Zaměstnavatelé v Praze jsou i díky pandemii čím dál otevřenější práci mimo kancelář Foto: Shutterstock
Globální žebříček Cities Best Facilitating Remote Work je založen na široké škále faktorů rozdělených do čtyř kategorií. Vyhodnocuje legislativní náročnost práce na dálku, životní náklady (daně, bydlení, denní výdaje…), občanskou infrastruktura (včetně bezpečnosti, rovnosti pohlaví, přístupu ke zdravotní péči nebo kvalitnímu veřejnému vzdělávacímu systému) a pohodlí pro život (kultura, veřejná doprava…) Údaje jsou shromažďovány z různých důvěryhodných zdrojů, včetně Světové banky, Evropské komise a Světové zdravotnické organizace (WHO).
Praha je v žebříčku evropských měst na prvním místě a celosvětově pátá, lepší jsou pouze Melbourne, Montreal, Sydney a Wellington. Praha bodovala v kategoriích, jako je kvalita dopravy, veřejné vzdělávání, rovnost žen a mužů a dostupnost bydlení. Mezery má pak v daňových a administrativních procedurách týkajících se zahraniční digitálních nomádů.
Před pandemií zůstával homeoffice v České republice vzácným jevem, pouze 4 % zaměstnaných osob deklarovalo, že „obvykle“ pracují z domova. To je o 1,2 procentního bodu méně, než je průměr v Evropské unii. Další hlavní evropská města, Berlín, Madrid a Londýn, se žebříčku umístily celosvětově na 11., 17. a 36. místě, ostatní přední evropské metropole jako Brusel (52.), Paříž (62.) a Řím (66.) příliš nezabodovaly. V první polovině žebříčku lze nalézt i další města střední a východní Evropy, včetně Tallinu a Záhřebu na 7. a 8. místě, níže se umístily Varšava (22.) a Vídeň (23.).
„Pandemie urychlila trend práce na dálku více, než jsme očekávali,“ komentoval na portálu Kafkadesk žebříček Carsten Lebtig, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti WorkMotion. „Technologie nezbytné pro práci na dálku tu byly samozřejmě už před pandemií. Co se však změnilo, je přístup firem k práci z domova.“
