V létě 1945 dal Kreml postavit v Berlíně-Zehlendorfu nedaleko bývalé železnice Stammbahn Berlín-Postupimi, tankový pomník na památku padlých vojáků Rudé armády. Na podestu dal tank T34, který se v roce 1945 podílel na dobytí Berlína. Nijak slavně nedopadl.
Růžová sněhová fréza místo tanku
Kolem památníku se brzy rozhořely ostré protesty kvůli blokádě Berlína a v souvislosti s povstáním v NDR v roce 1953 a eskalací studené války. Tak se stalo, že si Rusové svůj tank ještě za komunismu odvezli.
Po revoluci v roce 1989 se umělec Eckhart Haisch nechtěl s odstraněním pomníku jen tak smířit. „Musí tu zůstat něco, co poukazuje na historii,“ řekl si tehdy tento berlínský akční umělec. Na nic nečekal a na podstavec po tanku postavil starou sněhovou frézu, kterou natřel narůžovo. Zapomenutý stroj Haisch podle vlastních slov objevil na nájezdu na městský okruh, kde stál dlouhou dobu a nikdo o něj nejevil zájem. Frézu umělecky „osvěžil“, posadil na podstavec a od 28. března 1993 stojí na místě, kde po léta stál tank T 34. Haisch říká, že si vybral růžovou, protože je „křiklavá, drzá, veselá a radostná“. Památník si však dodnes zachoval název růžový tank – Rosa Panzer an der Stammbahn.
Haisch se mohl inspirovat přebarvením ruského tanku v Praze v roce 1991. Tehdy 23letý student Akademie výtvarných umění David Černý přetřel tank s číslem 23 na Smíchově na růžovo.
Zrůžovělá demonstrace síly
Potíž předmětného ruského tanku byla v tom, že v rozporu s dobovou propagandou daný typ za II. světové války do Prahy vůbec nepřijel. „Jedná se o typ, který se nezúčastnil osvobozování Prahy na konci 2. světové války,“ potvrdil v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek s tím, že tento těžký tank Rusové přivezli do Prahy jako demonstraci jakési síly sovětské Rudé armády, a také proto, že se jmenoval Josef Stalin.
„Tady ta konotace byla dávno zrušena. Pro moji generaci naprosto. A myslím si, že i pro většinu lidí, kteří byli trošku soudní a zažili osmašedesátej. Ruskej tank, kterej byl uprostřed města na soklu a mířil hlavní na baráky, byl symbolem jediný věci, a to okupace,“ vysvětlil proměnu tanku ve vysílání Českého rozhlasu David Černý.
V dalších dnech nechal stát po tlaku některých politiků tank natřít opět na zeleno, jenže čtrnáct dní po Černého akci tank znovu natřela znovu na růžovo skupina poslanců. Artefakt následně skončil v Lešanech, kde později vzniklo vojenské technické muzeum.
Torzem tanku výtvarník připomněl ruskou okupaci Československa a následně vyjádřil podporu Ukrajině
Černý se v následujících dekádách na Smíchov ještě vracel na kulatá výročí ruské invaze do Československa.
Foto: Wikimedia, Zpjet
Dne 21. srpna 2008 na náměstí Kinských v Praze na Smíchově umístil torzo růžového tanku s bílým invazním pruhem, a o deset let později na padesáté výročí ruské invaze umístil na náměstí Kinských torzo tanku v klasické zelené barvě s bílým okupačním pruhem. Umělecký objekt byl dle jeho slov na travnaté ploše „Dočasně umístěn. Tak tomu říkali“. Na místě zůstal až do konce roku. V březnu 2022 je přetřel žlutou a modrou na výraz podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Pražská výstava zničené ruské techniky ukázala současnou válečnou realitu
V červenci 2022 se v Praze na Letenské pláni v rámci výstavy „Ukrajina je štítem Evropy“ objevily hned 4 kusy ruské vojenské techniky, které napadená země zneškodnila a ukořistila. Po dva týdny vystavený ohořelý šrot zahrnoval i chloubu ruské armády v podobě bitevního tanku T-90A v ceně 5 milionů dolarů či samohybný protiletadlový systém BUK M2 a dva typy samohybných minometných systémů.
Výstava vzbudila velký zájem médií i veřejnosti, u níž rezonovala i v souvislosti s ruskou invazí z roku 1968. Na „vernisáži“ promluvili ukrajinští politici, český ministr vnitra Vít Rakušan, pražský primátor Zdeněk Hřib a na místě nechyběl ani končící ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
