Přečtěte si

TOP 5 mostů v Berlíně. Každý má své neopakovatelné kouzlo – ale úplně jiné

Hamburk je Benátkami severu – toto přirovnání se často používá s ohledem na množství mostů v tomto hanzovním městě. Hamburk je totiž s celkem 2500 mosty evropským městem s největším počtem mostů a jasně předčí Benátky, které mají přibližně 400 mostů; v žebříčku se tak umístily až na pátém místě. Na druhém a třetím místě mezi evropskými městy s nejvíce mosty jsou Vídeň a Amsterdam. My však zůstaňme v Berlíně, který se s počtem 960 mostů umístil na 4. místě. Které mosty patří v Berlíně k těm nejznámějším?
Přečtěte si

Danuše Siering: Chtěli bychom z ulice Na Poříčí udělat artový boulevard

Více zeleně, laviček, restauračních zahrádek, prvky umění nebo třeba nevšední osvětlení – to jsou nejdůležitější změny, které čekají ulici Na Poříčí v příštích letech. Místním totiž podle průzkumu iniciativy GoFlorenc vadí přetíženost dopravou a nedostatek příležitostí pro setkávání. „Původní ideou bylo zkrotit dopravu,“ říká zakladatelka projektu Danuše Siering.
Přečtěte si

Jak se mění telefonní budky v Česku a Německu: Berlínské technobudky inspirují architekty, v Česku vedou knihobudky

První telefonní budka na světě byla instalována v roce 1881 na berlínském Potsdamer Platzu. Z neodmyslitelné součásti veřejného prostoru se však o 140 let později stala pro města spíš zátěž. V Česku bylo fungování telefonních budek ukončeno k 1. lednu 2021, v Německu si z nich ale pořád můžete zavolat. A nejen to – v Berlíně si do nich můžete zajít i na soukromou party. Projekt Teledisko, který doslova předběhl dobu, je pro pandemii jako dělaný a i v době uzavřených klubů servíruje Berlíňanům jejich denní dávku techna.
Přečtěte si

Srovnáváme: V Praze i Berlíně přibývá cyklistů. A během koronaviru přibylo i cyklostezek

Jestliže budeme v současné kovidové pandemii hledat alespoň něco pozitivního, mohlo by se týkat cyklistů, kol a cyklostezek. Zájem o cyklistiku s počínajícím jarem stoupá a aut není v ulicích pořád ještě tolik, abychom se ve městech museli bát o život. Onen sport či přeprava (jak kdo chce) je navíc v obou zemích natolik populární, že výrobci kol už od loňského jara nedokážou pokrýt poptávku. A jak v Berlíně, tak i v Praze mají cyklisté kam vyjet. Cyklostezek totiž v obou městech neustále přibývá. A nejen těch bizarních.
Přečtěte si

Nejzelenější města podle HUGSI: Praha je třináctá, před ní je Dortmund, Würzburg, Heidelberg i Hamburg

Husqvarna Urban Green Space Index (HUGSI) je projekt švédské společnosti Husqvarna, která je známým výrobcem zahradní a lesní techniky. Cílem tohoto projektu je podle firmy „chránit a zkvalitňovat městská prostředí v duchu trvale udržitelného rozvoje“. Jinými slovy – čím více zeleně ve městech, tím lépe. Praha si v tomto hodnocení letos vůbec nevedla špatně. Ještě lépe na tom ovšem byla čtyři německá města.
Přečtěte si

Srovnáváme: Výjimečné mrakodrapy chystá progresivní Ostrava i „stavebně konzervativní“ Berlín

Proč se staví ve světě mrakodrapy? Protože jsou stavební pozemky obzvlášť ve městech velmi drahé. A samozřejmě je jich i málo. Když v roce 1968 stavbaři dokončili ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici, nehrála zřejmě cena půdy takovou roli jako dnes. Jenže z mrakodrapu se stal dům duchů. To se má brzy změnit. V Berlíně zase existovala na výškové budovy dlouho stavební uzávěra. Už od roku 1875 platilo, že domy ve městě nesmí být vyšší než 22 metrů. Jenže časy se mění i v Berlíně a s nimi také vyhlášky a zákony.