Česko s novou vládou se pro Německo stává nejzajímavější zemí střední Evropy

Dva týdny po sobě zažilo Německo i Česko volby, které změnily směřování země a v obou případech měly překvapivé a vlastně nepravděpodobné vítěze. S výsledkem, který v obou zemích dostává k moci zatím politicky i početně nejsložitější vlády za mnoho posledních let.

Česko se ze současné středoevropské konstelace vymaňuje plnou demokratičností vlády Petra Fialy a jasným euro-atlantickým směřováním nového kabinetu Foto: FB Petra Fialy

Otázkou, kterou si je třeba při pohledu na mapu i ekonomickou realitu klást, zůstává, jak budou tyto dvě vlády spolu schopny spolupracovat. Zda se Česká republika dokáže v příštích letech z pozice „nejméně zajímavého souseda Německa“ a i díky užší spolupráci s Německem a Rakouskem vymanit ze skupiny podivně se vyvíjejících visegrádských zemí s k autoritářství směřujícími režimy v Polsku a Maďarsku a chaotickou populistickou vládou na Slovensku.

Vládní strany se vzájemně neznají

Na první pohled vypadají dvě vznikající vládní koalice jako politicky nekompatibilní. Nová spolková vláda bude mít v čele sociálně demokratického kancléře a dosavadního ministra financí Olafa Scholze, jemuž hlavně vděčí SPD za zázračné znovuvzkříšení a senzační a nečekané vítězství ve spolkových volbách. Nečekané i proto, že SPD byla osm let juniorním partnerem ve velké koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Na tomto místě uveďme, že česká sociální demokracie (ČSSD), jež byla ve vládě Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v podobné pozici menšího partnera, v českých volbách naopak zcela propadla a poprvé od listopadu 1989 není parlamentní stranou.

Nová česká vláda bude mít v čele profesora Petra Fialu, předsedu pravicové Občanské demokratické strany, která v minulosti, až do nástupu Babišova ANO, pokládala sociální demokraty za svého hlavního politického soupeře.

Občanští demokraté také především v evropské politice stále bojují s dědictvím svého zakladatele, dvojnásobného premiéra a dvojnásobného českého prezidenta Václava Klause. V Evropském parlamentu jsou mimo hlavní proud
a jsou v euroskeptické skupině, v níž po odchodu britských konzervativců dominuje stále více protievropská polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Pro zajímavost dodejme, že stále více extrémisticky orientovaný Klaus se s ODS v Česku rozešel a v Německu se v minulosti objevoval jako řečník na mítincích Alternativy pro Německo (AfD).

Tím ale nekompatibilita české a německé vlády nekončí. Své partnery v dnešní české vládě nemají ani dvě další německé vládní strany Zelení a Svobodní (FDP). Čeští Zelení se v Česku v říjnových volbách nedostali před 1,5 % a za jejich „náhradu“ jdou brát čeští Piráti, početně nejmenší z nových vládních stran, pouze částečně. I když sedí s německými Zelenými v jedné frakci v Evropském parlamentu, podporují například zcela otevřeně jadernou energetiku jako základ „české cesty“ k omezení produkce skleníkových plynů a uhlíkové neutralitě. A to v situaci, kdy Německo v příštích letech zavře atomové elektrárny. 

Ještě pikantnější je to s FDP. Němečtí liberálové jsou totiž součástí frakce Renew a jsou v evropském parlamentu partnery Babišova v současnosti populisticky-levicového ANO. A to přesto, že v českém politickém spektru by měly k Fialově ODS především v ekonomických otázkách velice blízko. Ale jakékoli kontakty mezi činiteli obou stran jsou v současnosti nulové. Další tři strany české vládní koalice Starostové a nezávislí, lidovci a křesťansko-pravicové
TOP 09 jsou součástí Evropské lidové strany. Jen lidovci však mají užší vazby na německou CDU/CSU.

Společný demokratický základ

Pokud se však podíváme na programy obou koalic, najdeme tam jednu základní shodu a tou je snaha o urychlení modernizace obou zemí. V Německu má být tažena zelenou transformací, v Česku pak modernizací infrastruktury a fungování státu, kterou nemá zelená transformace příliš zatěžovat. To však jsou jen rozdílné akcenty, směr je v zásadě společný. 

Podobné je to i v sociálních otázkách, například změnách v důchodovém systému, důrazu na rozpočtovou odpovědnost, nebo třeba překvapivě i ve výstavbě nových bytů. Společné oběma vládám je také rozšíření volebního práva – v Německu možností volit už od 16 let, v Česku umožněním korespondenční volby ze zahraničí.

V programech obou koalic jsou samozřejmě i mnohé rozdíly. Nový český kabinet chce v nevzdáleném horizontu navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP, nechce učinit zásadní kroky směřující k přijetí eura a rozhodně není většinově nadšen eurofederalistickým směrem vývoje EU, který chce prosazovat nový spolkový kabinet.

Podstatná mi ale v dnešní středoevropské konstelaci přijde plná demokratičnost nové české vlády, snaha o likvidaci deformací po fakticky osmi letech dominance oligarchy Andreje Babiše v české politice a jasné euro-atlantické směřování nového kabinetu v Praze. A také přijetí Zelené dohody EU jako faktu a cíle, jež i Česko chce naplnit. 

Už tím se Česko z dnešní středoevropské konstelace vyčleňuje. Může proto být pro Německo tou nejzajímavější zemí, přinejmenším ve střední Evropě.

Autor je EU editorem Deníku  

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Wagner, Bayreuth a zbytek světa: Dokument hledá příčiny fascinace rozporuplným skladatelem

Proč lidé na celém světě milují hudbu Richarda Wagnera, ke kterému se zejména v Německu často přidává přívlastek kontroverzní? Z čeho pramení fascinace napříč hranicemi, politickou orientací i konfesemi? Proč Židé, křesťané a muslimové milují jeho hudbu? Odpověď se snažil najít Axel Brüggemann, německý novinář a dokumentarista, znalec života a díla Richarda Wagnera, jehož devadesátiminutový film promítají vybraná, vesměs artová či menší kina.
Přečtěte si

Ve znalosti angličtiny jsou Poláci na prvním místě ve střední Evropě, Češi skončili poslední

Podle každoročního žebříčku English Proficiency Index, který poměřuje úroveň znalosti angličtiny ve více než 110 zemích světa, je Polsko na prvním místě mezi zeměmi střední Evropy, a Česká republika je ze zemí této oblasti na posledním místě. Hůř než Češi mluví anglicky už jen obyvatelé Francie, Itálie a Španělska.

Nejčtenější v kategorii Society