Zelené střechy a fasády město zkrášlují i osvěžují

Zelená střecha na veřejné knihovně
V poslední době získávají na oblibě zelené střechy i fasády zřizované na firemních budovách, bytových domech, ale i rodinných domcích či garážích. Zlepšují klima, tlumí hluk, tepelně izolují, a přispívá na ně stát.

Mnozí architekti pracují se zelení rádi, například Stanislav Fiala, nositel ceny Architekt roku 2019. Do svého projektu rekonstrukce paláce Špork v centru Prahy zahrnul střešní zahradu, která nabízí nájemcům domu prostor k odpočinku i pořádání společenských akcí. Zelenou střechou, skýtající výhled na Národní divadlo, Petřín i Pražský hrad, se pyšní také jiný Fialův projekt, polyfunkční budova Drn na Národní třídě. V případě této stavby není zeleň přítomna pouze na střeše, ale i na fasádě. Zelené fasády neboli vertikální zahrady představují další možnost, jak přinést do města více přírody.

Praha podobné zapojení zeleně do stavebnictví podporuje, před dvěma lety například pro architekty, projektanty a developery připravila cyklus webinářů nazvaný Zelené střechy – šance pro Prahu včetně exkurzí po místních střešních zahradách. Zdaleka však nejde o jedinou metropoli usilující o svou revitalizaci, která by zahrnovala mimo jiné větší výskyt zeleně v ulicích.

Na stránkách projektu Go Florenc, zaměřeného na revitalizaci pražské ulice Na Poříčí, jsou příklady i dalších měst, která se snaží vytvořit pro své obyvatele kvalitnější životní prostředí. Mezi nejzelenější stavby světa patří „zelená dvojčata“ Bosco Verticale v Miláně. Jde o bytové domy, v nichž se nachází 113 domácností s terasami, které jsou posázeny více než 900 stromy, 5000 křovinami a nespočtem květin.

Pražané stojí o zeleň, vyslovili se v průzkumu

Obyvatelé světových metropolí si zkrátka začínají uvědomovat, že nelze stále jen zastavovat a betonovat veškeré volné plochy. Zachovat určité množství zeleně je nutné, pokud se lidem ve městě má žít příjemně. Zeleň plní nejen klimatickou funkci, kdy v létě působí proti kumulaci tepla, ale také zlepšuje kvalitu vzduchu, a navíc hraje i významnou estetickou a rekreační roli. Tu mnohdy unylý, bezbarvý beton rozhodně nezastane. Součástí zmiňovaného projektu Go Florenc bylo i šetření, v němž tisíce obyvatel české metropole sdělilo, co jim v ulici Na Poříčí chybí. Celých 85 procent respondentů odpovědělo, že zde postrádají zeleň. Přáli si vysadit stromy, zřídit předzahrádky, ale třeba i fontánky na pití.

Vedle střech a fasád jsou další možností, jak osvěžit městské prostředí, také zelené lavičky – sezení umístěné u stěny zdobené malou vertikální zahradou. V Berlíně jednu takovou lavičku nazvanou City Tree navrhla společnost Green City Solutions. Ta pracuje s mechem, který má své jedinečné vlastnosti – jednak pohlcuje jemný prach, jednak může pojmout velké množství srážek a potom ochlazuje okolní vzduch tím, že se voda z jeho povrhu pomalu odpařuje. Mechem lze pokrýt právě zelené stěny u laviček, které tak kolemjdoucím nabídnou v horkém létě odpočinek i ochlazení. Kromě toho zmíněná společnost umísťuje mech i na reklamní plochy, kde na jedné straně je reklama a druhou pokrývá „vzduchový filtr“ z mechu.

S příliš chytrými a hlavně příliš drahými lavičkami ovšem pražské zeleně nepřibylo

Praha v posledních letech také instalovala několik tzv. chytrých laviček se zahrádkou, například na Puškinově náměstí v Dejvicích. Kromě zeleně nabízely také připojení k internetu, možnost dobíjení mobilu a senzory na měření tepla a vlhkosti, vzhledem k vysokým nákladům na údržbu však město od tohoto konceptu upustilo. Pokud by v případě těchto laviček upustilo od všech nadbytečných funkcí a zůstal pouze důraz na zelené stěny, vyplněné určitými nenáročnými rostlinami, pak by se možná podařilo je ve městě zachovat a snad i rozšiřovat. Pozitivní zprávou je, že Ministerstvo životního prostředí vypsalo v říjnu loňského roku dotační program Nová zelená úsporám, kde lze zažádat mimo jiné o dotaci na výstavbu zelené střechy na rodinném nebo bytovém domě.

Obyvatelé Brna mohou využít také program Zeleň střechám!, jehož cílem je efektivní řešení hospodaření se srážkovou vodou u staveb. Moravská metropole je podle svých slov podporuje i vzhledem k tomu, že snižují míru hluku pronikajícího do interiérů budov, snižují prašnost a mají dobré tepelně izolační vlastnosti. Velkou inspirací pak je, že zelenou fasádou lze ozdobit i nevzhledné a k přírodě nešetrné výrobní haly, které v České republice přibývají závratnou rychlostí. Příkladem jde společnost LIKO-Vo, která jako první na světě postavila ve Slavkově u Brna průmyslovou halu porostlou desítkami druhů rostlin.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Berlín je jistota, Praha dobrodružstvím. Chtěla bych propojit obě metropole, říká Danuše Siering pro LN

Již na jaře příštího roku by mohla odstartovat revitalizace jedné z nejrušnějších pražských lokalit, a to okolí ulice Na Poříčí. Ta by se měla proměnit na artový bulvár, kde by byly zahrádky a lidi by se tam rádi potkávali. Za projektem stojí Danuše Siering, kterou inspirovaly občanské iniciativy z Berlína, kde jsou lidé mnohem aktivnější. Díky jejímu projektu GoFlorenc si Pražané vlastními silami vymohli zcela jinou ulici Na Poříčí.

Nejčtenější v kategorii Society