Nový seriál HBO My děti ze stanice Zoo se natáčel i na Smíchovském nádraží

„Alkohol a hash ve 12, heroin ve 13, na ulici ve 14 letech.“ Tímto textem byl inzerován film My děti ze stanice Zoo, který v roce 1981 vzniknul v Německu na základě stejnojmenné knihy. Knihu napsali o tři roky dříve dva reportéři magazínu Stern po dlouhých diskusích s jejich „zdrojem z ulice“, dívkou s pseudonymem Christiane F. Nyní je Christiane F. zpět. Dávku s heroinem si ovšem nebude aplikovat v kině, ale v seriálu televizní stanice HBO. A zajímavé je, že filmaři našli ideální kulisy pro seriál i na pražském Smíchově nebo v areálu Pragovky.

Protagonisté seriálu My děti ze stanice Zoo (zleva): Lea Drinda, Lena Urzendowsky, Jana McKinnon, Michelangelo Fortuzzi a Bruno Alexander.

Původního knižního vydání z roku 1978 se prodalo na tři miliony výtisků a po dobu 95 týdnů se kniha držela na prvním místě v žebříčku bestsellerů, který vydává německý časopis Spiegel.

Také film, který na základě knihy vznikl, přitáhl jen v Německu do kin téměř pět milionů diváků. Zároveň šlo asi o nejlepší materiál, který měl odradit dospívající generaci od drog zaručeným hororovým receptem.

Střízlivá hlavní představitelka

Nový seriál se zaměřil právě na postavu Christiane F. Jeho hlavní představitelka Jana McKinnon, narozená v roce 1999 v Rakousku, vypadá více žensky než její dětská předchůdkyně Natja Brunckhorst, které v době natáčení původního filmu bylo sotva 15 let.

Jana McKinnon je herečka, která působí v Rakousku a v Austrálii. Před kamerou stála již ve čtyřech letech. Na otázku, jestli někdy drogy vyzkoušela, pro magazín Bunte odpověděla: „S drogami nemám žádné zkušenosti. Také nerada piju alkohol. Na party jsem začala chodit relativně brzy a často jsem byl jediná, kdo byl střízlivý. A opravdu se mi to tak i líbilo, protože jsem se pokaždé mohla ponořit do hudby.“

Berlín na Smíchově

Nový seriál má zatím osm epizod po 50 minutách. Kromě Christiane se v něm potkáme se všemi jejími parťáky.  I v seriálu tito mladí lidé vlézají do kachlových katakomb „ve stanici Zoo“, kde přežívají. A právě tyto katakomby se částečně přenesly až do Prahy. Některé scény se natáčely ve vysočanské Pragovce, jiné na Smíchově nebo v prostorách Divadla X10. Smíchovské nádraží se pro účely filmu dokonce na čas proměnilo v berlínské.

Hudba seriálu pochází od Davida Bowieho, v různých remasterech uslyšíte například jeho skladby Station to Station, Heroes nebo Suffer Jet City. Jeho hudba nakonec hrála hlavní roli také ve filmové adaptaci z roku 1981. Ale i to je vlastně paradox. Bowie přišel do Berlína, aby se zbavil drogové závislosti a zklidnil svůj život. Dnes jeho hudba doprovází nejen kultovní film o drogách, ale i nový seriál.

Mohlo by vás zajímat

Dušan Martinček
Přečtěte si

Ivo Kahánek: Ticho má mnoho podob

Hostem Salónku Lucie Šilhové byl v pražské Art&Event Gallery klavírista a hudební pedagog Ivo Kahánek. Veselý interpret vážné hudby kromě jiného prozradil, že s Dvořákovým klavírním dílem je třeba zacházet jako s dobrým parfémem. Dvě tři kapky stačí. Celý flakón by nikdo nevydržel, dodal virtuos k pětihodinovému souboru skladeb,…
Přečtěte si

Školou života pro mě bylo devět let v Hamburku, říká primabalerína Pollertová

Opravdu talentovaní baleťáci umí hned lyžovat, bruslit, cokoli. Kouknou na pohyb a skvěle ho okopírují. Jako každého sportovce je bolí nohy, bolest ale nesmí brát vážně. „Rozdíl mezi baletkou a sportovcem je, že my se při bolesti usmíváme, sportovec se kření či šklebí či má křeč,” prozradila magazínu n&n provozovatelka Baletní akademie Adély Pollertové, která sídlí v domě Černá labuť Na Poříčí.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign