Foto: David Horák

Výstava vzbudila velký zájem médií i veřejnosti, u níž rezonovala i v souvislosti s ruskou invazí z roku 1968. Na „vernisáži“ promluvili ukrajinští politici, český ministr vnitra Vít Rakušan, pražský primátor Zdeněk Hřib a na místě nechyběl ani končící ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Wagner, Bayreuth a zbytek světa: Dokument hledá příčiny fascinace rozporuplným skladatelem

Proč lidé na celém světě milují hudbu Richarda Wagnera, ke kterému se zejména v Německu často přidává přívlastek kontroverzní? Z čeho pramení fascinace napříč hranicemi, politickou orientací i konfesemi? Proč Židé, křesťané a muslimové milují jeho hudbu? Odpověď se snažil najít Axel Brüggemann, německý novinář a dokumentarista, znalec života a díla Richarda Wagnera, jehož devadesátiminutový film promítají vybraná, vesměs artová či menší kina.
Přečtěte si

Berlínské zdi pomohl k zemi zmatený soudruh

Komunismus charakterizuje především zločinnost, kromě toho ovšem vynikal i mimořádně bizarními počiny, mezi nimiž přední místo pomyslného žebříčku zaujímá berlínská zeď. Padla 9. listopadu roku 1989, a to díky jednomu zmateně vystupujícímu komunistickému politikovi.
Přečtěte si

Berlínský zámek: kulisa jako z Disneylandu, nebo vkusná obnova hlavního města? (ČÁST III.)

Rozhovor s Wilhelmem von Boddienem, významným současníkem, který inicioval a během 30 let vybojoval rekonstrukci Berlínského zámku a neúnavnou prací umožnil obnovu jeho původního vzhledu. Uvnitř ikonické památky tak mohlo vzniknout moderně pojaté muzeum kultury z celého světa – Humboldtforum. Jaké okolnosti projektu stály v cestě?

Nejčtenější v kategorii Society