Teledisko.
Zvenku vypadají jako barevně natřené telefonní budky, vevnitř se ale skrývají taneční parket, světla, kouřové efekty a hlavně hudba. Tahle kombinace dělá z několika vyřazených telefonních budek ty nejmenší taneční kluby na světě. A kde jinde je hledat než v Mekce klubové scény? Právě v Berlíně přišel v roce 2014 s tímto nápadem Benjamin Uphues, který se označuje za diskotékového krále. Od té doby napevno instaloval čtyři telediska v Berlíně, dvě pronajímá na různé akce a poslední je v současné době v madridském Goethe Institutu.
„Teledisko je automatická diskotéka, ve které je uživatel dýdžejem a zároveň může být svobodný,“ uvedl pro server iDnes Uphues. Princip je jednoduchý. Na vnějším panelu si vyberete hudbu, zaplatíte dvě eura a můžete vstoupit. Potom už jen tančíte (jak radí nápis na budce), jakoby zítřek neexistoval. V rámci globální pandemie je asi ideální jít dovnitř samostatně, Uphues ale tvrdí, že rekord telediska je celkem 12 tanečníků najednou. Takový pocit si mohli vyzkoušet už i Češi, konkrétně na některém z majálesů, kde byly taneční budky v minulých letech umístěny.
Soutěž o nejlepší budku
Úspěch telediska i současná krize na klubové scéně inspirovala organizátory mezinárodních architektonických soutěží Bee Breeders, aby vypsali soutěž s názvem Berlin Techno Booth. Zapojit se do ní může kdokoliv, jedinou podmínkou je vymyslet kreativní řešení konstrukce, která bude rozměry připomínat telefonní budku a její plocha nepřesáhne čtyři metry čtvereční.
Teledisko.
Cílem je, aby se tam její návštěvníci dobře vešli i se všemi svými tanečními kreacemi. V soutěži bude oceněno pět nejlepších návrhů, které vybere odborná porota, a mezi něž bude rozděleno celkem 6 000 euro. Do soutěže je možné se zapojit do 6. července, výherci budou oznámeni 12. října.
Dřevník nebo sprcha
V roce 1994 bylo v Německu v provozu více než 160 tisíc telefonních budek. Začátkem roku 2020 už jich fungovalo jen něco málo přes 16 tisíc. Je tedy jasné, že ani všechna telediska světa by takové množství vyřazených budek nedokázala využít. Jak jinak s nimi tedy naložit? Kromě miniklubů se vyřazené telefonní budky v Německu používají hlavně jako pouliční knihovny, kam mohou zájemci přinášet svoje staré knihy a další si půjčovat. Tenhle přístup ale není nijak novátorský a používají ho města téměř po celém světě. Výjimkou není ani Česko, kde se o přeměnu telefonních budek na knihovny starají například organizátoři projektu KnihoBudka.
Knihobudka v Karlových Varech.
O vyřazované budky mají kromě iniciativ jako je KnihoBudka zájem i jednotlivci a obce. V Německu je možné si vyřazenou telefonní budku koupit asi za 450 euro, Češi, kteří by budky rádi využívali třeba na chalupách jako dřevníky a zahradní sprchy, to s odkupem tak jednoduché nemají. „Dosavadní provozovatel změnil strategii a budky jsou přímo na místě porcovány a odváženy jako šrot. Nelze je odkoupit,“ uvedli pro E15 zástupci projektu KnihoBudka.
