Zelené střechy a fasády město zkrášlují i osvěžují

Zelená střecha na veřejné knihovně
V poslední době získávají na oblibě zelené střechy i fasády zřizované na firemních budovách, bytových domech, ale i rodinných domcích či garážích. Zlepšují klima, tlumí hluk, tepelně izolují, a přispívá na ně stát.

Mnozí architekti pracují se zelení rádi, například Stanislav Fiala, nositel ceny Architekt roku 2019. Do svého projektu rekonstrukce paláce Špork v centru Prahy zahrnul střešní zahradu, která nabízí nájemcům domu prostor k odpočinku i pořádání společenských akcí. Zelenou střechou, skýtající výhled na Národní divadlo, Petřín i Pražský hrad, se pyšní také jiný Fialův projekt, polyfunkční budova Drn na Národní třídě. V případě této stavby není zeleň přítomna pouze na střeše, ale i na fasádě. Zelené fasády neboli vertikální zahrady představují další možnost, jak přinést do města více přírody.

Praha podobné zapojení zeleně do stavebnictví podporuje, před dvěma lety například pro architekty, projektanty a developery připravila cyklus webinářů nazvaný Zelené střechy – šance pro Prahu včetně exkurzí po místních střešních zahradách. Zdaleka však nejde o jedinou metropoli usilující o svou revitalizaci, která by zahrnovala mimo jiné větší výskyt zeleně v ulicích.

Na stránkách projektu Go Florenc, zaměřeného na revitalizaci pražské ulice Na Poříčí, jsou příklady i dalších měst, která se snaží vytvořit pro své obyvatele kvalitnější životní prostředí. Mezi nejzelenější stavby světa patří „zelená dvojčata“ Bosco Verticale v Miláně. Jde o bytové domy, v nichž se nachází 113 domácností s terasami, které jsou posázeny více než 900 stromy, 5000 křovinami a nespočtem květin.

Pražané stojí o zeleň, vyslovili se v průzkumu

Obyvatelé světových metropolí si zkrátka začínají uvědomovat, že nelze stále jen zastavovat a betonovat veškeré volné plochy. Zachovat určité množství zeleně je nutné, pokud se lidem ve městě má žít příjemně. Zeleň plní nejen klimatickou funkci, kdy v létě působí proti kumulaci tepla, ale také zlepšuje kvalitu vzduchu, a navíc hraje i významnou estetickou a rekreační roli. Tu mnohdy unylý, bezbarvý beton rozhodně nezastane. Součástí zmiňovaného projektu Go Florenc bylo i šetření, v němž tisíce obyvatel české metropole sdělilo, co jim v ulici Na Poříčí chybí. Celých 85 procent respondentů odpovědělo, že zde postrádají zeleň. Přáli si vysadit stromy, zřídit předzahrádky, ale třeba i fontánky na pití.

Vedle střech a fasád jsou další možností, jak osvěžit městské prostředí, také zelené lavičky – sezení umístěné u stěny zdobené malou vertikální zahradou. V Berlíně jednu takovou lavičku nazvanou City Tree navrhla společnost Green City Solutions. Ta pracuje s mechem, který má své jedinečné vlastnosti – jednak pohlcuje jemný prach, jednak může pojmout velké množství srážek a potom ochlazuje okolní vzduch tím, že se voda z jeho povrhu pomalu odpařuje. Mechem lze pokrýt právě zelené stěny u laviček, které tak kolemjdoucím nabídnou v horkém létě odpočinek i ochlazení. Kromě toho zmíněná společnost umísťuje mech i na reklamní plochy, kde na jedné straně je reklama a druhou pokrývá „vzduchový filtr“ z mechu.

S příliš chytrými a hlavně příliš drahými lavičkami ovšem pražské zeleně nepřibylo

Praha v posledních letech také instalovala několik tzv. chytrých laviček se zahrádkou, například na Puškinově náměstí v Dejvicích. Kromě zeleně nabízely také připojení k internetu, možnost dobíjení mobilu a senzory na měření tepla a vlhkosti, vzhledem k vysokým nákladům na údržbu však město od tohoto konceptu upustilo. Pokud by v případě těchto laviček upustilo od všech nadbytečných funkcí a zůstal pouze důraz na zelené stěny, vyplněné určitými nenáročnými rostlinami, pak by se možná podařilo je ve městě zachovat a snad i rozšiřovat. Pozitivní zprávou je, že Ministerstvo životního prostředí vypsalo v říjnu loňského roku dotační program Nová zelená úsporám, kde lze zažádat mimo jiné o dotaci na výstavbu zelené střechy na rodinném nebo bytovém domě.

Obyvatelé Brna mohou využít také program Zeleň střechám!, jehož cílem je efektivní řešení hospodaření se srážkovou vodou u staveb. Moravská metropole je podle svých slov podporuje i vzhledem k tomu, že snižují míru hluku pronikajícího do interiérů budov, snižují prašnost a mají dobré tepelně izolační vlastnosti. Velkou inspirací pak je, že zelenou fasádou lze ozdobit i nevzhledné a k přírodě nešetrné výrobní haly, které v České republice přibývají závratnou rychlostí. Příkladem jde společnost LIKO-Vo, která jako první na světě postavila ve Slavkově u Brna průmyslovou halu porostlou desítkami druhů rostlin.

Mohlo by vás zajímat

Nejčtenější v kategorii Society