Budova budoucnosti v srdci Berlína

V Berlíně otevřela své brány nová instituce, o které určitě ještě uslyšíme – Futurium, dům budoucnosti.

Foto: David von Becker

Iniciativa vědeckých institucí, akademií, nadací a hospodářských firem vytvořila projekt, jenž slouží jako “místo pro prezentaci a dialog o vědě, výzkumu a vývoji”.  Ve Futuriu se všechno točí okolo otázky: Jak chceme žít?  Jaké technologie chceme v budoucnu používat? Jak můžeme získat kontrolu nad změnou klimatu?  Jak chceme žít společně jako společnost – existují alternativy k “výše-rychleji-dále”? Budoucnost vychází z našich rozhodnutí a našich jednání v současnosti. Cílem Futuria je povzbudit návštěvníky, aby se zamysleli nad budoucností a pomohli ji utvářet. 

Foto: Ali Ghandtschi

V markantní budově v srdci Berlína se nachází muzeum, kde mohou návštěvníci zkoumat možné modely budoucnosti a rozvinout své vlastní postoje ke kontroverzním tématům v EU. Diskutovat o nich můžou společně na fóru nebo si vyzkoušet své vlastní nápady v laboratoři Futurium Lab. Výstava je stálá, ale témata se budou dle aktuálnosti postupně upravovat a rozšiřovat tak, aby vyhovovala různým budoucím variantám. Do výběru nových výstavních témat jsou zapojeni i návštěvníci.

Foto: David von Becker

Foto: Ali Ghandtschi

Budova o ploše 3 200 m2 byla navrhnuta berlínským architektonickým týmem Richter-Musikowski. Stavba trvala čtyři roky a stála 58 milionů Euro. Futurium je nízkoenergetická budova, která dosáhla nejvyšší hodnocení v udržitelnosti BNB Gold. 

Foto: Jan Windszus

Ředitel Dr. Stefan Brandt na otázku, kde vidí Futurium za pět let, odpovídá: “Chceme se etablovat v hlavním městě, být známí nejeN&Nbsp;po celém Německu, ale i v mezinárodním měřítku. Doufám, že za pět let budeme patřit k mezinárodní síti podobných institucí, jako je Museu doAmanhãin Rio de Janeiro nebo Miraikan v Tokiu. Již nyní hovoříme o spolupráci, protože máme velké plány pro budoucí publikum. Celý svět je v pohybu a my chceme být jeho součástí.”

Foto: Jan Windszus

Komentované prohlídky a více informací najdete zde.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Bývalý berlínský primátor Michael Müller: Starostové hrají v politice čím dál větší roli

Rozrůstající se města mají stále větší národní a mezinárodní význam. Vyvíjejí se mocné sítě vztahů mezi starosty, a města si tím získávají čím dál větší pozornost. „Neudivuje mě, že jsou starostové vnímáni též na mezinárodní úrovni, když se vůči něčemu vyjadřují kriticky,“ reaguje v rozhovoru pro  N&N Czech-German Bookmag berlínský primátor Michael Müller na připomínku situace, kdy se jeho pražský protějšek Zdeněk Hřib na stránkách světových deníků vymezoval vůči nátlaku čínského režimu. Z komunálních témat Müller kromě jiného zdůrazňuje, že síť cyklostezek nelze rozšiřovat na úkor chodců, či například vysvětluje, proč v Berlíně na rozdíl od Prahy nehoukají sirény. Michael Müller vedl německou metropoli 7 let, mandát mu vypršel krátce před Vánoci 2021.
Přečtěte si

Štěpán Altrichter: Češi lépe improvizují, Němci organizují

Scenárista a režisér Štěpán Altrichter (1981) žije od svých dvanácti let střídavě v Česku a v Německu. Debutoval absurdní tragikomedií z krušnohorských lesů Schmitke (2014), natočenou v česko-německé koprodukci. Snímek byl nominován na devět Českých lvů, z nichž dva získal, a na tři Ceny české filmové kritiky. Tři nominace na Českého lva získal i jeho následující film Národní třída, černohumorné drama podle knihy Jaroslava Rudiše, s Hynkem Čermákem v hlavní roli. V rozhovoru pro N&N magazín popisuje, v čem se liší přístup k filmu a filmování v Česku a Německu, a svěřuje se, co prožíval, když ho umístili do dívčí třídy německé školy i přesto, že vůbec neuměl německy.

Nejčtenější v kategorii Society