Do Česka zamíří víc uprchlíků z Ukrajiny než do Německa

Evakuace civilistů z ukrajinské Irpině
Česko čeká velký příliv uprchlíků, potvrzují to i odhady Spolkového ministerstva vnitra. Zkušenosti z migrační krize minulých let i solidarita napříč kontinentem však dávají naději, že žádnou katastrofu nezpůsobí.

Největší uprchlická vlna od konce II. světové války, již spustila Putinova invaze na Ukrajinu, může podle experta EU dopadnout dobře, bude to ale stát velké úsilí. Spolkové ministerstvo vnitra počítá s tím, že do Německa přijde až 225 000 uprchlíků z Ukrajiny. Vychází přitom z odhadů Mezinárodní organizace pro migraci, podle níž v důsledku ruské invaze z napadené země uprchne až 1,7 milionu obyvatel, z toho až 600 000 zamíří do Polska a až 230 000 do České republiky. Vicepremiér Vít Rakušan v úterý ujišťoval, že Česko je připravené na čtvrt milionu uprchlíků.

Pokud jde o Německo, Ukrajinští uprchlíci by rozšířili tamní nejpočetnější skupinu lidí s migračními kořeny z bývalého Sovětského svazu, jichž v Německu žije na 3,5 milionu, z toho asi 2,7 milionu jsou přistěhovalci.

Zdárná integrace

30 let po rozpadu Sovětského svazu se dá integrace postsovětských migrantů v Německu v celé své různorodosti označit za úspěšnou. Přesto se obě skupiny zapojují do společnosti rozdílně, obzvlášť v ekonomickém ohledu.

Více než 10 procent ze skupiny postsovětských přistěhovalců (331 000) tvoří migranti z Ukrajiny, polovina z nich má německé občanství. Ukrajinské občanství si ponechalo 145 500 lidí; zajímavostí je, že v nich je podle serveru Mediendienst-integration.de zastoupeno téměř dvakrát více žen (93 000) než mužů. Více než třetina obyvatel z Ukrajiny pak v Německu vydělává měsíčně méně než 1500 Euro. Většina ukrajinských státních příslušníků v Německu má neomezený pobyt – to znamená, že v Německu zpravidla žijí nejméně pět let.

Občanů Ruské federace pak v Německu podle údajů Spolkového statistického úřadu žije celkem 263 300. Hlavní tamní skupinu Rusů však tvoří tzv. “Russlanddeutsche”, což lze přeložit jako Rusko-němečtí repatrianti, a jejich rodinní příslušníci, z nichž SRN přijala za posledních 30 let přibližně 2,4 milionu osob.

Jedná se především o migraci z období od konce 80. let do poloviny 90. let 20. století, která provázela tání ruského komunistického impéria, resp. pokračovala i po jeho rozpadu. Rusko-němečtí etničtí Němci obdrželi německé občanství na základě jejich individuální “německé národnosti” v důsledku války. Míra zaměstnanosti těchto obyvatel je vysoká, v roce 2019 přesáhla 85 procent. Ruští Němci jsou považováni za dobře integrované.

Rusové v Německu vydělávají nejvíc, Ukrajinci nejméně

Výrazný rozdíl je vidět u postsovětských a rusko-německých obyvatel střední třídy v Německu. Ruští Němci jsou nadprůměrně úspěšní, podle portálu Mediendienst Integration patří k nejvyššímu příjmovému segmentu. Přistěhovalci z Ukrajiny jsou nejsilněji zastoupeni v segmentu s nejnižšími příjmy.

Podle sčítání lidu žije v Německu celkem 3,5 milionu lidí, kteří v různé míře hovoří rusky. Výzkumník v oblasti migrace Jannis Panagiotidis odhaduje, že přibližně 2,2 milionu dospělých žijících v Německu má ruštinu jako svůj mateřský jazyk nebo jí mluví plynně.

Členské země EU se vyslovily pro směrnici, která ukrajinským uprchlíkům umožní na jeden rok pobyt na svém území i bez toho, aby museli podávat žádost o azyl. Děti uprchlíků z Ukrajiny mají mít nárok na vzdělání. Možnost volného pohybu pak má zajistit, že se uprchlíci z této vlny rozprostřou po celém území Evropské unie. V rozhovoru pro list Welt to řekl expert na migraci Evropské iniciativy pro Stabilitu Gerald Knaus.

Rozsah stávající uprchlické vlny vysvětluje útoky agresora na energetickou infrastrukturu, zdroje tepla i vody. Jednotu v Evropské unii pak připisuje válce agresivní mocnosti proti civilnímu obyvatelstvu. Zkušenosti z minulé migrační krize spolu s tím, že na zvládnutí té současné se podílejí i země, které dříve o přijímání uprchlíků nechtěly ani slyšet, dávají podle Knause naději na dobrý konec. Zda se matky s dětmi vrátí ke svým mužům už za pár měsíců, či později, si ale netroufá odhadnout. „Záleží to na hlavní příčině této uprchlické vlny, kterou je válka Vladimira Putina, a na jejím dalším vývoji,“ poznamenává.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Změnu státního financování z ledna 2020 odnášejí hlavně speciální školy

Některé speciální školy odmítají děti s těžkými zdravotními hendikepy vzdělávat, jiné požadují od rodičů, aby svému dítěti sami zajistili osobního asistenta, další zvyšují školné. Negativní dopady novely z dílny Babišova kabinetu z ledna 2020 o změně státního financování tak už téměř dva roky odnášejí především ti nejzranitelnější. Přinášíme rozhovor s Dagmar Herrmannovou, odbornicí na vzdělávání dětí s kombinovaným postižením a ředitelkou speciálního centra Smiling Crocodile, které se už deset let zaměřuje na vzdělávání a péči o děti s tím nejtěžším postižením.

Nejčtenější v kategorii Society