Putina kdysi v Berlíně pasovali na rytíře. Rituál to byl ale jen turistický

Kuriózní scéna z ceremoniálu při návštěvě Putina v červnu 2000 v Berlíně dnes působí téměř strašidelně. Vladimira Putina „opasovali“ na rytíře.

Deník Tagesspiegel připomněl návštěvu ruského prezidenta z 15. a 16. června 2000 v Berlíně. Necelé tři měsíce po ruských prezidentských volbách, kdy vystřídal Borise Jelcina, přijel Vladimir Putin do německého hlavního města, kde se mu dostalo přivítán i s vojenskými poctami.

Během turistického ceremoniálu Putin poslušně poklekl, poznamenává německý deník Tagesspiegel Foto Rainer W. During

Putin tehdy navštívil pracovně i soukromě kancléře Gerharda Schrödera, prezidenta Johannese Raua v zámku Bellvue, položil věnec u ruského památníku v Treptow a samozřejmě se prošel pod Braniborskou branou. Na večeři při svíčkách v pevnosti Zitadelle Spandau na severu Berlína se mu pak dostalo neobvyklé pocty, které si svět tehdy nevšiml. Putin ochotně poklekl před ceremoniářem a nechal se vyfotografovat během turistického rituálu, kdy ho “pasovali” do rytířského stavu. Dnes však působí tato fotka úplně jiným dojmem než v době, kdy vznikla.

Další vyznamenání, které mělo být Putinovi uděleno, později nedostal. Byl jedním ze čtyř navržených adeptů na cenu “Quadriga”, která se v Německu udělovala od roku 2003. Že cenu Putin nakonec nedostal, bylo nejen důsledkem mnohých protestů ze zahraničí, ale rozhodujícím faktorem bylo prohlášení tehdejšího českého prezidenta Václava Havla, že pokud bude Putin vyznamenán, vrátí cenu, kterou dostal “za sílu vzpřímené chůze.” V důsledku toho se Putin musel vzdát trofeje v podobě znaku Braniborské brány, a od té doby již ocenění Quadriga nebylo nikdy uděleno. A v Německu se už žádné další pokusy o vyznamenání Putina neuskutečnily.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Muzeum a galerie jako pevnost? Loupež v Drážďanech rozvířila debatu o bezpečnosti

Před dvěma lety otřásla Drážďany loupež století, jak vloupání do slavné klenotnice Historická Zelená klenba v areálu Rezidenčního zámku v barokním centru nazvala místní média. Pachatele sice policie již dopadla, po klenotech se nicméně slehla zem a příslušné úřady řeší, jak zvýšit bezpečnost uměleckých sbírek v muzeích či galeriích.
Přečtěte si

Štěpán Altrichter: Češi lépe improvizují, Němci organizují

Scenárista a režisér Štěpán Altrichter (1981) žije od svých dvanácti let střídavě v Česku a v Německu. Debutoval absurdní tragikomedií z krušnohorských lesů Schmitke (2014), natočenou v česko-německé koprodukci. Snímek byl nominován na devět Českých lvů, z nichž dva získal, a na tři Ceny české filmové kritiky. Tři nominace na Českého lva získal i jeho následující film Národní třída, černohumorné drama podle knihy Jaroslava Rudiše, s Hynkem Čermákem v hlavní roli. V rozhovoru pro N&N magazín popisuje, v čem se liší přístup k filmu a filmování v Česku a Německu, a svěřuje se, co prožíval, když ho umístili do dívčí třídy německé školy i přesto, že vůbec neuměl německy.
Foto: archiv
Přečtěte si

Tomáš Kafka: Nákazy koronavirem přicházejí a odcházejí, ale německo-české partnerství zůstává

České předsednictví bude usilovat o to, aby EU zůstala co nejvíce jednotná a funkční, nastínil velvyslanec ČR v Německu Tomáš Kafka s tím, že bez Angely Merkelové nepůjde o snadný úkol. „Při nezbytných kompromisech nám bude velmi chybět německá kancléřka, která byla možná šampionkou v politice kompromisů,“ posteskl si v rozhovoru pro Sudetendeutsche Zeitung. „Vzhledem ke koronavirové krizi potřebujeme v mnoha ohledech zdravou Evropu. EU musí být odolnější, protože jsme stále více obklopeni konkurenty, kteří nám nemusí být nutně nakloněni,“ naznačil pravděpodobné priority nadcházejícího českého předsednictví.

Nejčtenější v kategorii Society