V Berlíně už se zase smí tančit. Jaká opatření proti koroně platí od pátku v metropoli?

Na ulici je možné sundat si masku, stejně tak v zoo nebo v botanické zahradě. Pod širým nebem se smí sejít až tisíc účastníků kulturní akce, uvnitř 250. Opět se mohou konat veletrhy a festivaly. Lázně, bazény a sauny otevřou a budou požadovat testy. Venkovní sporty jsou povoleny. Povinnost nosit masku přetrvává v obchodech a v hromadné dopravě.

Počet nových případů koronaviru v Německu klesá a stejně je tomu i v Berlíně. Nálada v ulicích je uvolněná, lidé se hrnou na zahrádky pivnic, aby sledovali přenosy z fotbalového mistrovství Evropy. Již neexistuje povinnost testovat se před návštěvou zahrádek, omezení kontaktů jsou volnější, poslední koronavirová vlna opadá. Tento týden rozhodl berlínský senát (u nás bychom řekli radnice) o nových uvolněních, které vstupují v platnost zítra. Jaké jsou hlavní změny?

Co se týče nošení roušek, málokdo to venku opravdu dodržoval a pravidla byla matoucí. Senát určil velké množství ulic a náměstí, na které se vztahoval požadavek nošení roušek. To již není nutné nejen v ulicích, ale ani na místech, jako jsou zoo nebo botanická zahrada. Od zítřka stačí dodržovat minimální vzdálenosti. V MHD a obchodech jsou masky nadále povinné.

Také se mohou konat akce s více hosty. Dosud byla povolena účast 100 lidí uvnitř a 500 venku. Na akcích pod širým nebem je to od zítřka tisíc lidí, účast 250 osob je povolena v interiérech. Pro halové akce s více než 20 hosty budou návštěvníci potřebovat doklad o negativním testu, úplném očkování nebo uzdravení. Soukromé akce jsou možné s více lidmi. Promoce, svatební oslavy, narozeninové oslavy a náboženské akce se mohou konat v uzavřených místnostech s 50 osobami, venku se stovkou hostů.

Kde naopak masku stále odložit nelze, je veřejná doprava – v autobusech a vlacích jsou masky bez ventilátoru nadále povinné. Stejně tak v obchodech, supermarketech, vozech taxislužby, v nemocnici, u lékaře, v knihovně apod. Masku je třeba mít také na demonstraci a při bohoslužbě. Povinnosti nosit roušku při vyučování se nezbavily ani děti ve škole.

Končí zákaz tance

Opět se mohou konat veletrhy a festivaly. Lázně, bazény a sauny otevřou a budou požadovat testy. Venkovní sporty jsou povoleny, i když zrovna při nich nelze splnit minimální standard bezpečnosti. Mohou se znovu otevřít zábavní zařízení, zábavní parky a podniky pro volnočasové aktivity, stejně jako kasina, sázkové kanceláře a podobné podniky. Jesle a školky skončí omezený provoz 21. června, kdy bude obnoven normální provoz. Sexuální služby jsou povoleny až od 30. června.

V pátek by mohl skončit tolik kritizovaný zákaz tance v berlínských klubech. Přinejmenším to v pondělí řekl senátor Klaus Lederer z výboru pro kulturu. Možná nepůjde prozatím o megaakce pro tisíc lidí, ale tanec pod širým nebem by už neměl být tabu. Magistrát upřednostňuje legální akce před nelegálními přeplněnými párty, které probíhaly během zákazu.

Dosud se muselo na zahrádkách berlínských klubů sedět a vstát mohl jen ten, kdo mířil na toaletu. Nešlo si objednat nápoj na baru, jen u stolu u obsluhy. S ohledem na klesající počet nakažených a skutečnost, že se akce odehrávají pod širým nebem, se opatření zdála veřejnosti i provozovatelům podniků nepřiměřená.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Naše zlatá budoucnost

Někdejší novinář a dnes šéf „šéf programu Českých center k předsednictví EU“ Tomáš Sacher si ve svém textu všímá toho, jakým směrem se Evropská unie vydala v poslední dekádě.
Přečtěte si

Martin Nekola: Uprchlík je u nás málem nadávka, Češi přitom byli rozlezlí úplně všude

Slovo uprchlík, migrant, přistěhovalec, má v obecném povědomí v Česku až pejorativní nádech – je to skoro nadávka. Politolog a historik Martin Nekola v této souvislosti poukazuje na to, že i Češi v minulosti museli v určitý moment opustit republiku a vydat se do neznáma, kde pobývali v uprchlických táborech, a připomíná, že ani je za hranicemi často nikdo nechtěl. „Je to nekonečný příběh. Češi byli rozlezlí úplně všude, takže mohu psát knihy a články a bádat v archivech donekonečna,“ odtušil v rozhovoru pro N&N magazín Nekola, který v září pobýval v Americe, kde navštívil dvě desítky měst, přednášel a potkával se s krajany.
Přečtěte si

Bývalý berlínský primátor Michael Müller: Starostové hrají v politice čím dál větší roli

Rozrůstající se města mají stále větší národní a mezinárodní význam. Vyvíjejí se mocné sítě vztahů mezi starosty, a města si tím získávají čím dál větší pozornost. „Neudivuje mě, že jsou starostové vnímáni též na mezinárodní úrovni, když se vůči něčemu vyjadřují kriticky,“ reaguje v rozhovoru pro  N&N Czech-German Bookmag berlínský primátor Michael Müller na připomínku situace, kdy se jeho pražský protějšek Zdeněk Hřib na stránkách světových deníků vymezoval vůči nátlaku čínského režimu. Z komunálních témat Müller kromě jiného zdůrazňuje, že síť cyklostezek nelze rozšiřovat na úkor chodců, či například vysvětluje, proč v Berlíně na rozdíl od Prahy nehoukají sirény. Michael Müller vedl německou metropoli 7 let, mandát mu vypršel krátce před Vánoci 2021.

Nejčtenější v kategorii Society