Daniel Šmíd. Foto: Joli Halalová.
O pána z nástupiště jsem se ale dál nezajímal. Nebrouzdám totiž po sítích za účelem náhodného nacházení „něčeho“. Nechávám se inspirovat vybranými konkrétními profily mužů, kteří tíhnou ke klasické eleganci, hodnotným materiálům a tradičnímu zpracování. Ty sleduji. Muže, kteří jdou stejným směrem jako já. Právě proto se tomuto pánovi zřejmě dařilo unikat mé pozornosti.
Německý, nebo reklamní zázrak?
Sociální média čas od času ovšem vypustí na svět někoho, kdo je převlečen za někoho jiného, a udělá svým vzezřením a svými činy žádoucí virální počiny. „Znáte toho hipster-dědu? Toho, co se tak skvěle obléká? Jakýsi Němec asi. Má styl, nemyslíte?“ zazněla jednoho dne otázka, která mě vyprovokovala k přemýšlení, koho asi může mít dotyčný tazatel na mysli. Napadl mě Alessandro Manfredini, Anthony Varrecchia, Philippe Dumas i Aiden Brady, přičemž jsem se hned v mysli opravil, jelikož na něho označení „děda“ rozhodně nesedí. Má na mysli Jasona Julese? Ne, zaznělo přece, že jde o Němce. Jedná se tedy o Bernharda Roetzela, který má opravdu styl a opravdu se skvěle obléká? Ale k němu mi opravdu nesedí ani slovo „děda“ ani „hipster“.
Nebojím se přiznat, že něco nevím, a to ani v případě, jedná-li se o obor mě z nejbližších, tedy o pánské oděvy. A tak jsem to přiznal. Přičemž tázající hned vytáhl svůj mobil a po chvíli hledání mi ukázal profil onoho muže.
K čemu to má?
Modrý oblek s šedou vestou, zpod které do světa křičel opasek v barvě koňaku. Pod vestu opasky nenosíme, napadlo mě. Na několika fotografiích, které mi běhaly před očima, měl onen pán s brýlemi motýlka a kapesníček zasunutý ve vnější náprsní kapse. Stejný vzor i barvu. Škoda, řekl jsem si. Škoda, že nejsou „jen“ podobné, ale jsou stejné. Kde usnula kreativita jejich nositele? Ve stejné kapse mě přilákala vetknutá spona na kravatu s nějakým čtvercovým kamenem.
Britt Kanja a Günther Krabbenhöft. Foto: Facebook / Britt Kanja.
Na první pohled mi to připomnělo část propisovací tužky, kterou nosil náš učitel chemie v kapse u šedého pláště. Mé oči běhající po obrazovce cizího mobilu zasáhly dva velké pečetní prsteny s tmavými kameny, každý na jedné z vetchých štíhlých rukou tohoto pána. Už jeden takový obr je dost, natož pak dva, pomyslel jsem si krátce. Dvojitá řada korálků na pravačce a něco jako malý světelný řetěz visící od prvního pravého poutka kalhot do pravé kapsy mě od prstenů doslova stáhl dolů. K čemu to tam má?
Korunu mému údivu nad přemírou nápadných doplňků dal vějíř. Na fotografii držel tento pán v klobouku typu homburg ve své ruce onu věc, kterou si se světem mužů nemohu spojit dohromady. A to ani přesto, že jimi svůj voskový obličej čas od času zakrýval i Karl Lagerfeld.
Přitom základ by docela ušel, pomyslel jsem si. Nemám nic proti oděvním kombinacím několika barev. Skvěle fungují dvě barvy a jedna nebarva k tomu. „Nebarvou“ mám na mysli černou a bílou. Oděvy, které měl tento muž, sice tuto moji hranici minimálně o jednu barvu překračovaly, byly nejspíše konfekční, avšak až na výjimky vzácně pěkně sladěné. Všem outfitům, které jsem zahlédl, kraloval, jak to obvykle bývá, klobouk v jedné z barev outfitu. Kotníkové boty a ohrnuté nohavice, které byly na většině fotek, mi najednou ve spojení s věkem toho muže umožnily vyvolat vzpomínku pár let starou. Kde však zůstal ten švihák? Jeho styl, který tehdy vyvolal nejen mé pozvednuté obočí, se doslova ztrácel pod doplňky připomínající spíše vánoční výzdobu periferního supermarketu než klidný vánoční večer v pomalém rytmu hygge.
Práce agentury
Zřejmý úspěch v roli hvězdy sociálních sítí, různých party a komerčních projektů způsobil, že se z pana Günthera Krabbenhöfta stala karikatura sebe samého. I přesto, že je pan Krabbenhöft autorem knihy vzpomínek na svůj relativně nenudný život nesoucí název Sei einfach du (Buď jednoduše sám sebou), mám obavu, že jednu z posledních fotografií, kdy byl opravdu sám sebou, pořídil onen britský turista v Berlíně úplně na samotném začátku.
Na jeho vzhledu se nyní podepisuje PR agentura, která jeho tvář prodává komerčním subjektům s jasně čitelným cílem: Vytvořit, rozšířit a udržovat viditelnost umělců a maximalizovat jejich plný potenciál na trhu.
Německo má spousty inspirativních, vlastím osobitým stylem oplývajících a skvěle oblékaných mužů. Věřím, že se k nim pan Krabbenhöft třeba brzy vrátí.
Lektor kultivovaného projevu, firemní kultury a etikety a nezávislý publicista. Své články zabývající se tématy klasického pánského oděvu a gentlemanství publikuje v několika lifestylových magazínech, je autorem první české knihy o oděvech mužů Smart Casual a knihy o chování a přátelství pro děti.
