Teufelsberg: Jak se z odposlouchávací základny stala základna umění

Berlínský Teufelsberg je asi nejznámější „ztracené místo“ v Berlíně. Z někdejší britsko-americké odposlouchávací základny je dnes lokalita, kde se scházejí berlínští umělci, ale i běžní obyvatelé, kteří si z vrcholu kopce udělali výletní místo. V zimě se tu, pokud je tedy sníh, sáňkuje a bobuje, v létě pak chodí za kulturou.

„Ďábelská hora“ je vlastně uměle vzniklý kopec o výšce 120 metrů v západní části města, konkrétně ve čtvrti v Grunewald. Od roku 1950 sem bylo během 22 let navezeno 26 milionů metrů krychlových suti, která vznikla po náletech během druhé světové války. Zároveň jde o druhé nejvyšší místo v Berlíně. Američtí a britští spojenci si zde proto v roce 1957 zřídili odposlouchávací základnu, která zde fungovala až do pádu Sovětského svazu.

Vzpomínka na sníh

To však nebránilo tomu, aby byl v roce 1972 kopec zasypán pískem a ornicí a osázen milionem stromů. Město zde nechalo postavit zařízení pro zimní sporty, vznikla sjezdovka, sáňkařská dráha, skokanský můstek a vleky. U příležitosti 750. výročí vzniku Berlína, které připadlo na rok 1987, se na místní sjezdovce už 28. prosince 1986 dokonce konala soutěž v paralelním slalomu, které se účastnili známí lyžaři. Vítězem se stal bývalý mistr světa a olympijský vítěz z roku 1980 Leonhard Stock z Rakouska.

Vzpomínám si, jak jsme i my s rodinou ještě v 90. letech chodili na Teufelsberg lyžovat a sáňkovat. Dnes už ale v Berlíně vlastně ani nevíme, jak sníh vypadá. Ty časy, kdy jsme se procházeli po zamrznutých jezerech nebo na nich bruslili a stavěli sněhuláky, jsou ty tam.

Z ruin do historie

Po sjednocení Německa se Američané z Německa stáhli, studená válka byla ukončena. Elektronické odposlouchávací zařízení bylo odstraněno, budovy a radarové kupole však zůstaly stát. Město Berlín pak prodalo území o rozloze 15 000 metrů čtverečních za 5,2 milionu tehdejších marek investiční skupině Teufelsberg KG. Vyrůst tu měl hotel s konferenčním centrem, špionážní muzeum, exkluzivní byty a restaurace. Stavební projekt však selhal kvůli velkému odporu ekologů a firma skončila v konkurzu. Stát celou ruinu zabezpečil a střežil až do roku 2003, kdy z finančních důvodů ochranu ukončil. To pak vedlo k masivnímu vandalismu. 

Dnes je Teufelsberg mnohem víc než jen oblíbenou rekreační destinací Berlíňanů. Každý, kdo se zajímá o historii studené války, se během prohlídky s průvodcem může dozvědět zajímavá fakta. Ta spolu s dalšími službami nabízí aktuální nájemce, společnost MSM Management. Objednat si můžete i noční túru s baterkou, odposlouchávací stanice vypadá v noci obzvláště magicky. 

Centrum street artu

Teufelsberg je však dnes známý hlavně jako místo pro umění. Množství street art umělců se zde na stěnách budov kreativně vyřádilo už v době, kdy sem byl vstup zakázán. Vznikla zde organická Galerie street artu, která má už dnes i ve světě vynikající jméno. Například v září 2017 tu sdružení Stilbruch am Teufelsberg uspořádalo velký festival pouličního umění a graffiti. Zúčastnilo se ho velké množství umělců z německy mluvících zemí, ale také z České republiky, Španělska nebo dokonce i Kanady.

Kromě toho se zde pravidelně konají kulturní akce pro malé i velké. To zahrnuje koncerty, hry a mnoho dalšího. Z někdejšího špionského centra se tak vlastně stalo centrum kultury.

Video z Teufelsbergu si můžete pustit tady.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Architekt Adam Gebrian: Praha je město s obrovským potenciálem, který ještě zdaleka není využitý

Město s velikým množstvím veřejného prostoru, který ale mnozí lidé neumí ocenit a tím pádem není ani využívaný, to je Praha podle Adama Gebriana. Architekt zabývající se kvalitou života ve městě vidí příčinu tohoto stavu do značné míry ve vnímání obyvatel české metropole, kteří většinou městské prostředí považují spíše za prostor pro přesun mezi prací a bydlením a své víkendy tráví raději mimo město. V Praze tak nevzniká poptávka po kvalitním veřejném prostoru, kde by člověk mohl strávit klidně celý den. Není přitom vždy potřeba obrovských investic, mnohdy k příjemnějšímu fungování místa stačí vyřešit detail, ať už je to pítko, pohodlný průchod, nebo třeba přechod přes silnici.
Přečtěte si

Tradiční salony kultivovaly společnost

Skýtaly prostor k emancipaci žen, společenská elita na nich formovala národní identitu a tříbila vlastenecké postoje. To vše je spjaté s tradicí jak prvorepublikových českých salonů, tak i těch původních francouzských. Navázat na ně chce i Salónek Lucie Šilhové.

Nejčtenější v kategorii Society