Zvonění z někdejší nejvyšší berlínské stavby narušovalo vytí vlků

Pamětní kostel císaře Viléma Gedächtniskirche je jednou z nejznámějších památek západní části Berlína a jednou z nejoblíbenějších památek metropole. Nedávno k němu přibyl nový pohled, “dvojčata” Upper West. Pojďme se podívat, jaká v sobě skrývá tajemství.

Někdejší nejvyšší stavbu Berlína, kostel Gedächtniskirche, už zastínil mnohem vyšší věžák Foto: Shutterstock

Evangelický kostel Gedächtniskirche je znakem Berlína již od konce 19. století; s výškou 113 metrů to byla nejvyšší stavba ve městě. Legendární byl zvuk pěti zvonů, které v té době svou velikostí a hmotností předčily pouze zvony světoznámé katedrály v Kolíně nad Rýnem. Davy z Berlína a širokého okolí si je chodívali poslechnout, ale jejich krásný zvuk přerušovali vlci z přilehlé zoologické zahrady, kteří zvoněním vždy zneklidněli a vyli. V roce 1922 to popsal kronikář Fedor von Zobeltitz v prvním díle Kroniky společnosti za posledního císaře následovně:

“Dlouhé ozvěny vytí, kňourání čoklů a chraplavý štěkot vlků se mísily s pozdravem zvonů a zdůrazňovaly jásot publika. To však nebylo na programu. Zoologickou zahradou se zběsile hnal policista na koni; pár strážníků přispěchalo, aby z titulu své funkce a pravomoci zakázali zvířatům vydávat zvuky – ale vzpurná zvířena neměla před modrými uniformami příliš respektu: vyla, ječela a štěkala bez ustání dál.”

Během druhé světové války byl pamětní kostel v roce 1943 vážně poškozen, po dlouhých sporech zůstala zachována 71 metrů vysoká ruina jako památník války. V letech 1959-1963 byla přistavena v modernistickém stylu novostavba, která se skládá z lodi, kostelní věže, kaple a předsíně.

Ve stínu věžáku

V roce 2017 přibyla ke známému pohledu na Breitscheidplatz nová stavba, kde se mnozí ptají, co vlastně znamená. “Dvojčata” Upper West se svou výškou 119 m jsou dnes čtvrtou nejvyšší výškovou budovou v Berlíně.

Nejen v Praze trvá veškerá výstavba dlouho.  První plány výškové budovy vedle Gedächtniskirche vypracoval profesor Christoph Langhof již v roce 1994. Stavební povolení bylo vydáno v roce 2005 a poté, co se investorovi na jaře 2012 podařilo zajistit financování, byl 25. června 2014 položen základní kámen. Hotovo bylo v roce 2017.

Celková podlahová plocha Upper West činí 53 000 m². Přízemí obsadily maloobchodní prodejny, prvních 19 pater si pronajal hotelový řetězec Motel One, který zde nabízí 582 pokojů; v desátém patře se nachází terasa a místnost pro hotelové snídaně. Od 20. patra jsou nájemci advokátní, marketingové a realitní kanceláře, ve 33. patře měl být otevřen skybar, což se zatím nestalo.

Otevřen je však skybar s terasou v desátém patře, který patří k Motelu One a nese název One Lounge. Jeho design je ovlivněn mottem hotelu “Historie filmu” s fotografiemi filmových hvězd, kamer a rekvizit.  Nejen interiér, ale i výhled na Berlín je zde skutečně filmový.

Upper West na Kurfürstendammu 11 má ještě jednu zajímavost. I když má uliční číslo 11, je považován za první budovu na nejslavnějším berlínském bulváru… protože prvních deset čísel domů zatím nikomu nebylo přiděleno.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

48 hodin v Českém Krumlově

Město se kdysi jmenovalo Krumme Aue (Křivý luh) a při pohledu shora ihned víte proč. Řeka se zde kroutí takovým způsobem, že se v jednom bodě (na Parkáně) téměř dotýká sama sebe, aniž si toho běžný turista všimne a stráví půl hodiny pochodem z jednoho bodu do toho samého. Od 18. století tu vládli Schwarzenbergové, přičemž poslední z nich, vévoda Adolf, byl natolik oddaným Čechoslovákem, že po odstoupení pohraničí odmítl přijmout Adolfa Hitlera na svém zámku. Město je proslulé jedním z nejmalebnějších historických center na světě. A také tím, že rakouský malíř Egon Schiele (pocházela odsud jeho matka) zde kromě pitoreskních panoramat města maloval také obscénní akty, takže byl z města vykázán. Dnes se tu ale Schielem a jeho akty chlubí na každém kroku a město mu postavilo nádherné muzeum.
Přečtěte si

Usedom – baltský ostrovní poklad, kde je slunce nejvěrnějším hostem

Brzy ráno vystupuje jako zářící ohnivá koule z Baltského moře, večer klesá nad lesy a louky. Slunce je na druhém největším ostrově Německa věrným hostem; průměrně zde svítí více než 1900 hodin ročně. Blízkost lesů, které sahají až k moři, je jedním z mnoha lákadel ostrova. Na prvním místě je to ale pláž, kterou ocení každý, kdo chce ležet svobodně a sám a jen počítat obláčky na obloze.

Nejčtenější v kategorii Travel