Jan Zrzavý se po letech vrací do Telče

„Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti,“ řekl umělec Jan Zrzavý. Jeho tvorba se po 18ti letech vrátila do zámecké galerie v Telči.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Jan Zrzavý kehrt nach vielen Jahren nach Telč zurück

Kvůli vážné nemoci neměl Jan Zrzavý perspektivu dlouhého života, proto mu otec dovolil studium malířství. U příjimacích zkoušek v Praze však neuspěl, tak studoval školu soukromou. Nakonec nastoupil na UMPRUM, odkud byl po několika letech vyloučen. Stal se tedy malířem samoukem. Zdánlivě nešťastné vyhlídky se však záhy proměnily v úspěšnou uměleckou dráhu korunovanou titulem národního umělce. 

Vřelý vztah Jana Zrzavého k renesanční Telči vyústil v osobní přání, aby jeho díla byla vystavena právě v tomto historickém městě na Vysočině. Tak se stalo a od roku 1988 do 2007 mohli návštěvníci galerie telčského zámku obdivovat například okouzlující Kleopatru a pověstné lodičky pohupující se na něžných vlnách nekonečných moří. 

Expozice Jana Zrzavého v Telči

„Znovuotevření zámecké galerie v Telči a její první projekt, který představuje výtvarné dílo výjimečné osobnosti českého moderního umění, Jana Zrzavého, není pouze kulturní událostí. Je to především návrat k odkazu a přání samotného umělce, který pocházel z Vysočiny, našel zde inspiraci a k Telči si vytvořil osobní pouto. Jsem ráda, že díky obnově galerie na Státním zámku Telč můžeme obrazům Jana Zrzavého zajistit ty nejlepší výstavní podmínky,“ uvádí Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, který spravuje Státní zámek Telč.

Český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a příležitostný publicista Jan Zrzavý je považován nejen za klíčovou osobnost avantgardy nastupující začátkem 20. století, ale také za představitele tzv. magického realismu. 

Jan Zrzavý, Milosrdný Samaritán, 1914–1915

Právě otevřená expozice nese název Sen o skutečnosti. „Pojmenování vychází z autorova výroku: ‚Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti.‘ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora,“ říká kurátorka Alice Němcová z Národní galerie Praha. Právě NGP společně s Národním památkovým ústavem výstavu iniciovala. Dobře, že Zrzavého přání bylo znovu naplněno.