Britt Kanja a Günther Krabbenhöft. Foto: Facebook / Britt Kanja.
Na N&N jsme už psali o vašem charakteristickém módním stylu. Byl to jeden z našich nejčtenějších článků. Čím si vysvětlujete, že máte tak velký úspěch, a to hlavně u mladých lidí?
Já se nepřestávám divit tomu, že máme právě mezi mladými tolik fanoušků. Říkám si, že já a Britt jsme možná takový netypický exemplář, který dokazuje, že člověk může zestárnout, a přitom zůstat mladý. Dokládáme to vlastním stylem a specifickým pohledem na svět. Díky tomu jsme velmi blízko tomu, jak život vnímají mladí lidé, a myslím, že i díky tomu působíme autenticky. K tomu můžeme připočítat chuť trávit s mladými čas na večírcích a také s nimi moci sdílet jejich myšlenky a zájmy.
Spousta lidí se ráda obléká do černé, ale váš módní styl je pestrobarevný. Hrajete si s materiály, barvami, doplňky. Je díky tomu váš osobní svět bohatší?
Důležitá v tomto případě samozřejmě není barva, kterou člověk ukazuje navenek, ale rozmanitost a pestrost, která je ve mně, v mých myšlenkách a jednání. Je jasné, že se většina mladých lidí řídí podle toho, co nosí moji přátelé, co nosí známí lidé na veřejnosti – a tam se objevuje spousta černé, protože touhle barvou si člověk může být jistý.
Myslím si ale, že jsem jiný než ostatní a vzpírám se nechat se unášet proudem mainstreamu. Proto je pro mě důležité, teď když jsem starší, abych svým pestrým a barevným oblečením vnášel do svého každodenního života i mezi ostatní více energie a barev. V černém oblečení mají lidé často i smutný výraz ve tváři, a proto je pro mě pestrá ta nejkrásnější barva ze všech.
Nedávno jste oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Spousta lidí by si přála mít vaši energii a optimismus. Máte na ně recept?
Nevím, jestli na to mám recept. Vím jen, že život je konečný. No a pak už jde přece o pouhé rozumné rozhodnutí, abych to, co mi v životě ještě zbývá, vyplnil zábavou, než abych do posledních let svého života vstupoval smutný a skleslý. A než život skončí, chtěl bych si ho užívat s radostí. Do budoucnosti jednoduše nahlížím s optimismem. S dobrou náladou nemusí být všechno nutně lepší, ale ani horší. S optimismem se ale žije snáze.
Günther Krabbenhöft. Foto: Francesca Camilla.
Už více než třicet let žijete v domě poblíž mostu Admiralbrücke, ve čtvrti, která je známá svými večírky. Do jaké míry vás to místo ovlivnilo?
Vždycky, když tam tak v letních večerech postávám a pozoruji lidi, kteří se tam baví a mluví spolu, tak si je i prohlížím. A musím říct, že pokud jde o vnější vzhled, tak se málokdy najde někdo, kdo by mě inspiroval, u koho bych si řekl „no teda, ten vypadá zajímavě i navenek“. Každý je samozřejmě originál, o tom není pochyb, ale objevuje se tak málo individuality, je to spíš masa, která vypadá navenek vlastně stejně. To je mi moc líto.
Party, móda, taneční parket, objetí, vidět a být viděn… To všechno je teď v kómatu. Co byste k této době dodal?
Můžu jenom říct, že všechno tohle je důležité. Nejdůležitější je zůstat zdravý, ale vůbec nejdůležitější jsou ta objetí. Ano, i teď, kdy musím dodržovat odstup, jsem blízko k přátelům i k lidem, protože vnitřní propojení ani spojení přes internet nezná vzdálenosti… To se tedy zvládnout dá.
Ale tohle nenucené spontánní setkávání, to mi moc chybí. Život je samozřejmě neustále v pohybu. Změna je v životě jedinou konstantou, ale také nesmí trvat příliš dlouho. A tak musíme mluvit i o tom, jak můžeme žít v téhle době s virem, který je a bude součástí našeho života.
Günther Anton Krabbenhöft (*1945)
Narodil se nedaleko Hannoveru do rodiny, kde měl čtyři další sourozence. Vyučil se kuchařem a tomuto povolání se věnoval celých 50 let. V 70. letech se přistěhoval do Berlína. V posledních letech začal navštěvovat různé kluby berlínské techno scény. V roce 2015 byl zmíněn v článku deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung a už v létě téhož roku se z něj stala celosvětová celebrita. O jeho módních kreacích, které si fanoušci mohou prohlédnout především na Instagramu, informoval i časopis Cosmopolitan, který ocenil Krabbenhöftův “důrazně elegantní styl” a nazval jej „módním dědou“. Americký Huffington Post jej zase označil za „nejmódnějšího dědu na světě“. Nyní jej oficiálně jako mužského modela zastupuje berlínská reklamní agentura. Typická je pro něj buřinka a vesta.
Tento článek si můžete přečíst i v němčině.
