Ruské tanky tolerují Pražané i Berlíňané jedině růžové anebo zničené

Ruský tank T-90A v ceně 5 milionů USD na vernisáži výstavy zničené ruské vojenské techniky na Letenské pláni v Praze
Propagandistickou podstatu ruských pomníků v podobě tanků na soklech demaskovali občané v Praze i v Berlíně. V obou metropolích za pomoci růžové. Zničená ruská technika se však v Praze těší velkému zájmu pročež její výstavu ukrajinská ambasáda prodloužila do 3. srpna.

V létě 1945 dal Kreml postavit v Berlíně-Zehlendorfu nedaleko bývalé železnice Stammbahn Berlín-Postupimi, tankový pomník na památku padlých vojáků Rudé armády. Na podestu dal tank T34, který se v roce 1945 podílel na dobytí Berlína. Nijak slavně nedopadl.

Růžová sněhová fréza místo tanku

Kolem památníku se brzy rozhořely ostré protesty kvůli blokádě Berlína a v souvislosti s povstáním v NDR v roce 1953 a eskalací studené války. Tak se stalo, že si Rusové svůj tank ještě za komunismu odvezli.

Po protestech v Berlíně ruský tank podstavec opustil už za komunismu. Nahradila ho růžová fréza Foto: Danuše Siering

Po revoluci v roce 1989 se umělec Eckhart Haisch nechtěl s odstraněním pomníku jen tak smířit. “Musí tu zůstat něco, co poukazuje na historii,” řekl si tehdy tento berlínský akční umělec. Na nic nečekal a na podstavec po tanku postavil starou sněhovou frézu, kterou natřel narůžovo. Zapomenutý stroj Haisch podle vlastních slov objevil na nájezdu na městský okruh, kde stál dlouhou dobu a nikdo o něj nejevil zájem. Frézu umělecky “osvěžil”, posadil na podstavec a od 28. března 1993 stojí na místě, kde po léta stál tank T 34. Haisch říká, že si vybral růžovou, protože je “křiklavá, drzá, veselá a radostná”. Památník si však dodnes zachoval název růžový tank – Rosa Panzer an der Stammbahn.

Haisch se mohl inspirovat přebarvením ruského tanku v Praze v roce 1991. Tehdy 23letý student Akademie výtvarných umění David Černý přetřel tank s číslem 23 na Smíchově na růžovo.

Zrůžovělá demonstrace síly

Potíž předmětného ruského tanku byla v tom, že v rozporu s dobovou propagandou daný typ za II. světové války do Prahy vůbec nepřijel. „Jedná se o typ, který se nezúčastnil osvobozování Prahy na konci 2. světové války,“ potvrdil v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek s tím, že tento těžký tank Rusové přivezli do Prahy jako demonstraci jakési síly sovětské Rudé armády, a také proto, že se jmenoval Josef Stalin.

Růžový tank Davida Černého ve vojenském technickém muzeu v Lešanech Foto: Wikimedia, VitVit

„Tady ta konotace byla dávno zrušena. Pro moji generaci naprosto. A myslím si, že i pro většinu lidí, kteří byli trošku soudní a zažili osmašedesátej. Ruskej tank, kterej byl uprostřed města na soklu a mířil hlavní na baráky, byl symbolem jediný věci, a to okupace,“ vysvětlil proměnu tanku ve vysílání Českého rozhlasu David Černý.

V dalších dnech nechal stát po tlaku některých politiků tank natřít opět na zeleno, jenže čtrnáct dní po Černého akci tank znovu natřela znovu na růžovo skupina poslanců. Artefakt následně skončil v Lešanech, kde později vzniklo vojenské technické muzeum.

Torzem tanku výtvarník připomněl ruskou okupaci Československa a následně vyjádřil podporu Ukrajině

Černý se v následujících dekádách na Smíchov ještě vracel na kulatá výročí ruské invaze do Československa.

Aktuálně výtvarník torzo tanku na pražském Smíchově natřel v barvě ukrajinské vlajky – na výraz podpory Ruskem napadené země
Foto: Wikimedia, Zpjet
Růžové torzo tanku Davida Černého s invazním pruhem v Praze připomnělo výročí vpádu ruských vojsk do Československa z roku 1968 Foto: Wikipedia, Matěj Baťha

Dne 21. srpna 2008 na náměstí Kinských v Praze na Smíchově umístil  torzo růžového tanku s bílým invazním pruhem, a o deset let později na padesáté výročí ruské invaze umístil na náměstí Kinských torzo tanku v klasické zelené barvě s bílým okupačním pruhem. Umělecký objekt byl dle jeho slov na travnaté ploše „Dočasně umístěn. Tak tomu říkali“. Na místě zůstal až do konce roku. V březnu 2022 je přetřel žlutou a modrou na výraz podpory Ruskem napadené Ukrajiny.

Podoba torza ruského tanku, jak je David Černý vypravil k 50. výročí ruské invaze Foto: Wikipedia Mojmir Churavy

Pražská výstava zničené ruské techniky ukázala současnou válečnou realitu

V červenci 2022 se v Praze na Letenské pláni v rámci výstavy „Ukrajina je štítem Evropy“ objevily hned 4 kusy ruské vojenské techniky, které napadená země zneškodnila a ukořistila. Po dva týdny vystavený ohořelý šrot zahrnoval i chloubu ruské armády v podobě bitevního tanku T-90A v ceně 5 milionů dolarů či samohybný protiletadlový systém BUK M2 a dva typy samohybných minometných systémů.

Samohybný minometný systém 2S34 CHOSTA v Praze na Letenské pláni Tamní výstava 5 kusů ruského šrotu potrvá nově až do 3. srpna Foto: David Horák

Výstava vzbudila velký zájem médií i veřejnosti, u níž rezonovala i v souvislosti s ruskou invazí z roku 1968. Na „vernisáži“ promluvili ukrajinští politici, český ministr vnitra Vít Rakušan, pražský primátor Zdeněk Hřib a na místě nechyběl ani končící ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Česko v čele Evropy. Zázraky nečekejme, i průměrný výkon bude úspěch

Pokud v těchto dnech přijedete do Bruselu a budete mít jednání v budově českého zastoupení při Evropské unii, musíte se zeptat, ve které budově. K původní několikapatrové budově nedaleko Evropského parlamentu totiž přibyla o několik bloků dál ještě jedna podobně velká, kterou si Česká republika loni o prázdninách pronajala. Protože předsednictví Česka v Evropské unii se už přiblížilo a za půl roku vypukne naplno.
Přečtěte si

Bývalý berlínský primátor Michael Müller: Starostové hrají v politice čím dál větší roli

Rozrůstající se města mají stále větší národní a mezinárodní význam. Vyvíjejí se mocné sítě vztahů mezi starosty, a města si tím získávají čím dál větší pozornost. „Neudivuje mě, že jsou starostové vnímáni též na mezinárodní úrovni, když se vůči něčemu vyjadřují kriticky,“ reaguje v rozhovoru pro  N&N Czech-German Bookmag berlínský primátor Michael Müller na připomínku situace, kdy se jeho pražský protějšek Zdeněk Hřib na stránkách světových deníků vymezoval vůči nátlaku čínského režimu. Z komunálních témat Müller kromě jiného zdůrazňuje, že síť cyklostezek nelze rozšiřovat na úkor chodců, či například vysvětluje, proč v Berlíně na rozdíl od Prahy nehoukají sirény. Michael Müller vedl německou metropoli 7 let, mandát mu vypršel krátce před Vánoci 2021.

Nejčtenější v kategorii Society