House of One.
V Berlíně má na místě kostela, který nechali zbořit východoněmečtí komunističtí pohlaváři, vzniknout místo pro věřící, které pod jednou střechou sdruží křesťany, židy a muslimy.
Akce i pro bezvěrce
Základní kámen stavby zvané House of One bude v Berlíně položen při slavnostním ceremoniálu 27. května. Budova v hodnotě 47 milionů eur, kterou navrhli berlínští architekti Kuehn Malvezzi, bude zahrnovat kostel, mešitu a synagogu propojenou s ústředním zasedacím prostorem. Lidé různých vyznání i ti nevěřící budou zváni na akce a debaty, které se budou pořádat ve velkém sále.
„Myšlenka je docela jednoduchá,“ prohlašuje Roland Stolte, křesťanský teolog a ředitel celého projektu. „Chtěli jsme postavit dům modliteb a učení, kde by tato tři náboženství mohla koexistovat, přičemž si každé zachová svou vlastní identitu.“
Různé cesty k bohu
Andreas Nachama, rabín, který na projektu rovněž spolupracuje, říká: „Existuje mnoho různých cest k Bohu a každá je dobrá.“ V novém centru víry by se křesťané, muslimové a židé věnovali víře odděleně, ale navzájem by se navštěvovali kvůli náboženským svátkům a oslavám,“ dodal rabín Nachama. Zástupci všech zúčastněných vyznání berou společnou stavbu jako důkaz toho, že mezi jednotlivými vírami není nenávist.
Dům bude postaven na místě kostela svatého Petra na Petriplatzu, který byl během druhé světové války poškozen a v roce 1964 zbořen východoněmeckými orgány. Když byly před více než deseti lety odkryty základy kostela, ve hře byla stavba nového křesťanského svatostánku, nebo památníku. Nakonec zvítězil nápad na stavbu budovy pro tři náboženství najednou.
Federální vláda a samotný Berlín přispěly dohromady částkou 30 milionů eur, dalších 9 milionů pochází z darů, zbývající finance by měla přinést sbírka, jež byla zahájená loni v prosinci. Projekt byl podpořen náboženskými komunitami a veřejností, i když zpočátku existovaly obavy, že dochází k umělému míchání náboženství nebo ke snaze o vytvoření náboženství nového.
Průřez budovou.
Velmi důležitým aspektem je podle autorů projektu také plánované zahrnutí lidí bez vyznání. Východní Berlín je podle místních velmi sekulární místo. Náboženské instituce musí najít nový jazyk a způsoby, jak být v dnešní době relevantní a navazovat kontakty uvnitř i mimo komunity věřících.
A co Praha?
Podobný projekt, i když v o dost větším měřítku, vzniká také v Abú Zábí ve Spojených arabských emirátech. Jinde ve světě se zatím spojit tři největší světová náboženství v jedné budově nepokoušeli.
V Praze je kromě křesťanských kostelů otevřena řada synagóg. Do roku 1992 ve městě ovšem fungovala pouze provizorní mešita, kde byly nevyhovující podmínky. Až v roce 1999 byla zprovozněna mešita na Černém Mostě, která se několikrát stala terčem útoků, naposledy v roce 2014, kdy byl její vstup potřísněn prasečí krví. V celém Česku je podle odhadů něco přes 20 tisíc muslimů. Při posledním sčítání lidu se v Česku k této víře ale přihlásilo jen něco přes 3 000 obyvatel. V Německu, které má přes 80 milionů obyvatel, žije bezmála pět milionů muslimů.
